Domů     Zdědila jsem její rodinku!
Zdědila jsem její rodinku!
6 minut čtení

Klára byla hýčkaná, obdivovaná, já byla upozaděná a ještě jsem se o ni musela starat. Sestra se měla v životě lépe, přesto nepřežila. A já se zase musela postarat.

echci ji pomlouvat. Jen přibližuji, že jsme zkrátka neměly milující sourozenecký vztah, takže jsme asi ani jedna neočekávaly, že ta druhá pomůže, pokud bude třeba. Klárka se narodila tři roky po mně.

Protože jsem byla starší, tak jsem ji často musela hlídat, nemohla jsem venku běhat s kamarády, takže i to mi vadilo, za což Klára ani nemohla. Těch třenic mezi námi bylo ovšem víc.

Byla vždy ta hezčí

Já jsem po tatínkovi, Klára po mamince. Náš otec byl vysoký, tmavovlasý muž s dobře stavěnou figurou. U chlapa to je ideální atribut krásy. Já jako dívka jsem měla v pubertě skoro 180 centimetrů, do toho jsem zdědila taťkova široká ramena.

Takže mi nadávali do kobyl. Čokoládové a lesklé vlasy byly asi jediné plus, jinak ten tmavší porost v podobě hustého obočí a náznaku knírku moc atraktivní nebyl. A tehdy se to neřešilo, ani pinzetu jsem si nemohla od mámy půjčit. Klárka?

To byl blonďatý, modrooký andílek. Takže všichni se rozplývali nad ní a někteří dospělí mi i dávali najevo, že půvab zůstal ve vínku asi až pro Klárku. Jelikož jsem byla starší než Klára, logicky se čekalo, že se první vdám. Jenže já stále nic.

Měla víc štěstí? Nebo si to myslím?

Zatímco Klára si občas domů přivedla nějaké chlapce, já to nedělala. Sice jsem s klukama normálně chodila, ale měla jsem strach. Jak mě od dětství všichni podceňovali a dávali mi najevo, že nejsem hezká, měla jsem obavy, že to bude pokračovat.

Že když představím rodině a známým kluka, řeknou, že je na mě třeba až moc hezký. A když bychom se pak rozešli, zase jsem se bála, že to lidi budou mít potřebu analyzovat.

Zkrátka jsem chtěla mít pokoj od případných názorů a rad okolí, ale stejně tam byl zádrhel. Když jsem oficiálně s žádným klukem nechodila, tak se známí ptali rodičů, jestli nejsem na holky.

Smůla se mi lepila na paty

Když mi bylo 24 let, měla jsem přítele, s nímž jsem si uměla představit společnou budoucnost. Bohužel jsem ale zjistila, že on necelý rok udržoval paralelní vztah s další ženou. Dala jsem mu šanci, nebránil se zůstat se mnou, ale tu druhou taky neopustil.

Tak jsme šli od sebe. Tenkrát mě to šíleně vzalo. Byla jsem zlomená, nešťastná, opravdu mi pukalo srdce. A určitě to na mně bylo vidět, protože kolegyně v práci říkaly, že jsem asi nevyspalá. Je jsem ale tak neznala, abych se jim svěřila.

Na druhou stranu všimly si té změny, a rodina ne! Klára totiž tehdy řešila svůj vztah. Byla s Davidem, který nebyl dostatečně citlivý, protože ho nenapadlo dávat jí květiny jen tak mimo narozeniny a další svátky. Nepamatoval si věci, které mu říkala.

Zkrátka to byly malichernosti proti té citové horečce, kterou jsem prožívala já.

Vdala se, a já stále nic

Máma s tetami mi tehdy ještě řekly: „Vidíš, ty nemáš žádné starosti.“ Chtělo se mi umřít. Opravdu. Protože jsem si vlastně připadala bezcenná.

Od dětství mi dávali najevo, jak nejsem dostatečně dobrá, expřítel měl jinou, takže jsem asi fakt za moc nestála, a rodina mi dala najevo, že ani nepředpokládá, že bych mohla mít chlapa. Samozřejmě že mě Klára předběhla.

Vdala se za Ondru a já si na svatbě vyslechla poznámku, že to pokračování rodu musela vzít do rukou Klára. Ondra byl o pět let starší než Klára. Narodily se jim děti, Kristýna a Míša.

Nijak zvlášť jsme se nevídali, jen při rodinných oslavách, takže mezi námi žádné vazby moc nebyly. Ondra nebyl zase tolik mluvný, kdoví ale, co mu lidé nakukali. Já si žila svůj život stranou od rodiny. Bohužel se mi ale nikdy nepodařilo vytvořit si tu svoji.

Vždy jsem narazila na nějaké samorosty nebo bohémy, kteří budoucnost moc neřešili, takže jsme se prakticky nedostali ke společnému bydlení, natož k budoucnosti.

Začala se upíjet

Roky plynuly a Klára se změnila. Já ji moc nevídala, tak spíš jen nadnesu, co mi říkal Ondra. Moje sestra byla vždy zvyklá na obdiv. Jenže po porodu zůstala doma, už se nemohla tolik pěstit, takže ji začala ničit představa, že už není tak hezká.

Což nebyla pravda, stále byla krásná, jen neměla útlý pas, trošku jí narostl zadeček, ale nebyla při těle. Jí to tak ale připadalo. Ondra, aby zajistil rodinu, hodně pracoval. Takže nebyl moc doma a neuhlídal Kláru, která propadla alkoholu.

A jednou, když šla z nákupu v ovíněném stavu, ji srazilo auto. Taková zbytečná smrt! Naštěstí tehdy s sebou neměla děti, ty hlídala naše máma.

