Domů     Tohle je už poslední šance
Tohle je už poslední šance
6 minut čtení

Konečně jsem se dokázala rozhodnout. Nebudu přece neustále jen ustupovat. Jestli si nedokáže odpustit ty své aférky, tak ať si klidně jde, kam chce.

lda stojí přede mnou s kyticí růží v ruce a nejistě se usmívá. Dívám se na něj a uvědomuju si, jak strašně ho pořád miluju. I po těch dlouhých dvaadvaceti letech, co jsme spolu. Jenže teď se na něj nemohu koukat láskyplně.

Musím být dostatečně odměřená, aby pochopil, že už to takhle dál nepůjde. Že mi došla definitivně trpělivost.

Tohle je doopravdy jeho poslední šance. Musí to konečně pochopit. Jinak končíme. Když mu tohle říkám, nedokážu být v klidu a zlomí se mi hlas. Chtěla jsem být dostatečně strohá, ale nejde to. Moc ho stále miluju. Možná ho dokonce miluju ještě mnohem víc než na začátku.

Stačil jen jediný pohled

Oldřicha jsem poznala na podnikovém večírku. Bylo to před Vánocemi a já byla ve firmě teprve několik dní. Skoro nikoho jsem tam neznala. Bloumala jsem v davu lidí se sklenkou v ruce a na-

jednou jsme do sebe div nevrazili. Na poslední chvíli přede mnou zabrzdil a podíval se mi zpříma do očí.

Podlomila se mi kolena. Omluvil se, usmál se a představil. Ten večer jsem už definitivně byla ztracená. Pohybovala jsem se jako ve snách. Oldřich byl skvělý společník, dobrý tanečník. Kouzlo jeho osobnosti bylo prostě neodolatelné.

Takový krásný románek

Od toho dne jsme se začali s Oldou vídat. Stali se z nás milenci, kteří si nic neplánovali, jen si tak užívali. I když já byla bláznivě zamilovaná, pro Oldřicha jsem už tehdy byla zpočátku asi jen další zářez na pažbě.

Tehdy by mě to bylo ani nenapadlo. Ale dnes už to všechno vidím jinak. Věděla jsem už tenkrát, že se kolem Oldy točí mnoho žen. Ale byla jsem si jistá, že miluje zrovna mě. Chtěla jsem tomu věřit, protože jsem byla šťastná, že ho mám.

Rychlá svatba

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, nejprve jsem se lekla, co tomu Oldřich řekne. Byla jsem nějaký čas sama a vysadila jsem antikoncepci. To jsem mu ovšem neřekla. Ale on se vlastně ani nezeptal. Mně už bylo přes třicet a začínaly mi tikat biologické hodiny.

Asi jsem to tehdy riskla úmyslně, bez ohledu na partnera. Jenže Oldřich, jako vždy, překvapil. Z mé zprávy měl radost. Hned druhý den mě pozval na romantickou večeři a požádal mě o ruku. Pak už následovala rychlá svatba, abychom ji stihli ještě před porodem.

První krásné společné roky

První roky naší malé rodiny byly plné pohody a lásky. Já s dcerou byla na mateřské. Oldřich vydělával dost peněz a snažil se i doma pomáhat. Naši Elišku přímo zbožňoval a byl by se pro ni klidně rozkrájel.

Dohodli jsme se, že další děti už nechceme. Takhle se budeme moci Elišce věnovat naplno. Náš vztah mi připadal krásný a ničím neohrozitelný. Jak hluboce jsem se ale mýlila.

Věk ho zaskočil

Když jsme slavili s Oldou jeho čtyřicátiny, všimla jsem si, že během rodinné oslavy několikrát odešel s mobilem na balkon. Nechtěla jsem vyzvídat. Říkala jsem si, že mu přejí kamarádi nebo že jde o nějaké pracovní hovory. Jenže to byl teprve začátek. Manžel se začal chovat stále divněji a divněji.

Chodíval později domů, začal pravidelně sportovat. A pak jsem udělala tu velkou chybu: když byla příležitost, podívala jsem se mu do mobilu. A tam jsem si přečetla slova plná lásky, která byla ale adresována někomu jinému.

Dlouho marně mlžil

Když jsem se začala vyptávat, neustále mlžil a hledal různé výmluvy. Dodnes se stydím za to, že jsem ho začala sledovat jako opravdová stíhačka. Bohužel jsem ale byla nakonec úspěšná. To když jsem nečekaně přijela na naši chalupu.

Elišku jsem naštěstí nechala u babičky. Oldu a Jitku jsem načapala v mé posteli. To bylo před deseti lety.

Plané sliby, velké chyby

Oldřich se tehdy kál, klečel přede mnou na kolenou, prosil, abych mu odpustila. A sliboval, že už se to nebude opakovat. Nakonec jsem mu odpustila. Ale nezapomněla. Oldřich si na Jitku už ani nevzpomněl. Ale cizí sukně ho lákat rozhodně nepřestaly. Doma se vydržel dlouho chovat ukázkově, ale já už byla neustále ve střehu.

Podezřívavá, držela jsem se hesla „Důvěřuj, ale prověřuj“. No, a zase jsem přišla na to, na co jsem přijít nechtěla. Zjistila jsem, že sice nemá žádnou dlouhodobou milenku, zato má rozehráno několik „partií“ se slečnami ve věku naší Elišky.

Jen pro zábavu

Dával si s nimi tajné schůzky v autě za městem, miloval se s nimi v hotelových postelích. Užíval prostě ty nejubožejší praktiky všech profesionálních záletníků. Bylo mi z toho strašně smutno. Odjela jsem sama na pár dní na chalupu.

Probrečela jsem několik nocí, vůbec jsem netušila, co mám dělat. Svoji bolest jsem vykřičela při procházkách krajem. Musela jsem si přiznat, že Oldřicha stále moc miluju a nechci o něj definitivně přijít.

Nedokázal nic vysvětlit

Po návratu domů jsem Oldovi řekla, co všechno vím. Byl tím dost zaskočený. Nedokázal mi ani říct, proč to dělá, co mu doma chybí. Nicméně se zase začal omlouvat, slibovat. Tvrdil, že vůbec nechápe, proč mi tak ubližuje.

Dušoval se, že mě skutečně miluje, že jsem pro něj na celém světě ta jediná, nejdůležitější. Znovu jsem mu dokázala odpustit a život šel dál.

Ještě jednou, a bude konec

Oldřich ale s nevěrami nepřestal. Ta poslední se provalila teprve včera. Opět je tu s kyticí a pusou plnou slibů. Vím, že bych ho měla poslat definitivně do háje. Ale nedokážu to. Dcera už je dospělá a odešla z domu.

Bojím se samoty, a navíc Oldřicha stále miluju. Dostane další šanci, ale vážně už poslední.

Eva H. (56), Mělník

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé