Domů     Ulovila jsem si chlapa na štěně!
Ulovila jsem si chlapa na štěně!
6 minut čtení

Moje matka se bála, že zůstanu na ocet, a tak se rozhodla, že vezme můj osud do vlastních rukou. Trochu jsem se toho bála.

Bylo mi čtyřicet šest let. Před dvěma lety mě opustil přítel, se kterým jsme plánovali svatbu. On ten plán vlastně uskutečnil, jen bohužel s někým jiným. A tak jsem byla najednou úplně sama ve věku, kdy moje vrstevnice žily čilým rodinným životem.

Domluvené rande

Nic mi nechybělo, měla jsem skvělé zaměstnání v bance, pěkný byt, hezké auto. Nějak to však nestačilo. Ze všeho nejhorší byly nářky mojí maminky. Asi si to umíte představit. A vskutku pekelné byly její úmysly někoho mi sehnat.

Když mě jednou pozvala na večeři do luxusní restaurace, opravdu jsem se těšila. Rezervovaný stůl stál na terase. Aby ne, venku už přešlapoval máj, všechno kvetlo.

U vkusně prostřeného stolu seděla bohužel nejen má matka, ale i její přítelkyně Jana se synem Lukášem. Mluvil vysokým hlasem a k tomu ještě huhlal, takže pokud už něco pronesl, nastalo nechápavé ticho, nebylo mu totiž rozumět.

Blesklo mi hlavou, že na tom musím být hodně špatně, když mě chce vlastní matka provdat za toho troubu.

Provdala by mě za kohokoli

Večer to byl děsivý. Jana se jedovatě usmívala, její syn Lukáš mlčel a pil, moje matka mluvila o tom, kolik si v bance vydělám a že hodně čtu. Děkovala jsem pánu bohu, když tahle besídka zvláštní školy skončila.

Ostatně celé město vědělo, že je Lukáš homosexuál, a divím se, že se to k matce nedoneslo. Anebo si jednoduše řekla, že už mě provdá za kohokoli.

Dárek jako omluva

Jakmile Jana s Lukášem odešli, řekla jsem matce, že tohle byla naše poslední společná večeře, protože já na to už prostě nemám nervy. Den nato telefonovala.

Za ten příšerný trapas s hroznou večeří se neomluvila, jen poznamenala, ať se u ní co nejdříve zastavím, že mi koupila dárek na usmířenou. Kdybych ji neznala, znělo by to bezelstně.

Ale i když jsem ji dobře znala, naivně jsem si říkala – co by mohlo být na dárku tak ďábelského? Co je tak zlého na lahvi bílého vína, pralinkách nebo hezké jarní šále?

Vymyslela plán

Nebyla to šála. Máma mi darovala štěně. Bylo z útulku, přesně se nevědělo, co z toho vyroste a jak to bude velké, a dostala jsem ho s komentářem: „Zabila jsem dvě mouchy jednou ranou.

Udělala jsem dobrý skutek a ty se navíc díky Mufovi provdáš, protože štěně je zaručený prostředek, jak se seznámit.“

Roztomilost sama

Málem jsem omdlela. Požádala jsem ji o panáka vodky, protože situace byla na panáka zralá, a oznámila jsem jí, že si žádného psa domů nevezmu, kdyby mě zabila. O hodinu později jsem si Mufa v krabici vyložené novinami odnášela domů.

Byl tak roztomilý, že jsem nemohla jinak. Navíc myšlenka, že nebudu sama, byla lákavá.

Vzbudilo celý barák

Štěně vypadalo jako malý vlčák, ale bylo namíchané s dalšími rasami. Cítila jsem se šťastná. Ráno už ne tolik, protože pejsek celou noc vyl. Nespal celý činžák. Kromě toho jsem si musela vzít dovolenou a starat se o Mufa.

V průběhu týdne na mě postupně zvonili všichni obyvatelé našeho vchodu a ptali se mě, jak dlouho tu ještě budeme s Mufem bydlet. Štěně evidentně nebylo zaručený prostředek, jak se seznámit, ale jak se zbláznit.

Sousedy jsem ubezpečila, že teď s Mufem na několik dní odjedeme, aby měli v noci klid.

Útočiště na chatě

Vzala jsem Mufa na naši chatu, která sousedí s potokem a s lesem, jen z jedné strany s lidským obydlím, kde tehdy přebývala stařenka Kovářová, hluchá jako poleno. Muf vyl už jen část noci, trochu jsem spala.

Dopoledne jsem si na verandě četla Máchův Máj, protože jsem si říkala, že se to k měsíci květnu hodí. Štěně bylo tiché, a tak jsem si vychutnávala každý verš. Vyrušil mě výkřik: „Paní, žere vám boty!“ Vyskočila jsem. Lekla jsem se mužského hlasu, který bych zde neočekávala.

Sympatický synovec

Chlap stál za plotem na pozemku patřícím babičce Kovářové a ukazoval na Mufa, který mi právě vášnivě demoloval pravý střevíc. Boty za čtyři tisíce byly beznadějně zničené. Vytrhla jsem štěněti střevíc, ale bylo samozřejmě už pozdě. Chtělo se mi brečet.

Chlap se představil jako synovec stařenky. Pochopila jsem, že se asi také nevyspal, protože okno do ložnice, kde jsem nocovala se štěnětem, jsem nechala pootevřené. „Slyšel jste v noci něco?“ ptala jsem se s úzkostí.

„Něco tady příšerně vylo,“ odpověděl bez zaváhání. „Dobře že je tetička úplně hluchá,“ dodal s úsměvem. A neodpustil si dotaz: „Budete tady dlouho?“ Pravila jsem: „Nebojte se, brzy vypadneme, v pondělí už musím do práce.“

Zdemoloval, co se dalo

Trapným situacím neměl být bohužel konec. Odpoledne jsem usnula v houpacím křesle na terase, ostatně není divu, když Muf tolik nocí srdceryvně vyl.

Kříženec vlčáka a bůhvíčeho, nejspíš však nějakého norníka, se v nestřežené chvilce podhrabal pod drátěným plotem, pronikl na sousední pozemek a zdevastoval tam, na co přišel.

K smrti vyděsil slepice, roztrhal paní Kovářové čerstvě vypranou zástěru a rozcupoval dva páry obuvi. Teprve pak ho objevil její synovec, který si dal rovněž po obědě šlofíčka a nyní se rozhodl pokračovat v práci na pozemku. Zaburácel:

„No jen se pojďte podívat, co tu ten váš čokl všechno provedl!“ Pes zrovna horečně hrabal na sousedčině zahrádce v pořadí asi čtvrtou noru.

Všichni tři spolu

Chlap mi ho podal přes plot, naštěstí se smál. Navrhla jsem, že škodu zaplatím, on však odmítl. Hovor přerušily pekelné zvuky, štěně kašlalo a zvracelo kusy zástěry. „A co kdybychom šli večer do hospody na panáka?“ navrhl můj nový soused.

„Jedině s Mufem,“ odpověděla jsem. Muf pak samozřejmě nechyběl ani na naší svatbě, měl kolem krku slavnostní mašli.

