Domů     Kokínek pomohl překonat těžkou ztrátu
Kokínek pomohl překonat těžkou ztrátu
3 minuty čtení

Toho papouška dostala matka k šedesátým narozeninám. Stal se miláčkem rodiny. Když zemřel tatínek, pomohl své paničce vypořádat se se smutnou událostí.

Moje matka si přála papouška celý život. Jejím snem byl samozřejmě kakadu, kde bychom ale na takového aristokrata mezi papoušky vzali?

Když se blížily maminčiny šedesátiny, všechny její tři děti, včetně mě, se shodly na tom, že je načase jí aspoň částečně její sen splnit. Se sestrami jsme chodily po různých zverimexech, protože jsme potřebovaly nejprve nového člena rodiny vidět.

Nechtěly jsme kupovat zajíce v pytli. A tak se potkala moje sestra se středním papouškem roselou pestrou. Bylo to mládě a tvářilo se velmi společensky. Hned navázalo přátelský kontakt.

I my, další sestry, jsme kup maminčina budoucího domácího mazlíčka schválily. Papoušek nás všechny nadchl, i přestože tito papoušci se prý nikdy nenaučí mluvit.

Je to Kokín

Doma ve sklepě jsme měli krásnou klec už dávno, nevím, kde ji matka sehnala, ale přinesla si aspoň tu, když už nebyl kakadu. Vyčistily jsme ji, nazdobily a přišel slavnostní den. Jak maminka papouška uviděla, zamilovala se.

A protože vydal nádherně čistý vysoký zvuk, který připomínal „ko-kí“, měl okamžitě i jméno. Maminka Kokínkem žila a dělala mu pomyšlení − měl volný prostor, klec byla otevřená, kdykoli z ní mohl ven.

Procházel se po koberci s křídly dozadu jako pan starosta, kontroloval na kuchyňské lince, co maminka vaří a s radostí ochutnával. Kokín byl velký mazel, seděl i otci na rameni. Moc rád se koupal.

Maminka mu naplnila mísu vodou, položila ji na kuchyňský stůl a Kokínek měl bazén. Tak uběhlo téměř dvacet let, když otec zemřel. Maminka byla o tři roky starší, tak to špatně nesla. Ztratila zájem o všechno.

Nebuď smutná

Báli jsme se, že půjde za tatínkem, byla apatická. A tehdy to byl Kokín, kdo u ní seděl celé hodiny a cosi švitořil a láskyplně ji oždiboval na rukou, na krku, na tvářích. A když nakonec z papouška, který se údajně nikdy nenaučí mluvit, vypadlo slovo:

„Maruš!“ matka procitla. Překvapeně se na Kokína podívala, pak na nás a řekla: „Taky jste to slyšeli? On mi řekl Maruš, jako mi říkal váš táta!“ Kývaly jsme na souhlas. A tohle oslovení Kokín od té doby používá pořád, všude znělo a zní dodnes jeho „Maruš! Maruš!“

Maminku to ale nikdy nepřestalo bavit. Dodnes vypráví o tom, že ji papoušek vrátil zpátky do života. Jen se bojíme, jak dlouho tu ještě bude? Všude se píše, že rosela pestrá se dožije dvaceti let.

Marcela (57), Děčín

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud