Když manžel před mnoha lety podědil domek v jižních Čechách, netušili jsme, že všechny úpravy budeme muset konzultovat s duchy.
Před třiceti lety, krátce po naší svatbě, zdědil manžel po babičce chalupu v jižních Čechách. I když byl domek starý, tak byl dobře udržovaný. Přesto jsme se s manželem rozhodli udělat pár změn.
Až později jsem si vzpomněla na slova mého tchána, který říkal, abychom ten dům nechali v původním stavu a raději na něm nic neměnili. Prý by to mohlo mít nečekané následky. Myslela jsem si, že to říká jen z obyčejného sentimentu.
Varovali nás
První noc, kterou jsme s manželem v domku strávili, jsem měla zvláštní sen. V něm jsem se přenesla do dob dávno minulých a viděla, jak se na chalupě kdysi žilo. Byla tam početná rodina s mnoha dětmi.
Druhý den odpoledne jsem zahlédla u plotu skupinku lidí, šla jsem se podívat, kdo k nám jde na návštěvu. Nikdo tam ale nebyl. Ta skupinka byla hodně podobná lidem ze snu, a tak mě napadlo, že to byly nějaké vidiny.
Manžel měl známého architekta, který se přijel na dům podívat a slíbil, že nám udělá plán. Po cestě z chalupy měl ale autonehodu. Naštěstí se mu nic vážného nestalo.
Byla tu postava
Hned první den, kdy se dělníci pustili do bourání příčky, volali nám vyděšeně, že v chalupě snad straší. Zjevila se jim prý nějaká rozzlobená postava. Rychle jsme přijeli, ale mysleli jsme si, že toho jen hodně vypili. Tu noc mě probudilo zlověstné syčení. Probudila jsem manžela.
Tehdy poprvé nás napadlo, že s chalupou skutečně není něco v pořádku. Když jsme v rekonstrukci pokračovali dál, přišly další podivné úkazy. A nakonec se mně i manželovi zjevila podivná žena v kroji a varovala nás, ať stavení necháme tak, jak je. Nebyl to sen.Vystrašeně jsme uposlechli a od té doby je klid.
Eva (58), Jirkov