Domů     Zářící postava si házela s kameny
Zářící postava si házela s kameny
5 minut čtení

Když jsem byla dítě, jeli jsme k jedněm známým, kteří žili na samotě. V noci jsem tam spatřila něco neuvěřitelného a děsivého.

Když mi bylo třináct let, jela jsem s rodiči k jejich známým. Měli dům na samotě uprostřed luk a lesů. Přírodu jsem měla ráda odmalička, takže jsem se na pobyt tam celkem těšila.

Pokoj na mě nepůsobil dobře

Dostala jsem pokoj ve třetím patře. Od začátku na mě ale nepůsobil dobře. A jedné noci jsem navíc z okna spatřila podivnou bytost, která si pohazovala se zářivými koulemi.

Uplynulo už hodně let

Stalo se to už hodně dávno. Ale dodnes jsem o tom zážitku nikomu nevyprávěla, proto jsem se rozhodla, že se s ním svěřím alespoň vašim čtenářům. Bylo mi tehdy třináct let, když jsem jela s našimi k jedněm známým.

Jako jediná jsem spala ve třetím patře jejich neútulného domu. To, co jsem jednou v noci viděla z okna, mi nedalo spát několik měsíců. Bylo tehdy pozdní léto, když rodiče dostali pozvánku k návštěvě svých dobrých přátel, které už roky neviděli.

Bydleli téměř na opačném konci republiky. Pamatuji si, že jsme jeli snad tři hodiny v kuse. Když jsme dorazili na místo, nestačila jsem se divit, kde všude mohou lidé žít.

Kolem jenom hluboký les

Jednalo se o osamělé stavení, které kolem sebe nemělo nic než lesy a louky. Les byl hustý a i přes den temný. Když mi matčina kamarádka Božena ukazovala pokoj, ve kterém budu tři noci spát, zatrnulo mi.

Byl ve třetím patře a měl jenom dvě malá okna, která dovnitř nepustila moc denního světla. Útulně tedy rozhodně nevypadal.

Podkroví vypadalo velmi strašidelně

„Tady jsem kdysi dávno spávala,“ zasnila se Božena. „Nemusíš se tady bát, budeš spát, jako když tě do vody hodí,“ řekla a poplácala mě po rameni, jako by mi četla myšlenky. Když odcházela, pod tíhou jejích kroků praskaly parkety.

Už to samotné bylo pro třináctiletou dívku z města více než strašidelné. ,,No nazdar, to bude víkend,“ neodpustila jsem si. Na okamžik jsem vykoukla z kulatého okna. ,,Tady fakt chcípl pes,“ posteskla jsem si.

Úplná samota

Když jsme k oněm známým jeli, myslela jsem si, že v okolí budou další domy a děti, se kterými bych si mohla hrát nebo chodit na výpravy do lesa či hrát bobříka odvahy. Ale skutečnost byla úplně jiná.

Dům stál na úplné samotě a nejbližší stavení bylo kilometr daleko. Bylo zřejmé, že mě moc zábavy nejspíš nečeká a že ty tři dny asi moc rychle neutečou. Přes den jsme většinou byli s našimi na zahradě nebo zašli do lesa na houby.

Většinou mám pro strach uděláno, ale v tom lese mi nebylo dobře. Necítila jsem se tam bezpečně. Pořád mě svíral podivný pocit, jako by s námi šel ještě někdo další, ale nebyl vidět.

U lesa blikalo světlo

Když jsme si šli první noc lehnout, doufala jsem, že brzy usnu. To se mi také povedlo, ale vzbudila jsem se kolem jedné. Měla jsem pocit, že jsem vyspalá a nemohla jsem znovu zabrat. Převalovala jsem se na posteli ze strany na stranu.

Po chvíli jsem si všimla, že u lesa bliká nějaké světlo. Zvědavost mi nedala, stoupla jsem si k oknu a v dáli zahlédla postavu. Respektive jen siluetu. Postava držela v ruce světlo ve tvaru koule. ,,No to mě podrž. Kdo je v jednu ráno v lese?“ pronesla jsem tiše.

Postava se blížila k domu

Tajemná postava se blížila k našemu domu. Instinktivně jsem udělala krok vzad. Nabyla jsem totiž dojmu, že mě dotyčný spatřil. Zvědavost ale byla silnější než já, a tak jsem o malý krůček přistoupila zase k oknu a dál se dívala ven.

Když mi došlo, že vidím levitovat klacky a kameny, hrdlo se mi stáhlo a srdce se mi rozbušilo jako o závod.

