Domů     Potřebovala jsem se více bavit
Potřebovala jsem se více bavit
6 minut čtení

Po osmi společných letech štěstí a dvou dětech dostalo naše manželství jednu velikou trhlinu. Pomalu, ale jistě ho zabíjel stereotyp a nuda.

Z kanceláře jsem chodila většinou rovnou domů. Když už se zdálo, že si na ten kolotoč denních povinností a stereotyp zvyknu, udeřil blesk z čistého nebe. Do práce nastoupil nový kolega. Jmenoval se Petr. Byl šarmantní, okouzlující, pozorný, byla s ním legrace.

Dámská část pracovního kolektivu po něm šílela. Ta mužská ho naopak nemohla vystát. Zdálo se, že ze všech žen v celém pracovním kolektivu si vybral právě mě. Lichotilo mi to. A když mě pozval na večeři, moje nálada i ego dosáhly nebeských výšin.

City mě ovládaly

Manželovi jsem řekla, že jdu na večeři s kamarádkou. Během večeře se Petr choval dvorně, sváděl mě pohledem, letmo se mě dotýkal, ale zachoval se jako pravý gentleman. Zaplatil večeři a galantně mi nabídl doprovod domů. Odmítla jsem.

Cestou domů jsem se vznášela na růžovém obláčku, marně mi rozum domlouval a připomínal, že mám přece rodinu.

Na obláčku lásky

Ráno jsem v pracovní poště našla od Petra e-mail. Slovy básníků mi v něm vyznával lásku. Chtěl mě znovu vidět. Co nejdřív. Pracovním dnem jsem proplula v naprosté euforii. Červenala jsem se ještě cestou domů. Měla jsem pocit, že je mi opět sladkých „náct“. S Petrem jsme si začali psát smsky a e-maily.

Volali jsme si a tajně jsme se sházeli. Jestli moje nová láska něco opravdu uměla, tak hýřit velkými slovy. Vytvářel pro nás dokonalý svět, kde se prolínala minulost i přítomnost.

Jednou jsem byla královnou Kleopatrou a on mým tajným milencem, jindy zase oblíbenou manželkou prvního čínského císaře.

Probuzená vášeň

Zatímco jsme společně prožívali velké romance a procházeli snad všemi historickým epochami, doma se v koši kupilo nevyžehlené prádlo, děti se dožadovaly pozornosti a manžel teplé večeře.

Najednou mi všechny ty povinnosti, které jsem dříve dělala, připadaly nudné, neskutečně přízemní a vůbec se nehodily k mému novému já.

Petrovy zprávy ve mně probouzely vášeň téměř zapomenutou. Díky komplimentům, kterými mě Petr denně zahrnoval, jsem se cítila krásná a žádoucí. Jenže jsem měla pocit, že on je ten jediný, který to vidí a dokáže ocenit. Začala jsem se měnit k obrazu jeho. Nejprve jsem změnila účes, poté šatník.

Manžel si samozřejmě nemohl nevšimnout mojí proměny. Tu a tam utrousil pochvalnou poznámku, když mě viděl v kostýmku a v lodičkách. Samozřejmě jeho kompliment, byť upřímně myšlený, se nemohl rovnat pochvalným ódám, kterými mě zahrnul Petr.

Společný víkend

S Petrem jsme plánovali báječný víkend v horském hotýlku v Krkonoších. Naplánovali jsme ho na dobu, kdy mělo probíhat firemní školení. V den „D“ jsem zavolala šéfové a omluvila se.

„Děti jsou nemocné, neseženu narychlo hlídání, přišlo to přes noc,“ omlouvala jsem se zkroušeně do telefonu.

Nekonečná hodina čekání

Plná očekávání jsem nasedla do auta a vydala se po dálnici směr Krkonoše. Rezervaci v hotelu Petr zajistil. Malovala jsem si v zářivých barvách, jak mě netrpělivě bude čekat, obejme a políbí, sotva vystoupím z auta.

Sotva jsem zaparkovala u hotelu, pečlivě plánovaná idyla začala dostávat trhliny. Jeho auto jsem na parkovišti nenašla.

Rozladilo mě to, ale zatím jsem se neznepokojovala. Procházela jsem se okolo hotýlku, vdechovala čerstvý horský vzduch. Po hodině čekání jsem přece jen sáhla po telefonu. Řekl, že nastaly nečekané komplikace, je na cestě a všechno mi vysvětlí.

Další komplikace

Řekla jsem si, že ho překvapím – zatím se ubytuji, vybalím, obléknu si nové svůdné prádélko. Ale překvapení čekalo na mě. Hned na recepci.

