Domů     Překonali jsme dávnou sousedskou nenávist
Překonali jsme dávnou sousedskou nenávist
3 minuty čtení

Díky dávné rodinné tragédii byly u nás Velikonoce zakázaným svátkem. Trvalo dlouhá léta, než se staly zase svátkem radosti a veselí.

Od nepaměti měly pro mě velikonoční svátky temný nádech. Záviděla jsem dětem, že si mohou tento radostný jarní svátek užívat tak, jak tomu bylo na vesnici běžné.

V naší rodině nejenže se Velikonoce neslavily, ale naopak se zapalovaly svíce a všichni se ponořili do smutné nálady. Období Velikonoc totiž měli všichni spojené s rodinnou tragédií.

Když se kdysi prateta Maruška zamilovala do sousedovic syna Pepíka, nadšeně naše i sousedovic rodiny chystaly svatbu… Do svatby scházel týden, byla naplánovaná víkend po Velikonocích. Maruška s Pepíkem objížděli na motorce svatebčany ze sousedních vesnic.

Třebaže jeli po polní cestě, aby byla jejich jízda bezpečná, museli projet kolem prudkého srázu. Přesně v zatáčce nad ním se proti nim vyřítilo auto. Byla to náhoda, která stála ženicha i nevěstu život.

První kluk

Rána to byla pro obě rodiny tak veliká, že se rozhádaly a nedokázaly se ani po letech usmířit. Byli jsme se sousedy na kordy, kam až moje paměť sahá. Moje dcera Jarmilka se narodila jen o několik dní později, než sousedovic Jakub.

Byla to muka se potkávat se sousedkou třeba u dětského lékaře a dělat, že se nevidíme. Narážely jsme na sebe všude. Na základní škole chodily naše děti pochopitelně do stejné třídy a dělaly si jen samé naschvály.

Nemohla jsem se dočkat, až dcera ukončí základku a už se s tím sousedovic klukem nebude potkávat. Rok poté, co nastoupila na střední, se mi svěřila, že s někým chodí.

Byla jsem na jejího prvního chlapce tak zvědavá, ale na naše naléhání, že ho chceme vidět, nepřistoupila. „Maminko, já vás mám moc ráda, ale tuhle volbu byste mi nikdy neschválili,“ řekla mi, což mě vyděsilo.

Dušovala jsem se, že se smířím i se ženatým padesátníkem, jen když bude moje dcera šťastná. A tak se zhluboka nadechla a řekla: „Dobře, chodím s Jakubem od sousedů!“

Myslela jsem si, že jsem se přeslechla. Mlčela jsem snad pět minut a pak – nevím, kde se to ve mně vzalo – jsem se začala smát jako blázen.

Smíření

Přišlo mi to jako neuvěřitelný fór osudu. Tam nahoře se už asi někdo nemohl dívat na to, jak se sousedy žijeme na válečné stezce. „Tak jestli tě má rád a je na tebe hodný…“ pokrčila jsem rameny. Dceři se očividně ulevilo. Objala mě a řekla, že mě má ráda.

„Tak ho pozvi v neděli na oběd!“ Nevím proč, ale cítila jsem obrovskou úlevu. Spadlo ze mě něco hrozně těžkého. Kámen celého našeho rodu. A naše rodina? A rodina Jakuba? Myslím, že se všem ulevilo. Dnes už jsme zase přátelé.

Konečně stará sousedská nenávist skončila. Obě zahrady jsme spojili a po nich běhají naše společná vnoučata. Tak jak si kdysi plánovali naši předci.

Svatava (60), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.