Domů     Konečně byla válečná sekera navždy zakopána?
Konečně byla válečná sekera navždy zakopána?
2 minuty čtení

Můj otec a teta Lída se léta nenáviděli. Marně se je snažila rodina usmířit, zejména babička trpěla tou žabomyší válkou. Přesto se to nakonec povedlo!

Před mnoha lety nebylo větších přátel, než můj otec Pepík a teta Lída, jeho sestra. Moje babička nám je dávala za příklad, když jsme se jako sourozenci prali jako koně.

Tohle u Pepíčka a Lidušky nikdy neexistovalo, Pepíček Lidušku chránil už jako malý kluk, a Liduška pro něho byla oporou. Na vojnu za ním jezdila a pekla mu buchty. To jsme slýchali celé dětství.

Když se náš táta oženil a teta vdala, každý víkend se navštěvovali, a my trávili s bratrancem a sestřenicí nejen víkendy, ale celé prázdniny. Jenže pak přišla sametová revoluce a spolu s ní restituce.

Babička prohlásila, že ta pole a louky nechce, protože ve svém věku na tom už dřít nebude. Ať si s tím dělají její děti, co chtějí.

Rána osudu

Majetek ale rozhádal tátu a jeho sestru tak, že spolu třicet let nepromluvili slovo a neviděli se! Jeden podezíral druhého, že ho chce okrást. Babička se tím samozřejmě hrozně trápila a ti dva se neusmířili ani u její smrtelné postele.

Babiččino poslední přání nepadlo na úrodnou půdu. Ale pak se přece jen stalo něco, co ty dva zlomilo. Sestřenice Petruška, tetina dcera, onemocněla rakovinou. Petruška byla takové rodinné zlatíčko, všichni ji měli rádi.

Společně

Ležela v nemocnici. Každý jsme se snažil za ní chodit, abychom ji psychicky podpořili. A právě u ní se potkal táta s tetou. Teta právě odcházela a náš táta vešel do pokoje. Nastalo dusno, které by se dalo krájet.

A pak, s ohledem na Petrušku, se začali spolu klidně bavit. Bez emocí, aby ji nevystavili traumatu. Společně chvíli poseděli u Petrušky a pak zamířili do nedaleké kavárny.

Když jsem je viděla spolu jít do kavárny, běžela jsem za nimi až k podniku a nahlížela dveřmi, jestli opravdu sedí u jednoho stolu. Tím dnem se díky naší Petrušce ti dva usmířili. A sestřenice? Nakonec při ní její andělé stáli, protože se z nemoci dostala.

Alice (65), Mostecko

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může