„Ano, rezervaci na toto jméno jsme tu měli, ale pán, který pokoj objednával, zatím nezaplatil, nicméně pokoj je stále volný.“ „To musí být určitě omyl, jsem si jistá, že přítel rezervaci platil.“

Recepční ke mně otočila monitor počítače. Rezervováno, zatím nezaplaceno. Omluvně jsem se usmála a poodešla stranou, abych mohla Petrovi zavolat. Petr se omluvil, prý měl nějaké potíže s platební kartou, ale už by to mělo být v pořádku.

Jestli můžu, mám zatím rezervaci zaplatit, za necelou hodinku je u mě a všechno mi vynahradí.

Pak přišlo rozčarování

Ubytovala jsem se v útulném pokojíčku. Osprchovala jsem se, převlékla se do černé krajky a načechrala polštáře. Slabá hodinka se nakonec protáhla na tři hodiny čekání.

Místo vřelého objetí a vášnivého polibku jsem se dočkala mrzutého zabručení a kousavé poznámky, jestli takhle hodlám jít do hotelové restaurace.

Spolkla jsem slzy a špatnou náladu přikládala dlouhé cestě a nečekaným komplikacím. Oblékla jsem se a sešli jsme na večeři. Po pár soustech a doušcích vína se trochu uvolnil.

Poslední noc

Z pár doušků vína byla nakonec celá láhev, pak druhá. Měla jsem o společné noci jiné představy, a tak jsem ho přesvědčila, aby nechal přinést účet. Bohužel přišla na řadu stará známá potížistka. Jeho kreditní karta – platbu nebylo možno provést. Účet samozřejmě nemohl zůstat nezaplacený, tak jsem útratu zaplatila já.

Společná noc měla k mým vysněným představám hodně daleko. Zírala jsem do stropu a přemýšlela, co tu vlastně dělám. Nad ránem jsem potichu vstala, zabalila si věci, zavřela za sebou dveře, nasedla do auta a vydala se domů.

Manžel je poklad

S klidným srdcem jsem za sebou nechala spícího a nic netušícího Petra. Jeho milostné umění bylo vlastně jen zdařilá literární práce.

Když jsem odstranila pozlátko, narazila jsem na obyčejnou hlínu a díky tomu mi došlo, co se manžela týče, že se pod všemi těmi nánosy všednosti a starostí skrývá opravdový poklad.

