Domů     Dceru z nemoci vyléčilo malování krásných obrázků
Dceru z nemoci vyléčilo malování krásných obrázků
2 minuty čtení

Když Jituška těžce onemocněla, nevěděli si s ní lékaři ani léčitelé rady. Pak jeden poradil, že má tvořit. Umění je lék a je třeba ho dělat s láskou.

Maminka krásně malovala, mohla jít studovat uměleckou školu, ona se ale stala cukrářkou. I tam mohla uplatnit svůj výtvarný talent. Její dorty byly hotovým uměleckým dílem a bylo téměř škoda tu nádheru sníst. Já jsem ale takový talent nepodědila.

Své děti jsem proto k výtvarnému umění nikdy nevedla, Obě dcery byly hodné a hezké dívky a my na ně byli hrdí. Až nás potkala strašná věc, když bylo naší Jitušce čtrnáct. Propukla u ní zákeřná nemoc, léčila se v Praze a lékaři se u ní střídali. Nikdo nám nedával velkou naději.

Kdo poradí?

Byli jsme zoufalí, chytali jsme se doslova každého stébla. Běhala jsem po nejrůznějších léčitelích a doufala. Samozřejmě jsem narazila na podvodníky, kteří z nás vytahali spoustu peněz.

Byli ale i tací, kteří se snažili pomoct nezištně, i jejich snahy se však míjely účinkem. Až jsme navštívili jistého pána v jižních Čechách. Byl to starý muž, který říkal, že jeho čas už brzy na tomto životě skončí. Už ani nevím, kdo nás k němu doporučil. To setkání bylo ale fatální.

Jen maluj!

Jeho rada byla nad zlato! Vaše dcera se musí nadchnout pro něco, co bude dělat s láskou, aby se probudily její samoléčitelské schopnosti. Největší moc mají barvy a malování. Tvrdil ten starý muž.

Když jsem o tom pověděla dcerce, zamyslela se, a řekla, že to zkusí. Malovat ji nikdy dosud nenapadlo. Nakoupili jsme tedy různé barvy, skicáky, dokonce i stojan. Jitka se pustila do tvorby.

Vydržela malovat doma, malovala i v nemocnici, zapomněla při tom na celý svět. A ty kresby byly čím dál lepší. Vzpomněla jsem si na maminku. Ten talent zdědila po ní. Nejúžasnější ovšem bylo, že se její stav začal lepšit, těžkou nemoc naše Jíťa překonala.

Libuše (67), Zlínsko

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.