Domů     Mého brášku stále jen odstrkovali
Mého brášku stále jen odstrkovali
5 minut čtení

Měla jsem vždy pod stromečkem hezčí dárky, jedla lepší jídlo, chodila lépe oblékaná. Můj bratr na tom byl mnohem hůř a jednoho dne jsem se dozvěděla proč. Život umí být krutý…

Mám staršího bratra. O dva roky. Odmalička jsem k němu vzhlížela, byl pro mě přirozenou autoritou. Ovšem to se nedalo říct o našem tátovi, který si od od nás úctu a poslušnost vynucoval docela drsně.

Takže později, když jsem si dala můj dosavadní život do všech souvislostí, v mých očích klesl otec naopak velmi nízko a jeho práskání řemenem o zeď pro výstrahu mi už nenahánělo strach, ale vyvolávalo to ve mně opovržení.

Měla jsem všechno

Můj bratr Bořek byl už od dětství citlivý hoch a dalo se s ním v klidu mluvit o všem, což vlastně platí dodnes, kdy si k němu chodím pro radu, či přímo postěžovat na život, nebo jen tak poklábosit.

Ale neměl snadný život a já pořád cítím podíl své viny, ačkoliv už mi on sám stokrát vysvětlil, že na jeho mizerném dětství ani tu nejmenší vinu nenesu.

Jenomže jak se necítit provinile, když já jsem byla ten ze dvou sourozenců, jehož rodiče nosili na rukou, podstrojovali mu a všemožně ho hýčkali, zatímco ten druhý byl bit, odstrkován, vysmíván a ponižován, o nějakých dárcích, nebo citlivém zacházení, se nedalo vůbec hovořit.

Žila jsem v takové divné atmosféře od narození, takže ze začátku mi to přišlo normální, ale jak jsem šla do puberty a v hlavě se mi začaly rodit vlastní názory, začala jsem se nad chováním rodičů vůči Bořkovi zamýšlet.

Proč já mám pokojíček krásný, s drahým nábytkem a gramofonem, ale bratříček má jen cimru, která byla kdysi komorou pro nějaké haraburdí a není tam ani pořádné okno, jen úzký světlík? Proč já jsem dostala po večeři dort, ale Bořek jen jablko?

Proč pod stromečkem na Vánoce zabírá většinu místa drahá souprava pro malování obrazů se stojanem a paletou, ale můj bratříček tu našel jen zabalené pantofle? Tohle všechno mi bylo stále víc a víc nepříjemné a začala jsem se mámy opatrně ptát.

Krčila rameny a mlčela. Mlčela jako hrob a její mlčení nás provázelo celý život. Celý její život, který nebyl příliš dlouhý. Možná se právě jím tolik trápila, že to nevydrželo její srdce.

Tajemství prozrazeno

Ale já jsem se přesto nakonec dozvěděla, proč musí bráška snášet taková příkoří. Prozradila mi to tetička, matčina sestra Monika. Jednou jsem byla u ní, protože máma mě poslala pro mouku, která jí došla, a já jsem se zdržela. „Co máma peče?“ zabručela teta.

Asi bábovku, táta bude mít narozeniny a má ji rád,“ odpověděla jsem. „Hmm, tak ať ji zase nepřipálí,“ utrousila teta. „Určitě si dá záležet,“ řekla jsem. Chvíli bylo ticho a já jsem pila mléko z hrnku, který přede mě teta postavila.

„Bráchovi nikdy nic ne­upekla,“ vypadlo ze mě. Monika se na mě podívala, bylo na ní vidět, že přemýšlí, jestli to má říct, nebo ne. Pak řekla: „No, holka, on to tak úplně tvůj brácha není, víš…“

K někomu je krutější

Větu nedokončila, ta nevyřčená slova zůstala viset ve vzduchu. Myslím, že jsem zbledla, nevím. Každopádně se mi udělalo špatně. Ruka s hrnkem se mi roztřásla, mléko teklo na zem a za chvíli se mi třásla i brada.

To když mi tetička začala vysvětlovat, že Bořek je jen mým vzdáleným pokrevným příbuzným. Otec ho měl s nějakou paní, která mu Bořka nechala na krku jako mimino a odešla do světa, jako kdyby žádné dítě neexistovalo. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Je možné, že existují takové mámy? Teta mi na tu otázku odpověděla, aniž jsem ji položila. „Jo, holka, jsou i takové matky. Svět je vlastně krutý místo. K někomu krutější.“ Vzala jsem pytlík mouky a v slzách se odebrala k domovu. Máma slova tetičky potvrdila.