Co dál? On je spokojený…

Všichni z toho byli zdrcení. Přiznám to jen zde, jedna věc mě vytočila. Při kondolenci na pohřbu mi jedna známá rodiny řekla: „Jé, ty ses spravila.“ V tu chvíli jsem měla sto chutí na ni vyjet:

„No tak mi vyrostl zadek!“ Ne, pro zadnici jsem měla peprnější výraz. Dotyčná vše zabila ještě větou, jak byla Klárka vždy krásná, dokázala si založit rodinu a že maminky by neměly umírat. Měla jsem snad umřít já? Ta ošklivější sestra?

Po pohřbu jsme byli u našich a byly tam i sestřiny děti. Kristýnka a Míša z toho neměli rozum. Hráli jsme si a tehdy snad poprvé nikdo nenadnesl, proč já nemám děti. Možná ostatní viděli, že bych jim mohla být druhou mámou.

Třeba zase chtěli využít toho, že jsem hodná. S Ondrou jsme se začali vídat. A našli jsme v sobě sympatie. Nebyla to nikdy bláznivá láska, ale snad o to pevnější je náš vztah. Jsme spolu dodnes. Přes 20 let. Děti nám dělají radost.

A i když jsme si s Ondrou před 10 lety řekli, že nám bude svědčit volnější vztah (Ondrovi toleruju milenky, já měla jen dva románky), jsme větší parťáci než páry v našem okolí.

Alena P. (63), Ústí nad Labem

Související články
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
epochalnisvet.cz
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na
Variabilní hra s koupelnovým nábytkem
rezidenceonline.cz
Variabilní hra s koupelnovým nábytkem
V koupelně se zdržujeme stále déle, relaxujeme zde a zbavujeme se stresu. Proto klademe velké nároky na dokonalou sanitu i esteticky působivý nábytek. Koupelna bezprostředně navazuje na ložnici, a proto stejně jako celý moderní interiér mění svůj vzhled. Proměňuje se ve vzdušnou místnost, která vedle praktického využití nabízí také estetický zážitek. Nábytek tvoří variabilní řady skříněk,
Steaky ze svíčkové
nejsemsama.cz
Steaky ze svíčkové
U steaků platí, že se pečou z každé strany tak dlouho, jak jsou vysoké v cm. Pokud máte tedy 3 cm vysoké maso, pečte z každé strany 3 min, aby bylo propečené akorát. Ingredience na 4 porce: 4 plátky ze svíčkové (vysoké 3 cm) 2 lžičky hrubé soli 2 lžičky drceného barevného pepře olivový olej Postup: Maso opláchněte
Tragický sen nás zachránil…
skutecnepribehy.cz
Tragický sen nás zachránil…
S manželem jsme byli před lety na služební cestě v Německu a druhý den jsme měli dál pokračovat vlakem. Naše plány nakonec změnil děsivý sen. Pokud nám hrozí vážné nebezpečí, dobré síly nám mohou poslat poselství, které plně oceníme až se zpětnou platností. Sama jsem něco takového zažila, takže vím, o čem mluvím. Varování před katastrofou Během spánku můžeme
Záhadné zmizení kolonie Roanoke: Osadníci, kteří se vypařili do neznáma
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení kolonie Roanoke: Osadníci, kteří se vypařili do neznáma
V roce 1587 zmizela celá anglická kolonie na ostrově Roanoke bez jediné stopy. Osadníci, včetně žen a dětí, se jednoduše vypařili z povrchu zemského. Co se stalo s těmito lidmi a proč po sobě nezanech
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Zázračná studánka na Křemešníku: Dokáže předpovědět válku?
epochanacestach.cz
Zázračná studánka na Křemešníku: Dokáže předpovědět válku?
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. O
Bojí se, že jí Němec uteče za jinou?
nasehvezdy.cz
Bojí se, že jí Němec uteče za jinou?
Ještě ani neproběhla svatba s partnerkou Petrou Hebkou, a herec Marek Němec (44) už se chlubí výrazným prstýnkem na prsteníčku. Zvídavým lidem v jeho okolí to nedalo spát a ptali se, jestli to nen
Letní bruschetta s rajčaty
tisicereceptu.cz
Letní bruschetta s rajčaty
Báječná jednoduchá pochoutka, kterou zvládnete za chvíli a s minimem ingrediencí. Ingredience chléb či bagety 4 rajčata 1 svazek čerstvé bazalky sůl a pepř 3 stroužky česneku olivový olej
Entomoterapie: Když člověka léčí hmyz
21stoleti.cz
Entomoterapie: Když člověka léčí hmyz
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývo
4 podlé zrady v egyptském válečnictví: Soupeře ochromí klisna i kočky
historyplus.cz
4 podlé zrady v egyptském válečnictví: Soupeře ochromí klisna i kočky
Faraon Thutmose III. je inteligentní a velkorysý, jedná s rozvahou. Jestli ale něco nesnáší, je to neúspěch. Jeho vojevůdce Džehuti dobře ví, že svého pána nesmí zklamat. Když hrozí, že se obléhání blízkovýchodního města Joppa potáhne příliš dlouho, musí vymyslet lest. Řadu let vyrůstal ve stínu své nevlastní matky, královny Hatšepsut (vláda v letech asi
Černobyl: Město, které se stalo smrtícím monstrem a lákadlem pro dobrodruhy
epochaplus.cz
Černobyl: Město, které se stalo smrtícím monstrem a lákadlem pro dobrodruhy
26. dubna 1986 otřásly jadernou elektrárnou v Černobylu dvě mohutné exploze, které navždy změnily osud města Pripjať a okolní krajiny. Tato nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva proměnila kdysi prosperující oblast v uzavřenou zónu, kde se život zastavil a příroda pomalu přebírá svou vládu. Navzdory tragické minulosti je dnes Černobyl poměrně bezpečnou destinací pro organizované