Jitka V. (56), Česká Lípa

Související články
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
5 minut čtení
Poznali jsme se čistou náhodou, jako by naše cesty svedl sám osud. Ten se však o několik měsíců později také postavil proti nám. Byla jsem tak moc šťastná. Myslela jsem si, že jsem našla toho pravého. Nebyla jsem už žádná dvacítka, takže jsem v takovou lásku už ani nedoufala. Ale osud mi byl nakloněn. Jedno letní seznámení na vodě přerostlo v krásný vztah, který vypadal jako z pohádky. Jenže id
3 minuty čtení
Seznámili jsme se, když policajt zastavil tátovo auto a zjistilo se, že řidičovy doklady nejsou tak docela v pořádku. Policista, který nás stavěl, byl mladý a hezký, mohla jsem na něm oči nechat. Na druhou stranu jsem tušila, že to zas tak příjemné setkání nebude, protože táta, který seděl za volantem, byl odjakživa roztržitý zmatkář. Viděla jsem mu na obličeji, že se blíží katastrofa. „Váš tec
3 minuty čtení
Dospělí říkávají dětem, ať nedělají hlouposti, a přitom je sami dělají také. A to dokonce i ve věku, kdy už by dávno měli mít rozum. Za svoje bláznivé rodiče jsem se od jistého věku styděla. Ale ne tak normálně, jako se za rodiče stydí puberťáci, aby později zjistili, že se mamince a tatínkovi až nápadně podobají, že dělají podobné chyby jako oni a že je vlastně mají a vždycky měli rádi. U nás
3 minuty čtení
Padesát let spolu. Říkáte si: to to ale uteklo. Nechtělo se mi slavit okázalou zlatou svatbu. Nakonec jsem ráda, že jsme to udělali! K obnovení svatebního slibu nás vyhecovali kamarádi a taky můj brácha se švagrovou. Nechtěla jsem to, zoufale jsem se bránila, ale tlačili na mě. Asi se těšili, že se zadarmo najedí a napijí, však to znáte. Taky že si zažertují na náš účet. Jenže naše manželství n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rybí polévka lohikeitto
tisicereceptu.cz
Rybí polévka lohikeitto
Losos si s koprem velmi rozumí, což oceníte i v chuti této finské polévky. Potřebujete 1 lžíci přepuštěného másla 1 cibuli ½ pórku 1 mrkev 2 lžíce hladké mouky sůl, mletý pepř špetku mušká
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Magická Praha, jejíž sláva hvězd se dotýká
nejsemsama.cz
Magická Praha, jejíž sláva hvězd se dotýká
Na závěr našeho seriálu vyrazíme přímo do hlavního města. Čeká nás tam tajemné místo opředené bájemi i významně spojené s českou historií. Pojďme spolu na Vyšehrad. Kdo by neznal Vyšehrad. Už od školy nás provází hrdinský skok Horymíra, který se na svém koni Šemíkovi přehoupl přes jeho hradby a zmizel někde u Neumětel. Dnes toto místo
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
S panem Tajemným to Zedníčkové tedy neklaplo?
nasehvezdy.cz
S panem Tajemným to Zedníčkové tedy neklaplo?
Zbyly jí jen oči pro pláč? Právě o tom se začalo šuškat. Vypadalo to, že se herečka známá ze seriálu ZOO Nové začátky Lucie Zedníčková (56) už co nevidět přestěhuje do domu na jihu Čech, který si měla
Záhada Kleopatřiny smrti: Proč se nevěřilo, že ji zabila kobra?
enigmaplus.cz
Záhada Kleopatřiny smrti: Proč se nevěřilo, že ji zabila kobra?
Příběh o tom, jak si Kleopatra v hrobce nechala přinést koš s fíky, v němž se ukrývala kobra, je jednou z nejznámějších historek o její smrti. Je to dramatický a romantický konec, který se stal součá
Grossmannovu vilu poznamenala rodinná tragédie
epochalnisvet.cz
Grossmannovu vilu poznamenala rodinná tragédie
Může se pochlubit hned několika nej. Dobový tisk opěvuje její neobvyklé stavební řešení a přepychové provedení, interiér pak neváhá přirovnat k „pohádkovému paláci“!   Narodil se v Pustějově nedaleko Studénky. Se základy stavebního řemesla ho seznámí otec, který pracuje jako zednický předák. František Grossmann (1876–1933) vystuduje průmyslovku v Brně, několik let sbírá zkušenosti v různých
Fenomén zvaný intuice: Jak funguje šestý smysl?
21stoleti.cz
Fenomén zvaný intuice: Jak funguje šestý smysl?
Mozek je obecně orgán, který skrývá mnohá tajemství. Jedním z nich je intuice, které se říká také šestý smysl. V zásadě ji lze popsat jako proces vnímání a rozhodování, při němž logické úvahy a dedukt
Tiffany & Co. představuje vánoční kampaň s Anyou Taylor-Joy
iluxus.cz
Tiffany & Co. představuje vánoční kampaň s Anyou Taylor-Joy
Společnost Tiffany & Co. představuje svou vánoční kampaň pro rok 2025 s názvem Love Is a Gift (Láska je dar), v níž hlavní roli hraje globální ambasadorka značky Anya Taylor-Joy. Kampaň byla natoč
Tajemství mozku: Fakta versus mýty, které přežívají dodnes
epochaplus.cz
Tajemství mozku: Fakta versus mýty, které přežívají dodnes
Mozek patří mezi nejzáhadnější a nejdokonalejší orgány našeho těla. I když jej vědci zkoumají už po staletí a odhalili mnoho jeho tajemství, zůstává plný nevyřešených otázek. Každý nový objev ukazuje, jak málo o fungování lidské mysli vlastně víme a jak fascinující svět se v našem nitru skrývá. Jeden z nejúžasnějších orgánů v našem těle, který
Proti Václavovi I. kul pikle vlastní bratr
historyplus.cz
Proti Václavovi I. kul pikle vlastní bratr
Pomstí se králi Václavovi za jeho drancování rakouských zemí, kterého se dopustil před dvěma lety. Vévoda Fridrich Bojovný vtrhne na Moravu a obsazuje hrad Bítov. Moravský markrabě Přemysl se postaví na jeho stranu, ale vzpoura proti staršímu bratrovi pro něj nedopadne dobře. Vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky, kteří vládnou rakouským zemím, byly během 11. století
Má duše toužila vrátit se domů na Dálný východ
skutecnepribehy.cz
Má duše toužila vrátit se domů na Dálný východ
Od dětství jsem posedlá touhou žít v daleké zemi. Fascinují mě země Dálného východu. Může snad za to vzpomínka na minulý život? Od dětství jsem toužila podívat se do Japonska, nebo do Číny. Byl to můj velký sen. Mou nejoblíbenější knihou, kterou jsem přečetla už ve dvanácti letech jedním dechem, byly Příběhy z čínských tržišť a bazarů. Jako