Domů     Husy správně vycítily, že mi hrozí nebezpečí
Husy správně vycítily, že mi hrozí nebezpečí
3 minuty čtení

Husy byly mými oblíbenci na babiččině dvoře. Ráda jsem si s nimi hrála a ony za mnou chodily jako za mámou. Přijaly mě do své husí rodinky a jednou mi zachránily život.

Nechodila jsem v tu dobu ještě ani do školky, byly mi pouze čtyři roky a hlídala mě babička. Moje maminka musela chodit do práce, a já tak u babičky v domku na břehu potoka, který naší vesničkou protékal, trávila opravdu hodně času.

Ač jsem byla ještě malá, dobře si na tu dobu vzpomínám. Byla jsem u babičky ráda, protože byla hodná, spoustu věcí mi dovolila, měla navíc hodně zvířat, a mezi nimi také housata. Mé oblíbence.

Na zahradu

Ty žluté chomáčky neměly mámu, vylíhly se z vajec, která si babička odněkud přinesla a v kuchyni poblíž kamen je zahřívala. S velkým napětím jsem sledovala každý den, zda se už housata klubou ven.

A hned, jak se nějaké vylíhlo, babička ho dala do velké krabice, kde se jich postupně nahromadilo dvanáct. A pak přišla jejich velká chvíle, kdy je babička vypustila na zahradu. Já dostala proutek a musela je hlídat.

Jako jejich máma

Najednou jsem se cítila důležitá, housata, která neměla mámu, si mě oblíbila, a já je. Chodila za mnou pěkně v řadě a já pochodovala před nimi s proutkem v ruce.

Když jsem si sedla do trávy, posadila se housata kolem, láskyplně mě oždibávala svými zobáčky a cosi mi tiše štěbetala. Milovala jsem je, jenže čas běžel a housata bohužel nezůstala stejná, rostla rychle a brzy mě přerostla. Byly z nich velké a statné husy.

Mě ale dál považovaly za členku své rodiny. Byly mi vždy na blízku, poslouchaly mě, ale hlavně mě chránily. Viděla jsem mnohokrát na vlastní oči, jací to jsou hlídači.

Nikdo si na dvůr k babičce netroufl, dokonce i poštovní doručovatel se musel spasit útěkem, když nerozvážně vkročil za babiččinu branku s úmyslem doručit jí nějaký dopis. Na ty modřiny, které od našich hus utržil, dlouho se slzami v očích vzpomínal.

Nikdo neslyšel

Uběhly téměř tři roky a já už chodila do první třídy. Tehdy jsem se vracela sama ze školy, když se přede mnou objevil neznámý pán. Zastoupil mi cestu a já se zastavila. Na takovém místě, kam nebylo z nejbližších domů vidět.

Popadl mě za ruku a táhl mě do blízkého lesíka. Začala jsem křičet. Nikdo mě neslyšel. Tedy, někdo přece jen ano, moje husy, ač domek mé babičky stál ještě pěkný kus cesty odtud. Nevím, kde se tam tak rychle má husí rodinka vzala, ale najednou byly všude.

Už za letu útočily na toho člověka, který mi chtěl ublížit. Nezbylo mu, než mě pustit a utíkat. Husy ho pronásledovaly a já běžela domů. Tam jsem všechno řekla. Místní toho chlapíka hledali, ale bohužel nenašli.

Kdoví, zda mi moje drahé husy tehdy nezachránily život. Bez nich bych tu dnes možná nebyla. Navždy mi bude vrtat hlavou, jak se tam mohly tak rychle zjevit. Jako by tušily, co mi hrozí…

Irena (66), Klatovy

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může