A na svou omluvu něco mumlala, ona by prý na něj taková nebyla, ale když „náš taťka nechce pro něho žádný extrabuřty“. Namítala jsem, že nic extra nedostává, že „extrabuřty“ dostávám já, ale matka se zase pohroužila do svého mlčení.

Už jsem z ní nedostala ani slovíčko. Možná se otce opravdu bála, nevím, nikdy mi nic neřekla. Později mi došlo, že náš otec svého syna odstrkoval, protože se za něj z nějakých neznámých důvodů styděl. Nešlo mi to do hlavy.

Bořek přece nebyl žádný hlupák, jen byl takový zakřiknutý, ale na tom určitě neslo vinu chování mých rodičů. Prostě ho neměli rádi.

Matka ho považovala za nutné zlo a táta za zbytečný krk, který je potřeba živit, co se dá dělat, sociální pracovnice jsou zvědavé a dotěrné…

Patří ke mně pořád

Nakonec se Bořek dočkal dospělosti, vyučil se řezníkem, tehdy ho vzal náš otec na milost, protože tušil, že mít v rodině řezníka není k zahození v žádné době.

Vdala jsem se dobře, snad i velmi dobře a cítila jsem povinnost bráškovi vynahradit ten nedostatek lásky. Zvu ho každý rok na Vánoce k nám domů, ale nejen na ty svátky. Slavíme jeho narozeniny, kupuji mu co nejkrásnější a drahé dárky a mé děti ho milují.

On zůstal bezdětný, žije sám. Tuším, co za tím jeho strachem pořídit si rodinu, vězí. Ví, jaké je to riziko. Co kdyby svým dětem vybral špatnou mámu, tak jako tomu bylo v jeho případě?

Byla by schopna své dítě opustit, jak to udělala jeho vlastní máma, kterou už nikdy nespatřil? Nikdy jsme o tom nemluvili, ale myslím, že si rozumíme dokonale. Je to můj milovaný brácha.

