Domů     Nadále sedí pod jabloní
Nadále sedí pod jabloní

Po smrti mého tatínka se celý náš dům zahalil do smutku. Radost a smích byly ty tam. Až do jednoho dne, kdy se stalo něco neuvěřitelného.

dyž mi před lety zemřel milovaný tatínek, hodně se toho změnilo. Všem nám hodně moc chyběl. Moje maminka byla velmi smutná a naši psi jako kdyby ztratili chuť žít. Jedno ráno, pár měsíců od tátovy smrti, se však psi nebývale radovali.

Běželi k jabloni, kde otec za svého života často a rád sedával. Nedalo mi to a šla jsem se tam také podívat. Od té doby vím, že je tatínek pořád s námi a dohlíží na nás.

Na duchařinu jsem nikdy nebyla

Nikdy, dokonce ani když jsem byla malá holka, jsem si nepřipouštěla, že by mohly existovat duše zemřelých.

Na rozdíl od většiny mých spolužaček a kamarádek, které byly jeden čas až posedlé vyvoláváním duchů a spiritistickými seancemi, já jsem se o něco takového vůbec nezajímala.

Byla jsem přesvědčená o tom, že smrtí je zkrátka všemu konec. Že už nic po ní neexistuje. Opak jsem si začala přát až v době, kdy mi umřel táta.

Pár měsíců po jeho smrti se pak skutečně stalo něco, co mě přesvědčilo, že duše mrtvých existují a nikam neodcházejí.

Odešel v pokoji

Tatínek sice nezemřel za žádných tragických událostí nebo při těžké nemoci, byl zkrátka starý. Umřel ve věku osmdesáti dvou let. A ještě ke všemu doma, což bylo jeho největší přání. V tomto domě, kde jsem s našima vyrůstala, žiji dodnes.

Je to obrovský barák tak pro tři rodiny. Mám zde vše, co potřebuji. A navíc je tu také moje mamka.

Všichni jsme ho měli rádi

Po otcově smrti jsem věděla, že nechci, aby maminka zůstávala sama. Moji rodiče se milovali, žili spolu více než padesát let a otcův odchod ji velice ranil. Stejně tak naše psy, kteří byli otcovými miláčky.

Vždycky s nimi chodil na dlouhé procházky do nedalekého lesa a také s nimi často sedával pod velikou jabloní, kterou máme na zahradě.

Psi truchlili také

Po jeho smrti jsem si na to místo nedokázala sednout. Bylo to příliš živé a bolestivé. Stále jsem ho tam viděla, jak tam sedí a Thora s Rexem tiskne k sobě. Také psi se chovali jinak. Byli pořád někde zalezlí a spali.

Radost z jejich očí vymizela, ocáskem nezavrtěli. Už je nebavilo lítání po zahradě, chytání klacků nebo sbírání popadaných jablek. Také o žrádlo neměli skoro zájem. Jako kdyby s tátou odešel i kus z nich.

V domě zavládl smutek a ticho

V celém domě panoval smutek, žal a ticho. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak nás z toho dostat. Sama jsem neměla na nic náladu, z ničeho jsem se nedokázala radovat. Mamka tvrdila, že to chce zkrátka jen čas. To je všemocný lék, slibovala.

Ano, říká se to, ale moc to nepomáhalo. Ale pak se jednoho dne stalo něco, co nás všechny probralo ze smutku.

Nadšeně vyrazili ven

Došlo k tomu tři měsíce po otcově smrti. Psi mě ráno natěšeně vítali v kuchyni. Všichni vrtěli ocásky a pořád na mě poštěkávali. „Co vám je?“ divila jsem se. Byl to nezvyk vidět je zase tak veselé.

Thor si pak stoupl na zadní nohy a předními tlapkami se snažil otevřít dveře ven. „Tak dobře, já vás pustím,“ řekla jsem jim a vzala za kliku. Oba dva vyletěli ven jako rakety a mazali k tátově jabloni.

Nevěřila jsem vlastním očím

Když jsem se zaposlouchala do jejich štěkotu, něco jsem v něm cítila. Připomnělo mi to dřívější časy. Dobu, kdy tu s námi táta ještě byl. Na chvilku jsem se zamyslela. „Štěkají, jako když vítají tátu,“ pronesla jsem tiše.

