Domů     Zůstaneme spolu už napořád?
Zůstaneme spolu už napořád?
5 minut čtení

Vyjela jsem si s kamarádkou na krátký pobyt do lázní. Při ubytování jsme zjistily, že nám v pokoji kape topení, a tak jsem to šla nahlásit na recepci.

Objevil se údržbář, závadu odstranil a při odchodu se na mě zadíval. Když jsem se druhý den vracela z procedury, opět jsem toho muže potkala v hale lázeňského ústavu. „Hanko, Haničko. Jsi to ty? Málem bych tě nepoznal, to je let, co jsme se neviděli!“ vykřikl.

Už mi to bylo jasné, byl to Josef, moje první láska z učňáku. Chodili jsme spolu v posledním ročníku a hned po závěrečných zkouškách jsem se s rodiči stěhovala dvě stě kilometrů daleko, když tátu, coby vojáka z povolání, přeložili.

Stará láska nevyhasla

S Josefem jsme si vyměnili ještě několik dopisů, ale jak se říká, sejde z očí, sejde z mysli. Za nějaký čas jsem se vdala za Miloše. Naše manželství ale nebylo moc šťastné, neklapalo nám to. Když se dcera osamostatnila, uvažovala jsem dokonce o rozvodu.

Josef mě pozval odpoledne do kavárny. Seděli jsme nad sklenkou vína a povídali si. Svěřila jsem se mu, že nejsem s Milošem šťastná. Ta naše schůzka nebyla poslední.

Josef bydlel téměř osmdesát kilometrů daleko, a tak jsme se začali scházet, vždy na půli cesty, nejdříve jen na půl dne, později jsme někde přespali v penzionu. Doma jsem vždy řekla, že jedu k příbuzným. Láska se mezi námi úplně vytratila.

Pořád jsem musela myslet na Josefa, bylo mi s ním vždy tak hezky. „Lásko, rozveď se s tím sobcem, budeme žít spolu,“ říkal mi, když jsem od něj odjížděla.

Ošklivé pomluvy

Komu se náš vztah nelíbil, byl jeho syn Ondřej. Jednoho dne, když jsem odcházela odpoledne domů z práce, na mě čekal venku na chodníku. „Chtěl jsem vám něco říct o svém tátovi. On není takový pohodář, jak se dělá, je ho dost. Kolikrát mámu uhodil!

A měl dluhy, příbuzní je museli zaplatit, jinak bychom přišli o bydlení a věci, udělali to kvůli mně.“ Ondrovým slovům jsem nevěřila, Josef ani v nejmenším nejevil známky arogance, nebo dokonce agresivity, a že by nadělal dluhy?

Nedalo mi to a řekla jsem o našem rozhovoru Josefovi. „V životě jsem Pavlínu neuhodil, ten pacholek byl na svoji mámu v pubertě dost drzý. Nikdy jsem nikomu nic nedlužil,“ řekl Pepa. Ondřej mi pak dával najevo, jak mě nesnáší.

Navrhla jsem rozvod

Milošovi došlo, že někoho mám, a tak se na rovinu zeptal. „Ano, někoho jsem potkala, známe se z mládí,“ pronesla jsem v klidu. Navrhla jsem mu, že se rozvedeme, prodáme náš velký byt a koupíme dva menší.

„Miloši, bude to tak lepší, nás dva k sobě už nic netáhne a každý si uděláme život podle svého.“ Nedokázala jsem si ale představit, že budu s žít s Josefem a Ondřej nám bude znepříjemňovat život.

„Pepo, nerada bych ti přidělávala těžkosti. Mám tě moc ráda, je mi s tebou hezky, ale nechci, abys ztratil kvůli mně syna. Nebudeme se teď nějakou dobu vídat, potřebuji nějaký čas, abych si ve všem udělala jasno,“ řekla jsem a těžko zadržovala slzy.

Vánoční čas

Bylo před Vánoci a já se vydala na vánoční nákupy do Německa. Chtěla jsem nakoupit dárky pro mámu, sestru a dceru. S plnou taškou jsem večer nasedla do vlaku a najednou za sebou uslyšela: „Haničko, jak rád tě vidím!“ Otočila jsem se a za mnou stál Pepa.

V okamžiku seděl u mě. Dozvěděla jsem se, že se vydal na adventní trhy nasát vánoční atmosféru, i když to nebude pro něho jednoduché trávit svátky sám. „Mladej se odstěhoval za přítelkyní,“ řekl se smutkem v hlase. „A co ty? Zůstáváš s Milošem?“ zeptal se.

Zakroutila jsem hlavou a dodala, že budeme prodávat náš velký byt a shánět dva menší. „Nechtěla bys přijet ke mně na svátky? Jen tak na přátelskou návštěvu,“ pozval mě Josef. Odpověděla jsem, že si to ještě rozmyslím.

Na Boží hod jsem dopoledne zavolala Pepovi. Byl moc rád a odpoledne jsem již seděla ve vlaku. Přišel mi naproti na nádraží. Objal mě, vzal za ruku a šli jsme do útulné hospůdky na punč.

Když jsme šli k němu domů, byl už večer. Mrzlo, ale moji ruku hřála pevná teplá mužská dlaň a u srdce opět zamilovaný pocit.

Nový rok, nový začátek

Nakonec jsem zůstala. Po Novém roce jsem začala nový život. S Milošem jsme se rozvedli, náš byt prodali, můj ex se odstěhoval a nikdy jsem o něm již neslyšela. Josef mě s nádhernou kyticí růží požádal o ruku.

Jsme spolu již přes dvacet let a pořád jsme do sebe zamilovaní. Ondra se časem smířil s tím, že mu otec již nedělá sponzora, a mladí se u nás občas objeví i se svými dvojčaty.

„Pamatuješ, jak jsme si u té lípy slibovali, že zůstaneme spolu napořád?“ zeptal se mě jednoho dne Pepa. Už jsem si to nepamatovala, až po té otázce jsem si vzpomněla.

V našem městečku, kde jsme tenkrát bydleli, rostla u rybníka staletá lípa. Josef do ní tehdy vyryl naše monogramy. „Já své slovo plním,“ řekl. „Já také,“ řekla jsem a vřele jej objala.

Hana P. (66), Sokolov

Související články
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
epochalnisvet.cz
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo