Domů     Ségra mě nikdy neměla ráda
Ségra mě nikdy neměla ráda
5 minut čtení

Říká se, že rodina je vším. Že bychom si měli být oporou. Jak mám ale soucítit s někým, kdo mě podrazil?

Můj vztah se sestrou byl už od mládí trochu komplikovaný. Ne že bychom se neměly rády, pár „ale“ tam ovšem bylo. Já byla mladší o pět let, takže na mne někdy žárlila jako na benjamínka.

Když jsme vyrůstaly a ona byla v pubertě, tak mě brala jako přítěž, protože zatímco se chtěla bavit s vrstevníky a dělat ty dospělácké věci, jako byla první rande nebo zkoušení kouření cigaret či popíjení alkoholu, měla mě jako přívěsek. Takže nadšená moc nebyla.

Každá jiná

Má sestra Zdena byla vždy trochu divočejší než já, proto není divu, že ke mně dospělí byli vlídnější. Jakmile sestra dospěla, vydala se do světa. Odstěhovala se z domu, ačkoli ještě studovala gymnázium. Učila se ale dobře, i na vysokou se dostala.

Hodně ale střídala kluky. Až nakonec narazila na Mirka, kterého si vzala. Nebyl to ale ten pravý, takže se za dva roky rozvedli. Další důvod pro rodiče, aby jí něco vyčetli.

Ten pravý

Já jsem zatím měla jednoho kluka. Radek byl fajn, po třech letech se ale naše cesty rozešly. Měla jsem pocit, že není tak snadné najít toho pravého a že to může trvat roky. Tak jsem začala podnikat vše pro to, abych toho svého vyvoleného nepřehlédla.

Nakonec jsem ho objevila. Mirek. Jmenoval se jako první muž mé sestry, byl můj spolužák ze střední. Můj život v budoucnu začal mít jasné obrysy. Mirek pocházel z tzv. dobré rodiny. Zajištěný, takže rodiče by nám v lecčem i přilepšili.

Chodili jsme spolu rok a půl, když jsme si řekli, že se chceme vzít. A začali jsme si plánovat svatbu. Zdena mezitím vystřídala několik mužů. Byla a je taková. Abych pravdu řekla, občas jsem jí záviděla tu jistou míru koketerie.

Ne že bych chtěla být jako ona, ale mít třeba trošku z její schopnosti. Jak jsem ale potkala Mirka, už mne to netrápilo. Už jsem si našla kluka, s nímž jsem chtěla strávit celý život. Bohužel má sestra mi asi zase něco záviděla. Snad že jsem měla Mirka a ona už ne?

Koketovala s ním

Má sestra se prý s Mirkem seznámila až v době, kdy jsme oznámili zasnoubení. Nezpozorovala jsem, že by k sobě měli nějak vroucí vztah. Prostě normální rodinné sympatie. Byl to můj kluk, takže já jsem si ho vzala. Obřad to byl krásný.

Nepoznala jsem to, jak některé nevěsty říkají, že to je pro ně spíš starost. Vše bylo, jak jsem si naplánovala. Přišli všichni ti, které jsem chtěla mít na své svatbě. Myslela jsem si, že bude jediná v životě.

Bylo i parádní počasí, takže nám vyšla sázka na venkovní obřad. Lepší vstup do manželství jsem si přát nemohla. Jenže pak se to nejkrásnější změnilo v to nejhorší.

Nový život

Na svatbě všichni pili. Někteří víc, než dokázali zvládnout. Mezi ně patřil i Mirek. Až moc se bavil se Zdenou, ale já to brala tak, že se sbližuje rodina. Věnovala jsem se hostům, tak jsem si ani nevšimla, že někteří z nich chybí.

Tehdy jsem ještě nic netušila. S Mirkem jsme začali bydlet v bytě, který patřil jeho rodině. Na tu vlastní jsme ještě nepomýšleli, chtěli jsme si užívat. A vše vypadalo báječně. Než jsem si jednou šla sednout na kafe s kamarádkou.

Tajné schůzky

Lenka mi začala vyprávět, jak je skvělé, že má svatba stmelila rodinu dohromady. Nechápala jsem. „No viděla jsem Zdenku s Mirkem tuhle. Asi ji někam vezl. A pak ještě,“ říkala Lenka.

Vůbec jsem nevěděla, že by se stýkali, ale před Lenkou jsem na sobě nedala nic znát. Už jsem ale přemýšlela, jak zjistím, jestli mi Mirek něco netají.

Dělal jakoby nic

Ještě toho večera jsem nenápadně začala mluvit o Zdeňce. Že bychom ji mohli pozvat na večeři. Mirek jen řekl, že klidně, ale že ji moc nezná, tak neví, co si s ní bude povídat. První indicie, že se něco děje.

Když jsem pojala podezření, že se s ní chce sejít, navrhla jsem mu, že bychom si udělali pěkný večer. On ale řekl, že musí být déle v práci. Bylo to jako detektivka. Sledovala jsem ho, když mu končila běžná pracovní doba. Jel k jednomu hotelu.

Zašel dovnitř a já nevěděla, jak dál. Stopu jsem ale měla. Šla jsem na recepci s tím, že sháním jistou Zdeňku, ale že si přesně nevybavuji, že to je ten hotel. Potvrdili mi, že je jejich hostem. Pak jsem se zeptala na jediné. Jestli nemá návštěvu.

„Ano, nějaký muž. Setkávají se tu často,“ mrkla na mne šibalsky recepční. Sebrala jsem všechny síly, abych na sobě nedala znát, jak mě to vzalo. Jen jsem řekla, že to ji nechci rušit, že jsem si vybrala špatný čas a že se jí ozvu ráno.

Nezapomenu

Byla jsem zničená. Sama doma. Čekala jsem na Mirka, ale vůbec jsem nevěděla, co mu řeknu. Podváděl mě a já měla stud mu říct, že jsem ho sledovala. Pak cvakl zámek. Vrátil se pozdě. „Ty ještě nespíš?“ zeptal se. Já, že ne a že s ním musím mluvit.

„Viděli tě se Zdenou,…“ začala jsem s tím, že je zvláštní, že ji nezná. Zapíral. Ale já si byla natolik jistá, že jsem se ptala tak dlouho, až se přiznal. „Znali jsme se z dřívějška.

Ale ta svatba už nešla vzít zpět,“ přiznal mi, že si myslel, že to časem přejde. Nepřešlo. Zdena dostala dalšího Mirka. Po našem rozchodu spolu byli ještě půl roku. Jako vždy to Zdeně zase nevyšlo a teď rozbila vztah své sestry.

Jana T. (62), Bruntál

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Dcera měla z prvního vztahu nemanželské dítě a posléze se jí narodila další nemanželská holčička. Musela jsem zasáhnout a najít dětem tatínka! Otce svého prvního dítěte poznala naše Hanka na horách. S kamarádkami se vypravily na Slovensko si zalyžovat. Moje dcera Hana se tam zapletla se Slovákem, který na horské chatě pracoval. Když zjistila, že je s ním těhotná, dozvěděla se, že je ženatý a má
3 minuty čtení
Moje jediná dcera zakotvila v cizině. Mrzelo mě to, stýskalo se mi, pak ale přišla změna, tak velká, že ji doteď nedokážu rozdýchat. Mojí dceři už je třiatřicet a v zahraničí žije deset let. Navykla jsem si za ty roky na svůj klid a na to, že si spolu jen voláme. Jistě, ten každodenní kontakt mi samozřejmě zpočátku chyběl, ale brala jsem to tak, že už je dospělá a že si funguje po svém. Tak jse
5 minut čtení
Můj tchán byl velmi zvláštní muž. Všichni jsme ho respektovali, obdivovali, ale také jsme z něj měli strach. Možná pro jeho zvláštní nepřístupnost… Manžel bral svého otce jako autoritu. Nepamatuju si, že by se spolu někdy bavili o něčem jiném než o práci nebo o tom, co je potřeba udělat na domě. Těžko se s tím vyrovnával Tchyně se těchto diskusí moc neúčastnila. Byla v pozadí, taková tich
3 minuty čtení
Měla jsem dědu ráda, bohužel jsem ho vídala málokdy. Táta se s ním kdysi pohádal, a tak jsme dědečka nenavštěvovali zrovna často. Když umřel děda, vyplakala jsem moře. Měla jsem ho moc ráda, ale vídali jsme se málokdy, protože táta se s ním nejdřív nebavil vůbec a později velmi málo. Před lety se kvůli něčemu pohádali, kdoví, jestli už nezapomněli, kvůli čemu, a od té doby se skoro nestýkali. J
5 minut čtení
Měla jsem být obezřetnější. Ale Petr to nemyslel nijak zle, když mi „zapomněl“ při seznámení prozradit, že je otcem. Tvořili jsme zamilovaný pár už více než tři roky a náš vztah byl hezký, to nemůžu popřít. Vlastně jsem lepšího chlapa ani do té doby nepoznala. Malovala jsem si naši budoucnost v růžových barvách... Pořád nic Tři roky chození, tři roky od svatby a já jsem stále nepřicházela
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mumlerova duchařská fotografie: Objevil se Lincolnův duch vedle jeho vdovy?
enigmaplus.cz
Mumlerova duchařská fotografie: Objevil se Lincolnův duch vedle jeho vdovy?
William Mumler se spiritistické fotografii začíná věnovat v roce 1862 poté, co se na jeho vlastním autoportrétu objeví dívka zdánlivě tvořená světlem. Zpočátku je to pro něj jen hobby, jak ale Spo
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Karla I. Portugalského zabili s tichým souhlasem premiéra
historyplus.cz
Karla I. Portugalského zabili s tichým souhlasem premiéra
Znechuceně zmačká anonymní dopis, který mu kdosi položil přímo k talíři v palácové jídelně. Karel I. Portugalský ví, že má spoustu politických nepřátel. Svojí povýšeností a okázalým nezájmem o lid si nedokáže získat spojence. A teď mu někdo přímo vyhrožuje smrtí! Portugalskému království rostou zahraniční dluhy, inflace stoupá, banky krachují. Krále Karla I. (1863–1908) čeká
Ochraňte svůj domov
nejsemsama.cz
Ochraňte svůj domov
Domov je místem, kde byste měla cítit klid a bezpečí. Je to prostor, kde odpočíváte a načerpáváte energii. Poradíme vám, jak si můžete očistit prostor, aby pak skutečně fungoval jako kouzelné místo plné harmonie. Váš domov může být vystaven negativním vlivům, které narušují jeho rovnováhu. Ochranné rituály jsou jednou z možností, jak vytvořit ochrannou bariéru kolem domova a zajistit, aby
Jak rozeznávat otisky prstů? U zrodu daktyloskopie nechybí česká stopa
epochaplus.cz
Jak rozeznávat otisky prstů? U zrodu daktyloskopie nechybí česká stopa
Daktyloskopie, věda o otiscích prstů, která dnes pomáhá odhalovat pachatele zločinů po celém světě, má kořeny hluboko v 19. století. Přestože lidé zanechávali otisky po tisíciletí, až systematické poznání a využití těchto jedinečných vzorů přetvořilo je v jeden z nejspolehlivějších identifikačních nástrojů kriminalistiky. A v tom příběhu se objevuje i české jméno, které položilo základy
Když se elegance potká s mechanikou z Glashütte
iluxus.cz
Když se elegance potká s mechanikou z Glashütte
Společenské hodinky mají být jako dobře střižený smoking. Neřvou. Neupozorňují na sebe. Jen tiše dávají najevo, že víte, co děláte. A přesně taková jsou na veletrhu Inhorgenta v německém Mnichově práv
Neuvěřitelné záběry z hlubin: Talířovka, legenda oceánu, se opět objevila
21stoleti.cz
Neuvěřitelné záběry z hlubin: Talířovka, legenda oceánu, se opět objevila
Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opra
Vztah na dálku už Bučkové nefunguje
nasehvezdy.cz
Vztah na dálku už Bučkové nefunguje
Přes dvanáct let vztahu na dálku zřejmě stačilo. Petra Bučková (47) a její přítel, iluzionista Thomas Huber (52), podle některých lidí dospěli do bodu, kdy se „láme chleba“. On žije v Rakousku a h
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
epochanacestach.cz
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
Lidé se sem jezdí léčit už celých 200 let. A mnoho z těch, kdo Piešťany okusili, se vrací. Nejenže prospějí svému zdraví, ale užijí si tu i bohatý společenský život. Když se řekne slovenské lázně, Piešťany bývají první volbou. Jejich věhlas je mezinárodní. A není divu. Město rozprostřené na březích řeky Váhu je proslulé termálními prameny a unikátním léčivým sirným
Brownies s čerstvými malinami
tisicereceptu.cz
Brownies s čerstvými malinami
Spojení vláčné čokolády a malin vás vynese do chuťového ráje. Ingredience 200 g másla 200 g kvalitní čokolády 125 g hladké mouky 180 g cukru krupice ½ prášku do pečiva 4 vajíčka 2 lžíce ho
Stane se, že člověk míní, ale pes mění
skutecnepribehy.cz
Stane se, že člověk míní, ale pes mění
Když jsme se rozloučili s Punťou, slíbili jsme si s manželem, že jiného pejska už mít raději nebudeme. Ale znáte to, sliby chyby. Náš pes s námi strávil skoro sedmnáct let, měl hezký a dlouhý psí život, ale i tak bylo loučení velice zlé a bolestné. S manželem jsme se pak zařekli, že už si nikdy v životě pejska nepořídíme, protože Punťu nám
„Bílý“ buk z Moravského krasu: Jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy?
epochalnisvet.cz
„Bílý“ buk z Moravského krasu: Jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy?
Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba 30 let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.   Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech je nezbytné