Lenka R. (56), Liberecko

Další článek
Související články
5 minut čtení
Rozvedla jsem se s Karlem už před dvanácti lety. Rozvod to nebyl zrovna klidný, Karel si totiž našel milenku, samozřejmě o dost mladší. Tenkrát mě to hodně ranilo. Moje dcera to také nenesla zrovna lehce, bylo jí v té době sice už čtrnáct let, ale to je pro dítě v pubertě dost těžké období samo o sobě, natož když se musí vyrovnávat s rozvodem rodičů. Navíc tu byla ta „cizí paní“, která jí tatín
3 minuty čtení
Byla jsem zvyklá na učitelky, ale na gymplu jsme měli profesora. Se spolužačkami jsme se shodly, že je to fešák. Nenapadlo mě, že bychom na gymnáziu dostali třídního profesora, chlápka. Byla jsem zvyklá na paní učitelky. Tohle ale žádná paní učitelka nebyla, spíš znepokojivě hezký mladý kluk, který nedávno promoval. Nejen já jsem z něj byla celá pryč. Se spolužačkami jsme se shodly, že je to si
4 minuty čtení
S manželem jsme prožili hlubokou krizi. Manžel se zamiloval jinde a já chtěla rozvod. Nakonec jsem se ale rozhodla dát nám druhou šanci. S Markem jsme prožívali od samého začátku pohádkovou lásku. Byla jsem si jistá, že spolu strávíme zbytek života. Jenže i náš vztah nakonec zasáhla krize. Strašně jsme si přáli dítě, ale naše snaha zůstávala bez úspěchu. Místo radosti z rodiny jsme tak museli ř
5 minut čtení
Po smrti maminky jsem chtěla její dům vyklidit a prodat. Ale objevil se tam Petr a mně se najednou už nechtělo pryč. Když mi zemřela maminka, vrátila jsem se do domu, kde jsem vyrůstala. Počítala jsem s tím, že jen trochu uklidím a možná dům časem nabídnu k prodeji. Jenže po pár dnech jsem zjistila, že se tam cítím dobře. A kromě vzpomínek jsem zde našla i něco, co jsem nečekala – lásku. Vzp
3 minuty čtení
Čekal mě neobvyklý Štědrý večer. Věděla jsem, že až pod stromečkem promluvím a cosi prozradím, budou se dít všelijaké věci. Proto jsem se bála. Naštěstí jsem na to nebyla sama! Hrůzou se mi třásla kolena. Vánoce jsou mimo jiné i časem nejrůznějších tajemství, vymýšlíme překvapení, koumáme, jaké koupit dárky, a kam je schovat. Jenomže to moje tajemství bylo trošku jiného kalibru, něco jako ruční
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ledové hlubiny u Antarktidy odhalily svá tajemství: 30 dosud neznámých hlubokomořských druhů
21stoleti.cz
Ledové hlubiny u Antarktidy odhalily svá tajemství: 30 dosud neznámých hlubokomořských druhů
Mezi lednem až březnem loňského roku byly uskutečněny dvě námořní expedice, jejichž cílem bylo zkoumání hlubokomořského prostředí u břehů Antarktidy. Toto málo prozkoumané území v sobě ukrývá obrovsko
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
epochanacestach.cz
Konstantinovy Lázně nabízejí úlevu i odpočinek
Konstantinovy Lázně uprostřed západočeských lesů jsou možná nenápadné, ale také výjimečné především svou rodinnou atmosférou. Srdce vám zde pookřeje. Patří mezi nejmenší české lázně a rozhodně na tom nechtějí nic měnit. Právě proto tady totiž nikdy nenarazíte na davy lidí a i čas tady ubíhá tak nějak pomaleji a beze stresu. Právě proto jsou Konstantinovy Lázně ideálním místem pro
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Šperk probudil moje schopnosti
skutecnepribehy.cz
Šperk probudil moje schopnosti
Ten šperk probudil moje věštecké schopnosti. Ve snách jsem se vracela do minulých životů a dokázala věštit i dalekou budoucnost. Před několika lety jsem dostala od přátel k narozeninám náhrdelník z drobných kousků křišťálu. Měla jsem z něj náramnou radost, ale to jsem ještě netušila, že je to nejen hezký šperk, ale i dobrý kamarád a věrný pomocník. Nová chuť do života Od chvíle, kdy jsem jej
Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu poprvé změřena v terénu
epochalnisvet.cz
Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu poprvé změřena v terénu
Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of Human Evolution, ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná i pro moderního, neaklimatizovaného člověka. Vytrvalostní lov je
Sdílím, sdílíš, sdílíme…  Jak nás ovlivňují sociální sítě?
epochaplus.cz
Sdílím, sdílíš, sdílíme… Jak nás ovlivňují sociální sítě?
„Píp.“ Nová notifikace. Ruka automaticky sáhne po mobilu. Scan palce a displej se naplno rozzáří. Koutky úst je jí automaticky vytáhnou do jemného úsměvu. Nová fotka už sklidila přes 200 lajků. Co z toho, když na reklamě nic netrhne? Dopamin! Je to jeden z nejdůležitějších neuropřenašečů. A také se zahrnuje do škatulky „hormonů štěstí“. S maličkým okořeněním
Jak UFO přišlo k názvu svému
enigmaplus.cz
Jak UFO přišlo k názvu svému
Vždycky je hodně důležité si věci pojmenovat. Zejména ty neznámé. Když dokážeme věc pojmenovat, už tím k ní zaujímáme nějaký postoj. Teprve pak jí můžeme zkoumat a přemýšlet o ní. Když lidé na obloze
Šest důvodů, proč si zamilujete Bali
nejsemsama.cz
Šest důvodů, proč si zamilujete Bali
Kaskádovité rýžové terasy, chrámy, sopky, džungle, ale i tradiční vesničky a četné kavárny i restaurace s voňavými lahůdkami. To vše, a ještě mnohem víc je Bali, nejkrásnější z indonéských ostrovů. Co tady nevynechat? Kuta Beach Na Bali se to jenom hemží plážemi lákajícími ke koupání. A to jak těmi rušnými s bohatým nočním životem, tak těmi klidnými a luxusními. Jedna z těch živějších je právě Kuta Beach
Masakr v Thiaroye: Zlikvidovali Francouzi záměrně africké vojáky?
historyplus.cz
Masakr v Thiaroye: Zlikvidovali Francouzi záměrně africké vojáky?
Senegalec M’bap Senghor pracuje jako pěstitel prosa, dokud mu v roce 1939 nepřijde povolávací rozkaz. Bude ve Francii bojovat proti nacistům. Neví, kde přesně, ani jak dlouho. Nemá ale na výběr. Pokud chce přežít, musí plnit koloniální příkazy. Během druhé světové války povolá Francie do boje přibližně 200 000 Afričanů, pro něž se vžije označení „Senegalští střelci“.
Krémová cuketová polévka
tisicereceptu.cz
Krémová cuketová polévka
Lahodná polévka s modrým sýrem dokáže pořádně zasytit. Ingredience 2 lžíce olivového oleje 1 lžíce másla 1 velká cibule 900 g cuket 3 lžičky sušeného oregana sůl a pepř 500–600 ml kuřecího
Idylka? Doma je prý Zach na vše docela sám!
nasehvezdy.cz
Idylka? Doma je prý Zach na vše docela sám!
Manželství herce ze seriálu Bratři a sestry Romana Zacha (52) a kostýmní výtvarnice Andrey Králové (54) navenek působí jako dokonalost sama. Když ale šaramantní dlouhán poodkryje roušku svého soukro
Oris se připojuje k oslavám Roku koně
iluxus.cz
Oris se připojuje k oslavám Roku koně
Limitovaná edice The Year of the Horse se odhaluje jako výrazné sběratelské gesto – hodinky, které okamžitě zaujmou svou barevností, technickou hloubkou i symbolikou. Karmínově červený číselník, ohniv