Říkala jsem si, že by se musel stát zázrak, aby se zjevil muž, který by mě chtěl. Zázraky ale nejsou třeba, když máte podnikavou babičku.

V těžkých časech mě nejvíc utěšovala moje milovaná, tehdy už hodně stará, babička. Rodiče nikoli, ti jen dokola opakovali, že to je hrůza žít po třicítce sama. Babička ujišťovala, že nesmím ztrácet naději. A že její bába a rovněž její bába byly čarodějnice.

A tak že mi uvaří kouzelný lektvar a budou se dít věci. Vypila jsem to a bylo to dobré. Podle mě v tom byla mimo jiné spousta rumu. Usnula jsem pak u puštěné televize. Mezitím kdosi zazvonil, v polospánku jsem slyšela:

„Tak jsem tady, teta, na tu koupelnu.“ Když jsem se probudila, koukal na mě od stolu cizí chlap u čaje a koláčů. „To je Láďa, přišel mi spravit kapající kohoutek,“ představila ho babička. „A tohle je moje vnučka.“ Láďa byl fešák.

Nelíbilo se mi, že mě pozoroval spící v teplákách u televize. Jako by rozuměl, co se mi děje v hlavě, řekl: „Ve spánku vám to moc slušelo, slečno.“ Byla jsem popravdě už celkem stará slečna. Vypadal ale, že mu to nevadí.

Všeuměl

Zaujal mě od prvního okamžiku. „Vy jste instalatér?“ povídám. Babička odpověděla za něj, že prý je to místní všeuměl a má dobré srdce. „A co teda vlastně děláte?“ nenechala jsem se odbýt. Nejvíc by mě bývalo zajímalo, zda je ženatý, ale styděla jsem se zeptat.

„Hlavně jsem básník,“ usmíval se. Měl moc hezký úsměv. Básník! Znělo to romanticky. Pozval mě na procházku do parku. Ke své vládě se zrovna dostávala zima. Smrky obalené sněhem vyhlížely jako z pohádky.

Na mou neomalenou otázku, ke které jsem se dlouho odhodlávala, odvětil, že ženatý není, protože stále ještě nenašel tu pravou. Srdce mi radostí poskočilo. Napadlo mě, že při troše štěstí bych to třeba mohla být já.

Romantické verše

„Básník!“ úpěla matka. „Co to babičku napadlo, seznamovat tě s nějakým básníkem? Básník rodinu neuživí. Jsou to podivíni. Napíše pro tebe básničku a pak ti zdrhne za jinou,“ prorokovala.

Babička oponovala, že ona nás neseznámila, ve skutečnosti to zařídil zázračný lektvar. Matka si ťukala na čelo. Byl to hlavně rum, ale raději jsem jí to neprozradila. Babička se projevila jako báječná dohazovačka.

Ženich, kterého mi dohodila, je mi už celá léta báječným manželem. Je to šikovný kutil, všeuměl, také básník, píše nádherné, romantické verše jen pro mě.

To by nás skutečně neuživilo, nicméně jeho rodině byl po listopadu 1989 vrácen ohromný majetek, dva rybníky, činžák a hotel. A to nás spolehlivě uživí.

Miroslava (64), Turnov