Domů     Nedokážu odpustit kamarádce takovou zradu
Nedokážu odpustit kamarádce takovou zradu
3 minuty čtení

Byla to slabá chvilka, kdy jsem svěřila Aleně velké tajemství. Zneužila mé důvěry a já se jí za to musela pomstít. Pro mě už neexistuje.

Alenu jsem považovala za svou životní kamarádku. Od školy jsme si říkaly všechno. Většinou to byla ona, kdo měl problémy, a já trpělivě poslouchala jako ta vrba. Pak ale přišla chvíle, kdy jsem se potřebovala někomu svěřit já.

O tom, že mé druhé dítě, Zuzanka, není manželova, jsem měla mlčet navěky. Nikdy jsem o tom nikomu neřekla. První dítě, Marcelka, byla zplozena z lásky, Nikoho jiného kromě manžela jsem do té doby nepoznala. Jenže jak čas šel, naše láska ochabla.

Okouzlil mě

Manžel byl pořád v práci, já doma už třetí rok, a najednou se objevil ve dveřích úžasný opravář praček. Albert, to bylo jediné, co jsem o něm věděla.

Prostě se zjevil, oslnil mě, ještě pětkrát se u mě stavil, když byl manžel v zaměstnání, a pak jsem ho už nikdy neviděla. To, že jsem otěhotněla s ním, mi bylo jasné. Navíc je Zuzanka celá po něm. Ještě, že se v ní vidí moje tchyně!

Neměla jsem pít

Tajemství, které jsem si netroufla říct ani vlastní matce, mě tížilo na duši jako balvan. Nevydržela jsem to a vše řekla své kamarádce. Začalo to tím, že mi řekla své velké tajemství ona. Spočívalo v tom, že nakapala v práci šéfové do čaje projímadlo.

Pak se kochala tím, jak ta ženská lítá na záchod. A já, husa hloupá, jak jsem měla upito, jí povídám: „Něco ti řeknu, ale musíš mi slíbit, že budeš držet zobák,“ zašeptala jsem. ,,Spolehni se,“ přísahala. A já spustila: ,,Zuzanka není Petrova.“ Alena vyprskla víno a oči se jí rozsvítily.

„Ty taková slušňačka? No tohle!“ Ráno jsem byla totálně odrovnaná. Nejhorší bylo, že jsem si nepamatovala, že jsem Aleně vyslepičila své tajemství. Ona si to ale pamatovala dobře. Už za dva dny vrazil Petr do dveří a půlhodiny dříve, než obvykle. „Tak Zuzanka není moje???“ Vykulila jsem na něho oči.

Až v tu chvíli mi svitlo, že jsem to kámošce řekla. Jak jsem šťastná za to, že je tomu už tolik let a že se tehdy běžně testy DNA nedělaly. Hlavou mi proběhla rada známého sexuologa: „Zapírat, zapírat, zapírat!“ Toto slovo mi znělo v hlavě stále do kola..

Bojovala jsem

Nevím, kde jsem v sobě vzala tu sílu, ale postavila jsem se do bojového postavení vůči manželovi a křikla: „Není to pravda! Chtěla jsem si Alenu vyzkoušet, jaká to je kamarádka! Pořád mě jenom využívá! Řeším jen jí, protože já žádné problémy nemám. Až doteď jsem si myslela, že jsme šťastná rodina!“

Udeřila jsem hřebíček přímo na hlavičku, manžel Alenu nesnášel. „No, to snad jsme,“ špitl rozpačitě. „No a ona nám to závidí! Vidíš? Hned za tebou běžela! Už není moje kamarádka!“

Cítila jsem se jako válečná bojovnice. Ta bouře naštěstí ustala a my byli zase šťastná a spokojená rodina. Alenu jsem od té doby neviděla a naše přátelství skončilo, stějně nebylo o co stát!

Petra (56), Zlínsko

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která