Pokoj byl zamčený

I když byla postava venku a já uvnitř, slyšela jsem, jak ke mně mluví. „Já tě vidím,“ zaznělo mi v hlavě. Strachy jsem vyjekla a chtěla utéct k rodičům, jenže dveře místnosti byly zamčené. Vím zcela jistě, že já jsem je nezamykala.

Ječela jsem jako smyslů zbavená, ale nikdo za mnou nepřišel. Naposledy jsem se srdcem v krku vykoukla z okna a viděla postavu, jak žongluje se žlutými světly. Vystrašená jsem zalezla pod peřinu a zůstala tam až do rána.

Nebyly to jenom zlé sny

Ráno kolem sedmé hodiny ke mně přišla maminka. Vešla do pokoje a zeptala se, jak se mi spalo. Hned mi došlo, že dveře najednou nebyly zamčené. Bylo to zvláštní a nedávalo to žádný smysl.

Mamce jsem okamžitě převyprávěla svůj noční zážitek, ale pochopení jsem u ní nenašla. Svedla to na spaní v cizím prostředí a divoké sny. Ale já moc dobře vím, co jsem té noci viděla.

Vysvětlení jsem nenašla

Na další dvě zbývající noci jsem požádala známé rodičů o pokoj v přízemí. Naštěstí mi vyhověli. Dlouho jsem pak nad tou noční příhodou přemýšlela, ale na nic jsem nepřišla. Dodnes nevím, koho nebo co jsem viděla. Možná něco napadne vás…