Lenka (62), Most

Související články
2 minuty čtení
Tobiáše miluju. Čím mě ale dokázal syn vytočit, bylo jídlo. Nejraději měl hranolky, párek v rohlíku a colu. Nezabíraly na něj hrozby ani prosby. Ikdyž jsem se snažila svého jediného syna vychovávat rozumně a nebyla jsem rozhodně matka, která by dítě zahrnovala nezdravou péčí a domov držela v přehnané čistotě, tak se mi můj Tobi přece jen zvhrnul. Byl posedlý sladkým, až jsem dostala strach, zda
2 minuty čtení
Nevím, kam dala moje dcera rozum, když si našla takového blázna a nešiku. Nic doma neudělá, zato má hlavu plnou šílených nápadů! Dcera i syn byli vychováni s láskou, ale přísně. Tím, kdo u nás doma nastavovat pravidla, byl manžel. Chlap musí mít respekt, tak to u nás bylo zavedené po generace. Proto mi nevyhovovalo, jakého partnera si našla naše dcera Anička. Už od prvního setkání jsem si na bu
5 minut čtení
Být matkou není nikdy snadné. Ale co když se z vašich dětí stanou dospělí lidé, kteří se nesnáší? To je situace, se kterou si teď nevím rady. I když jsem si vždycky přála, aby byli sourozenci oporou jeden druhému, realita je úplně jiná. Mám dvě děti, dceru a syna, a jsou to dvojčata. V dětství byli nerozluční. Hráli si spolu, tajně si šeptali do ucha, smáli se stejným hloupostem. Když jeden dos
5 minut čtení
Po padesátce jsem měla pocit, že už mě v životě nic nečeká a že už mě nemůže nic překvapit. Život mi začal připadat poněkud šedý. Děti byly dospělé a měly své rodiny, s manželem jsme si vytvořili zajetou rutinu a po letech tvrdé práce jsem konečně měla čas i na sebe. Neměla jsem si nač stěžovat, ale ani nač se těšit. Život nám ale občas připraví zvraty, na které se nemůžeme nijak připravit. Ten
5 minut čtení
V životě každého člověka nastanou chvíle, které se vám zaryjí do paměti tak hluboko, že je nikdy nezapomenete. Často jsou to okamžiky mezi životem a smrtí. Jedním z takových okamžiků, který si budu pamatovat navždy, byl ten, kdy můj manžel, otec našich dětí a dědeček našich vnuků, zachránil život našemu sedmiletému Jakubovi. Byl to obyčejný den, nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být něčím výji
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Laboratorní vs. přírodní diamanty
iluxus.cz
Laboratorní vs. přírodní diamanty
Diamanty vznikají v extrémních podmínkách hluboko pod povrchem Země po dobu miliard let, ale dnes je možné je vytvořit během několika týdnů v laboratoři. Syntetické diamanty, tzv. lab-growny, se preze
Kouzlo toaletního stolku
rezidenceonline.cz
Kouzlo toaletního stolku
Každá žena touží po prostoru, v němž se může alespoň chvíli věnovat pouze sama sobě. Takové místo nabízí toaletní stolek, tradiční nábytkový doplněk ložnic nebo šaten. Při výběru se řiďte nejenom praktičností, ale i vzhledem. Toaletní stolek bývá jednou z věcí, které si do bytu pořizujeme jako poslední. Přitom je ideálním řešením ve chvíli, kdy
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
skutecnepribehy.cz
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
Vždy jsem se líbila chlapům, ale po dvou porodech jsem se se svou figurou mohla rozloučit. Přibrala jsem a kila nechtěla jít dolů. Pak přišel do mého života Drex. Když jsem čekala první miminko, byla jsem nekonečně šťastná. Ale taky jsem si začala všímat toho, že pro chlapy jsem se stala neviditelnou. A to pro mě byl
Arciloupežníka přikovali k pryčně
historyplus.cz
Arciloupežníka přikovali k pryčně
„Peníze, nebo život!“ vykřikne bandita a bambitkou namíří na překupníka, vezoucího zboží na tržiště. Přepadený ani neprotestuje, s rukama nad hlavou sleze z kozlíku a prosí o život. Má štěstí. Vůdce loupežnické bandy, obávaný Jan Nepomuk Karásek, ho ušetří. Jen sebere, co se dá, a pak i se svými kumpány uhání pryč. Spravedlnosti ale přece
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Boží voda u Mladé Boleslavi: Na zázračném místě stály slavné lázně
epochanacestach.cz
Boží voda u Mladé Boleslavi: Na zázračném místě stály slavné lázně
Nenápadné místo v lese, v jehož centru je léčivý pramen Boží voda, pamatuje časy nebývalé slávy. Vydejte se s námi do někdejších proslulých lázní, kam lidé chodili za klidem i za zázraky! Pokud se vydáte z Mladé Boleslavi do Dobrovic, zpozorněte v úseku mezi obcemi Jemníky a Bojetice. Na úpatí zdejšího vrchu Chlum se totiž nachází pramen, který proslul jako
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
nasehvezdy.cz
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
Zase září štěstím, užívá si života. Iveta Lutovská (41) po boku přítele Vojty jen kvete. Dokonce to vypadá, že padne poslední překážka, aby vztah posunuli zase o něco dál! Ještě nedávno to vypadalo
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
epochalnisvet.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Jakmile se narodíme, začíná se údajně odvíjet pravidelný cyklus biorytmů, který bude oscilovat ustáleným způsobem celým naším životem.   Každý z našich dnů, všechny významné propady, které nejsou zaviněné zvenčí, i naše osobní úspěchy, vše má jasnou periodu: 23 dní trvá fyzický cyklus, 28 emoční a ten intelektuální je pro změnu 33denní. A kdo je schopný
Skutečně na Kašperku bloudí duše tragicky zemřelých hradních obyvatel?
enigmaplus.cz
Skutečně na Kašperku bloudí duše tragicky zemřelých hradních obyvatel?
Hrad Kašperk byl nejvýše položeným královským sídlem v České republice. Až do dnešních dnů zde zůstala brána a hlavní palác, sevřený dvěma mohutnými čtyřhrannými věžemi. [gallery ids="152430,152429
S kolagenem je kůže svěží
nejsemsama.cz
S kolagenem je kůže svěží
Bavíme se o základní bílkovině, která je stavebním kamenem naší pokožky. Co pro ni umí zajistit kolagen, nesvede nikdo jiný. Hlavně pevnost, pružnost a hydrataci. Zbystřit byste měla tehdy, když si všimnete čím dál větších známek stárnutí. Začíná to jemnými linkami kolem očí a rtů, pak nastoupí hlubší vrásky a nakonec pleť ztrácí plnost. To se hladina kolagenu v těle
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
21stoleti.cz
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
epochaplus.cz
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
Stává se jedním z mála alchymistů, kterým nešlo hlavně o bohatství získané novým objevem. Prohlašuje, že alchymie není určena jenom k výrobě zlata a stříbra. Podle něho by měla být využita hlavně v lékařství. Švýcar Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus z Hohenheimu zvaný Paracelsus (1493-1541) se zabývá merkurosulfurovou teorií, podle které kovy tvoří merkurium a sulfur, dvě substance, které ale