Domů     I já mám přece právo na lásku
I já mám přece právo na lásku
5 minut čtení

Nemohu pochopit, že ani vlastní děti nerespektují moje právo na lásku. V jejich očích jsem moc stará na to, abych se zamilovala. Užívat života asi smějí jen ti mladí.

Moje kamarádka vždycky s trochou ironie říkala, že domovy důchodců jsou naším zaslouženým trestem za jesle, kam jsme dávaly naše děti. Myslím, že je na tom trocha pravdy.

Ne že by byly domovy důchodců trestem a jesle nějakým peklem, ale pocit opuštěnosti a takového nedobrovolného kolektivního života v tom, dle mého názoru, přece jen je. Vždyť kdo by nebyl raději v teple domova mezi svými blízkými! Tedy pokud se mají vzájemně rádi a respektují se.

Vzrostlo mi sebevědomí

Moje děti se ke mně chovaly vždycky hezky. Byly hodné. Navštěvovaly mě, jak jim to čas dovolil, zvaly mě na oslavy a kupovaly mi maličkosti i velké dárky.

Složily se mi na novou pračku a přispěly na drahé dioptrické brýle, po kterých jsem si netroufla ani toužit. Těmi brýlemi vlastně všechno začalo. Slušely mi.

Nebo jsem se možná v nich cítila tak dobře a sebevědomě, že najednou nebyl problém se s někým seznámit. Padl mi do oka muž o něco mladší než já, atraktivní a úspěšný. Lukáš se stal pro mě vším.

Měla jsem trému

Milovala jsem ho a zbožňovala. Trávila jsem s ním každou volnou chvíli. Neuplynul den, kdy bychom se neviděli nebo si alespoň několikrát za den netelefonovali. Znali jsme se už několik měsíců, když jsem navrhla společný oběd s celou rodinou. Jeho i mojí.

Těšila jsem se, že si po obědě pěkně popovídáme a spřátelíme se. Samozřejmě že jsem měla strach, jak takové setkání dopadne. Ale měla jsem na mysli rodiče Lukáše. Jistě si pro syna představovali mladší partnerku, než jsem byla já. A možná i atraktivnější.

Děti jsem už ve svém věku mít nemohla, na rozdíl od jejich syna. V tom jsem viděla největší zádrhel, který mě mohl čekat. Před oním slavnostním dnem jsem nespala snad ani minutu.

Stále dokola jsem přemítala, co řeknu na tu či onu otázku, jak se budu tvářit, až uslyším nějakou výtku nebo připomínku.

Odsoudili mě hned

Z toho, co jsem si představovala, se nevyplnilo vůbec nic. Nastávající tchyně s tchánem se na mě tvářili oba velmi přátelsky a dávali mi najevo, že jsou s výběrem synovy partnerky nad míru spokojení. Oddychla jsem si, ale bylo to hodně předčasné.

Ke slovu se dostala moje rodina a já se nestačila divit. Naznačili dost okatě, že jsem se asi na stará kolena dočista zbláznila. Že se postarají, abych konečně vystřízlivěla a začala se chovat přiměřeně svému věku.

Vnučka měla radu

„A to je jak?“ zeptala jsem se jedné z dcer nasupeně a za ni mi, k mému velkému údivu, odpověděla sotva pubertě odrostlá vnučka:

„No babi, zajíčky nech nám mladým. Je to ostuda se takhle ztrapňovat. Měla bys být někde v pečováku a ne se předvádět v drahých šatičkách pro teenagery!“

Byl to trapas

U stolu zavládlo rozpačité ticho. Bylo to tak kruté! Zastyděla jsem se. Ale ne za sebe, ale za svoji rodinu. Jak jsem je špatně vychovala! Bez respektu a úcty. Byla jsem prostě pro ně jen babka, co jim strká peníze a peče bábovku. Vůbec mě nechápali!

Zdvořile jsme dopili kávu a rozešli se do svých domovů. Nikdo mi nezavolal. Ani Lukáš ne. Dotklo se ho, jak s ním bylo zacházeno. Jako kdyby neměl vlastní rozum, cit a úsudek. Došlo mi dost pozdě, že právo být dotčená mám nejen já, ale i on.

Šla jsem mu vše vysvětlit a omluvit se, ale nestál o to. Navrhl mi rozchod. Zůstala jsem opět sama, jen se svými luxusními brýlemi, které mi už nedělaly vůbec žádnou radost.

Jen mi připomínaly pár krásných měsíců, které mi osud dopřál prožít. Nejhorší na tom všem bylo, že jsem v duchu dala dětem za pravdu. Rezignovala jsem.

Co mám dělat?

„Už jsem opravdu stará. Co mě to jen napadlo! Podám si přihlášku do nějakého penzionu a prodám byt. Začnu se chovat přiměřeně věku,“ říkala jsem si. Deprese mi asi způsobila i zhoršení zdravotního stavu. Začala jsem obíhat doktory a každý z nich mi něco našel.

Musela jsem začít užívat léky na srdce i vysoký krevní tlak. A taky na spaní, abych celou noc jen nepozorovala strop nad svojí postelí.

Se svatbou jsem neotálela

Uplynul téměř rok, než jsem se s Lukášem znovu shledala. Opět v oční optice. Mně spravovali brýle a Lukáš si pořizoval svoje první. „Už taky nejsem nejmladší,“ rozesmál se šťastně, když mě uviděl. Nemohli jsme se od sebe odloučit!

Náš vztah pokračoval tam, kde skončil. Svoje blízké jsem už na slavnostní oběd nepozvala. Poslala jsem jim rovnou oznámení, že jsem se vdala. Riskla jsem to. Buď pochopí, že mám na lásku právo, nebo se budou muset obejít bez babičky.

Eva T. (63), Kroměříž

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.