Seděl na své lavičce

Nedalo mi to a šla jsem se za nimi podívat. Když jsem vyšla před dům a podívala se k jabloni, nevěřila jsem vlastním očím. Táta seděl na své lavičce pod jabloní a drbal naše psy. Pootočil se ke mně a zamával mi, jako když žil. Gestem ruky ukázal, abych šla k němu.

Dotknout jsme se ho nemohly

Třesoucí se rukou jsem položila hrníček s kávou na stůl na verandě. Nejistě a s bušícím srdcem jsem vykročila směrem k tátovi. Za zády jsem slyšela mamku, jak volá tátovo jméno. Rozeběhla se ze dveří tak rychle, že u něj byla dřív než já.

Doběhla jsem za nimi. Táta vypadal jako z páry. S mamkou jsme ho chtěly obejmout, ale sáhly jsme do prázdna. Nicméně při pohledu do jeho tváře jsem zase cítila ten hřejivý pocit na srdci.

Jeho duše je tu stále s námi

Mamka radostí plakala, psi štěkali, a já? Já jsem si jen naplno vychutnávala ten úžasný moment, že zase vidím svého milovaného tátu. Byl to velmi silný okamžik, na který nikdy nezapomenu. Obešel se beze slov, ale řekl mnoho. Ukázal nám, že duše našeho taťky je pořád s námi.

Dohlíží na nás

Od toho dne už uplynuly téměř dva roky. A i když k dalšímu setkání zatím nedošlo, my se zase radujeme. Psi se chovají jako před tátovou smrtí. Každé ráno štěkají vesele u jabloně a já vím, že táta tam někde prostě je, i když ho nevidím. Že nás všechny pozoruje a ostražitě hlídá každý náš krok.

Kamila H. (53), severní Morava

reklama
Související články
16.5.2024
Dopis mi přišel bez podpisu a stálo v něm, že se musím dostavit na určitou adresu, je to prý důležité! Dozvěděla jsem se tam, že mé dny jsou už možná sečteny. Ten kopec snad neměl konce! Připadala jsem si jako dýchavičný slimák, plazící se silou vlastní vůle. Často jsem se zastavovala a chytala dech, už taky nejsem nejmladší. Na samém vrcholku kopce stál dům, ke kterému jsem měla namířeno. D
15.5.2024
Mrak na obloze nevypadal nebezpečně. Najednou z něho ale vyšlehl blesk, který zasáhl strom. Kdybychom nedali na našeho psa, byl by s námi asi konec. Ačkoli náš pes byl vzrůstu malého, původu rozmanitého a dobrácké psí duše, byl to pravý hrdina! Byl moc chytrý a statečný, jak mohl mnohokrát za svůj osmnáctiletý život předvést. Nezalekl se ani toulavé kočky, která byla postrachem pro mnohem vě
11.5.2024
Opakovaně se mi zdál děsivý sen. Budila jsem se zpocená hrůzou, a tak jsem musela jeho významu přijít na kloub. Děsivý sen se mi pravidelně vracel a já se budila se srdcem v krku a zpocená hrůzou. Noční můry jsem mívala pravidelně při každém úplňku! Už jsem z toho byla zoufalá. Nevěděla jsem, jestli mám všechno řešit s psychiatrem nebo psychologem. Touha po klidnějším bydlení Byla jsem zv
11.5.2024
Udělala jsem chybu, když jsem vzala domů panenku, kterou vnučka našla. Malá se pak hračky nechtěla vzdát, panenka jí prý cosi našeptávala. Stalo se to před pěti lety, když Evička chodila do školky. Ten den trvala na tom, že musíme po školce ještě zajít na hřiště. Blížila se bouřka, ale řekla jsem si, že pár minut nás nezabije. Nakonec se pořádný liják přihnal ještě o něco dřív. Musely jsme se s
10.5.2024
Před lety jsem našla kapesní zrcátko. Líbilo se mi, tak jsem si ho nechala. V odrazu jsem ale vídala tvář cizí vyděšené dívky. Celý život moc ráda chodím do kina. Jednou na sedadle v kinosále zůstalo ležet zdobené kapesní zrcátko. Moc se mi líbilo, tak jsem si ho nechala. Ale to jsem ještě netušila, co mě čeká. V jeho odraze se mi zjevovala jeho majitelka, která už byla zřejmě po smrti. V ce
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Podivuhodné chobotnice:  Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
21stoleti.cz
Podivuhodné chobotnice: Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzác
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Dýňové rizoto se sýrem
tisicereceptu.cz
Dýňové rizoto se sýrem
Dýňové rizoto si bude rozumět i s aromatičtějšími druhy sýrů. Zkuste s modrou plísní nebo kozí. Ingredience 1 hrnek kulatorznné rýže 200 g dýňového pyré 1 lžička kari 1 stroužek česneku 150
Zradily sv. Martina husy?
historyplus.cz
Zradily sv. Martina husy?
Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne tady nenajdou,“ přemítá, když zdáli slyší procesí lidí, kteří po něm pátrají. Záhy zvuky přehluší kejhání ptáků, mezi nimiž se ukryl.   „Budeš vojákem,“ dozví se od svého otce Martin Tourský (asi 316–397). Sám válečník chce synovi zajistit dobrou budoucnost. Z chlapce,
Mrkvové karbanátky
nejsemsama.cz
Mrkvové karbanátky
Jsou originální alternativou masa. Pokud by vám ale přece jen chybělo, můžete karbanátky zvydatnit přidáním na kousky opečené slaniny. Ingredience na 4 porce: ● 500 g vařené mrkve ● 500 g brambor vařených ve slupce ● 1 lžíce nasekané petrželky ● 4 jarní cibulky ● 1 vejce ● sůl ● pepř ● 3 lžíce strouhanky ● ½ lžičky drceného kmínu ● strouhanka na obalování ● olej na smažení Postup: Brambory oloupejte
Nová kapitola Narciso Rodriguez
iluxus.cz
Nová kapitola Narciso Rodriguez
Narciso Rodriguez uvádí na trh novou kapitolu ikonické řady for him s vůní for him vetiver musc. Tato elementární a aromatická novinka představuje únik k smyslné harmonii přírody. Vůně for him veti
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
skutecnepribehy.cz
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
Mrak na obloze nevypadal nebezpečně. Najednou z něho ale vyšlehl blesk, který zasáhl strom. Kdybychom nedali na našeho psa, byl by s námi asi konec. Ačkoli náš pes byl vzrůstu malého, původu rozmanitého a dobrácké psí duše, byl to pravý hrdina! Byl moc chytrý a statečný, jak mohl mnohokrát za svůj osmnáctiletý život předvést. Nezalekl se ani toulavé kočky,
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
enigmaplus.cz
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
Přesný účel prastarých megalitických staveb není dodnes znám. Určité indicie ovšem naznačují, že jim lidé možná už v dávnověku připisovali léčivé účinky. Příznivý vliv na zdraví má údajně i moderní ka
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
epochalnisvet.cz
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
Venku je minus 43 stupňů, ale baletka slavného Kirovova souboru musí tančit. Porce jídla navíc, kterou dostane za představení pro dozorce krutého nápravného lágru, pro ni může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.   V roce 1926 si leningradská umělecká veřejnost vypráví jen o 17leté sólistce věhlasného Kirovova baletního souboru. Nina Alexandrovna Anisimovová (1909–1979) se v průběhu
Hrad Košumberk: Dnes pustý, kdysi výstavný
epochanacestach.cz
Hrad Košumberk: Dnes pustý, kdysi výstavný
Jen pár set metrů nám postačí, abychom se od Chlumku kolem kaple sv. Jana Nepomuckého přesunuli ke zřícenině hradu Košumberk. Dnešní zřícenina pochází z druhé poloviny 13. století, bývala pyšným gotickým hradem a dokonce byla doplněna o renesanční zámek. Košumberk je pustý od konce 18. století a dnes si při jeho návštěvě můžeme projít nejen pozůstatky
Odpustila žena Gránskému milenku?
nasehvezdy.cz
Odpustila žena Gránskému milenku?
Herec ze seriálu ZOO David Gránský (32) má už dlouhé roky pověst svůdníka. A to i přesto, že je několik let ženatý a má doma manželku Nikolu Gránskou (30). Ta by pro svého manžela  udělala první pos
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
epochaplus.cz
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
V antice se bez něj neobejdou Řekové ani Římané. Když se pak rozšíří po Evropě, libeček se pěstuje i v klášterních zahradách. Oblíbí si ho nejen léčitelé, ale také kuchaři a v gastronomii si získá stálé místo. A příznivci ezoteriky tvrdí, že vám pomůže do života přivolat lásku a další dobré věci! Mohutné, svěže zelené