Zuzana H. (53), Karlovy Vary

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Já a ezoterika? To nikdy nešlo dohromady. Jenže shodou náhod jsem byla donucena navštívit kartářku. Její věštba mě pobavila, ale jen na chvíli. Kdyby mě kamarádka Lenka jednoho sobotního odpoledne nepřemluvila, kolem toho stánku bych prošla bez jediného ohlédnutí. Byly jsme na městských slavnostech, daly si burčák, koupily domácí med a jen tak se toulaly mezi stánky. „Pojď, bude to legrace,“ sm
3 minuty čtení
V životě jsem si přála pouze jediné – najít opravdovou lásku. Jenže se zdá, že mi v tomto směru osud nepřeje. Vdávala jsem se mladá, bylo mi necelých dvacet let, ale moje manželství moc šťastné nebylo. Manžel holdoval alkoholu a nakonec se upil k smrti. Mnoho let jsem byla poté sama, a když jsem si po sedmnácti letech pustila do života dalšího muže, znovu jsem tvrdě narazila. Sama s dětmi
5 minut čtení
Po rozchodu jsem se utápěla ve smutku, a tak jsem s maminkou vyrazila k moři. Netušila jsem, jak mi ta dovolená změní život. Během dovolené v Řecku, kde jsem byla před zhruba deseti lety, jsem zažila opravdu neuvěřitelnou událost. Během jedné procházky s matkou jsme podél pobřeží narazily na menší jeskyni, kterou jsme se rozhodly důkladně prozkoumat. Na jedné ze stěn jsem spatřila odraz muže, j
3 minuty čtení
Náš balkon byl tak vysoko, že by na něj nikdo nevylezl. Přitom jsem z něj v noci slýchala kroky. A zlé hlasy mě nabádaly, ať je následuji... Byl krásný den, venku sněžilo. Mohla jsem mít pět let, kdy jsem už chápala symbol Vánoc, Ježíška, dárečků, Mikuláše. Celý den jsem si hrála na sněhu, stavěla sněhuláka s kamarády a měla bezstarostný den. Večer maminka připravila večeři, umyla nádobí a chys
2 minuty čtení
Protančila jsem celou noc. Takovou energii a elán jsem dlouho nezažila. Za vše nejspíš mohly ty šperky. Už moje babička říkala, že mají velkou moc. Moje babička nosila náušnice a řetízek s rudými českými granáty. Všichni je obdivovali. Jednou jsem se chystala na ples a babička mi ty své šperky půjčila, abych prý s nimi na plese všem vytřela zrak. Na plese mě ale zničehonic hrozně rozbolela h
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč HeelsHub vyvíjí obuv společně s profesionálními tanečníky
epochaplus.cz
Proč HeelsHub vyvíjí obuv společně s profesionálními tanečníky
Vzpomínáte si na svůj první pár? Byl krásný, že? Pak ale přišel první trénink, druhý a ukázalo se, že podrážka se neohýbá, šněrování tlačí nárt a při otočce si pata žije vlastním životem. V obchodě nic z toho nepoznáte, protože tam jen stojíte. Tak to dopadá, když obuv navrhují pouze obuvníci. Jsou to dobří odborníci,
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Bitva o Saipan skončila hromadnou sebevraždou
historyplus.cz
Bitva o Saipan skončila hromadnou sebevraždou
„Jeden člověk nemůže být odpovědný jak za politická, tak za vojenská rozhodnutí. Katastrofa u Stalingradu vyplynula ze soustředění moci Hitlerem,“ připomíná v únoru 1944 polní maršál Hadžime Sugijama premiérovi Hideki Tódžóovi, který si uzurpoval post náčelníka generálního štábu japonské armády. „Hitler byl pouhým poddůstojníkem, kdežto já jsem generál,“ odsekne mu oslovený. Japonsko už válku za žádných
ZÁBOŘSKÁ POUŤ 2026
epochanacestach.cz
ZÁBOŘSKÁ POUŤ 2026
V neděli 6. září 2026 si můžete užít příjemné pouťové odpoledne před kostelem Narození Panny Marie v kelském Záboří. Od 11:00 hodin vás čeká mše svatá a od 12:00 odpolední program a živá hudba v podání skupiny Ritornello. Je také možná individuální prohlídka budovy kostela v rámci programu Dnů evropského dědictví. Kolem kostela naleznete řemeslné
Věda o samotě: Co dělá izolace s lidským mozkem?
21stoleti.cz
Věda o samotě: Co dělá izolace s lidským mozkem?
Samota může být příjemným odpočinkem, pro introverty dokonce nutností, ale zároveň dokáže být také jedním z největších stresorů, kterým člověk může čelit. Dlouhodobá izolace navíc mění činnost mozku,
Gloucesterská věznice hrůzy: Vrátil se duch nechvalně proslulého zabijáka?
enigmaplus.cz
Gloucesterská věznice hrůzy: Vrátil se duch nechvalně proslulého zabijáka?
V anglickém Gloucesteru se nachází věznice, kterou mnozí lidé považují za jedno z nejstrašidelnějších míst v zemi. Alespoň o ní tak mluví nejen všemožní lovci duchů, ale i návštěvníci, kteří tam v
Roláda s tmavou polevou a ovocem
tisicereceptu.cz
Roláda s tmavou polevou a ovocem
Pro roládu nemusíte jen do cukrárny, můžete si ji připravit i doma. Suroviny 100 g čokolády na vaření 8 lžic krupicového cukru a polohrubé mouky 4 lžíce vody 6 vajec 1 lžička prášku do pečiv
My Arbor získává SPA STAR AWARD 2026 za nejlepší spa koncept
iluxus.cz
My Arbor získává SPA STAR AWARD 2026 za nejlepší spa koncept
Opravdový wellness v dnešní době už dávno není jen otázkou kvalitní masáže, sauny nebo krásného mnohdy infinity bazénu. Skutečně výjimečný koncept musí vytvořit příjemné prostředí, které působí na člo
Karty skutečně nelhaly
skutecnepribehy.cz
Karty skutečně nelhaly
Já a ezoterika? To nikdy nešlo dohromady. Jenže shodou náhod jsem byla donucena navštívit kartářku. Její věštba mě pobavila, ale jen na chvíli. Kdyby mě kamarádka Lenka jednoho sobotního odpoledne nepřemluvila, kolem toho stánku bych prošla bez jediného ohlédnutí. Byly jsme na městských slavnostech, daly si burčák, koupily domácí med a jen tak se toulaly mezi
Proměnil architekt londýnské muzeum v katedrálu přírody?
epochalnisvet.cz
Proměnil architekt londýnské muzeum v katedrálu přírody?
Příroda je tu přítomná na každém metru. Přírodopisné muzeum v Londýně se chlubí nejen výjimečnými exponáty, ale také jeho výzdoba je s přírodou propojena tak, jako snad v žádné jiné budově na světě.   Druhá polovina 19. století je dobou, kdy se světové muzejní instituce předhánějí v tom, čí budova bude okázalejší ukázkou architektonické invence. Ani Londýn nezůstává
Po smrti tatínka Laurinové konečně svatba?
nasehvezdy.cz
Po smrti tatínka Laurinové konečně svatba?
Herečka ze seriálu ZOO Nové začátky Sabina Laurinová (54) se nezdá! Dlouho působila tak trochu jako opuštěná nešťastnice, která ne a ne najít lásku. Jak se ale ukazuje, tahle něžná blondýnka pravděp
Moje láska voněla po moři a po růžích
nejsemsama.cz
Moje láska voněla po moři a po růžích
Před pár lety jsem odlétala na dovolenou do Bulharska. Netušila jsem, že se vrátím s něčím, co už jsem považovala za ztracené – s nadějí a s láskou. Jela jsem sama Po rozvodu jsem měla pocit, že můj život se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Děti už bydlely po svém, v práci jsem fungovala spíš ze zvyku. Pak mi kamarádka Jana zavolala s nápadem, který mi připadal