Domů     Nová nahrávka byla pro mě velkou záhadou
Nová nahrávka byla pro mě velkou záhadou
3 minuty čtení

Nejraději nahrávám zpěv ptáků, je to můj nádherný koníček. Jednou se mi ale povedlo nahrát něco, co si nedokážu dodnes vysvětlit.

Jsem lovec zvuků. Rád naslouchám svému okolí a nahrávám nejrůznější zvuky na záznamovou techniku. Nejúžasnějším zvukem jsou písně ptáků. Nahrávám je už řadu let. Nejkrásnější je zpěv slavíka. Tento ptáček, drobnější než obyčejný vrabec, zpívá ve dne i v noci.

Má neobyčejně bohatý hlasový rozsah. Závěrečné „srrr“ je od ostatních ptačích zvuků nezaměnitelné. Objevil jsem hnízdo slavíka kousek za městem, kde bylo kdysi nádražní překladiště.

Prostor nebyl obydlen a zůstal zarostlý keři a vodními rostlinami, které se pnuly přes několik malých jezírek.

Co se to řítí k zemi?

Hnízdo slavíka bylo dobře skryté na zemi v keřích. Dlouhou dobu jsem čekal s nastraženými smysly, než slavíka uvidím, nebo uslyším zpívat. Ta neobyčejná událost se stala pár dnů poté, co jsem pravidelně nahrával slavičí švitoření.

Stál jsem dostatečně vzdálen od jeho hnízda, abych „zlatého“ pěvce nevyrušil. Už jsem se chystal vypnout nahrávací techniku, když v tom zahřmělo a ozvala se strašlivá rána, která pěvce i mě vylekala.

V první chvíli se mi zdálo, že se zřítil do řeky nedaleký starý most, který zrovna opravovali. Vzápětí se ozval hluk, který jsem odhadl na zvuk padajícího domu.

Připomnělo mi to obrovskou ránu, kterou jsem slyšel zhruba rok předtím, když jsem si nahrával odstřel nedalekého železničního nádraží. Celý prostor kolem mě byl najednou vyplněn rachocením, při němž by byl zahanben i hodně blízký hrom blesku.

Nic zvláštního

Rachotící zvuková vlna se přehnala nad prostorem a zahřímala ještě kdesi v dálce za lesem u druhého mostu. Zalehly mi ušní bubínky. Vypnul jsem nahrávací zařízení.

Když jsem vyšel ze zarostlého prostoru a kráčel po úzké pěšince zpátky k městu, zněla mi ta hrozná rána v hlavě jako ozvěna. Rozhlížel jsem kolem sebe a snažil se zjistit, co se stalo.

Určitě to musela být nějaká velká katastrofa, kterou museli zaregistrovat i jiní lidé. Ale nic zvláštního se kolem mě nedělo. Všechny stavby byly na svém místě.

Lidé proudili z nádraží do města a byli zahleděni do svých osobních problémů. Doma jsem si nahrávku přehrál. Nahrávací zařízení ji zachytilo věrně.

Byla stejná

Pouštěl jsem si ji stále dokola, abych si byl jistý, že se to opravdu stalo. A pak mi to najednou došlo.

Rychle jsem začal hledat mezi svými starými nahrávkami, až jsem našel tu, kde jsem si před rokem nahrál odstřel velké budovy nedalekého železničního nádraží. Když jsem si ji pustil, krve by se ve mně nedořezal. Byla identická.

Trvala i stejně dlouhou dobu, něco málo přes minutu. Nedávalo to smysl! Jak se mohla znovu ozvat nachlup stejná rána, ke které došlo před rokem? Došlo snad ke zkopírování původní nahrávky? Ale jak je možné, že to slyšel i ten slavík, který se tak polekal?

Ještě chvíli jsem ty dvě nahrávky porovnával, abych sám sebe ujistil, že jsou naprosto stejné. Stejné zvuky, stejná stopáž. Dodnes nevím, jak k duplicitě nahrávky došlo.

Tu novou jsem po čase smazal, abych měl v nahrávacím zařízení více prostoru pro slavičí zpěv.

Petr (58), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.