Domů     O lásce už nečtu, opět ji prožívám
O lásce už nečtu, opět ji prožívám
5 minut čtení

Po smrti milovaného manžela pro mě život ztratil smysl. Neměla jsem už pro koho žít. Jedna cesta na poštu ale všechno změnila.

S mým milovaným Lubošem jsem se poznala kdysi dávno na jedné vesnické zábavě. Bylo mi čerstvých dvacet let a kamarádi mě pozvali, abych s nimi šla na pálení čarodějnic.

Zpočátku se mi nechtělo, nikdy jsem totiž nebyla úplně společenský typ, raději jsem si doma četla zamilované romány, ale nakonec mě přemluvili a já jsem slíbila, že aspoň na chvilku přijdu.

Nakonec jsem tam zůstala až do ranních hodin, a to jen kvůli Lubošovi, který tam byl se svojí partou. Hrál celý večer na kytaru, krásně zpíval a občas se zadíval mým směrem a usmál se na mě. A já jsem mu úsměvy oplácela.

Noční procházka

Krátce po půlnoci, když už „čarodějnice“ shořela, za mnou přišel a zeptal se mě, zda se s ním půjdu projít po náměstí, že mě pak doprovodí domů. Jeho pozvání mě moc potěšilo a souhlasila jsem.

Procházeli jsme se spolu skoro čtyři hodiny a jeden druhému se svěřovali se svými životy a plány do budoucna. Zjistili jsme, že bydlí hned v sousední vesnici a domluvili jsme se, že se uvidíme i druhý den.

Když mě pak doprovodil až před vrátka našeho domku, dal mi letmou pusu a já jsem se celá zachvěla. S Lubošem jsme se do sebe zamilovali a začali spolu chodit. Uplynul necelý rok a požádal mě o ruku. Svatba byla půl roku nato.

Postupně se nám narodili dvě děti, syn Karel a dcera Lucie. Byli jsme šťastná rodina. S Lubošem jsme se nehádali, na všem jsme se vždycky dohodli. Vedli jsme spokojený život.

Pak děti opustily rodinné hnízdo, syn se dokonce odstěhoval do Německa, a my zůstali s Lubošem sami. Život běžel dál. Krátce po Lubošových šedesátých pátých narozeninách nás ale zastihla velká rána. Diagnostikovali mu rakovinu.

Bohužel už byla v pokročilém stadiu a léčba nepomáhala. Za sedm měsíců můj milovaný manžel té zákeřné nemoci podlehl. Zůstala jsem sama. Jeho smrt mě srazila.

Uzavřela jsem se do sebe. Nikam jsem nechodila, s nikým jsem nemluvila. Většinu dne jsem trávila prohlížením společných fotek nebo čtením románů o lásce.

Balíček na poště

Jednoho dne mi volala dcera Lucie, která žila v té době v Brně, že mi posílá balíček prostřednictvím Balíkovny. Řekla mi, že mi přijde normálně na poštu, mám na přístroji vyťukat kód, který mi řekla, a balíček mi vydají.

Když mi to Lucie povídala, zdálo se to být snadné. Ale nebylo. Hned následující ráno jsem vyrazila na poštu. Přístroj stojící u dveří jsem uviděla okamžitě. Přistoupila jsem k němu a začala vyťukávat kód, který mi dcera nadiktovala.

Několikrát jsem se přehmátla, takže jsem musela čísla a písmenka vymazat a začít znova. Asi na čtvrtý pokus se mi podařilo vyťukat celý kód a stisknout tlačítko „odeslat“. Následně se měl vytisknout lísteček s pořadovým číslem, ale to se nestalo.

Celý postup jsem tedy zopakovala, ovšem výsledek byl stejný. Bezradně jsem stála na místě a rozhlížela jsem se kolem. Kromě jedné mladé slečny, která šla zrovna k přepážce, byl v místnosti už jen jeden starší pán, přibližně mého věku.

Když viděl moji bezmoc, vstal, přišel ke mně a zeptal se, zda mi může pomoci. Podala jsem mu lísteček s napsaným kódem a řekla, že mi to nefunguje. Zkusil to a kupodivu se mu vše podařilo hned napoprvé. Lísteček s pořadovým číslem vylezl.

Připadala jsem si jako blbec. Ale on byl moc milý a chápavě se na mě usmíval. „Občas se mi to taky stává,“ podotkl. „To víte, je to jenom technika,“ žertoval. Vzápětí jsem přišla na řadu a o pár minut později už vycházela z pošty s balíčkem.

Na chodníku na mě čekal můj zachránce. „Nechcete s tím pomoci?“ nabídl mi. „To není potřeba, není to těžké a už jste mi pomohl dost,“ odpověděla jsem. „Tak mi alespoň dovolte, abych vás pozval na kávu,“ nedal se odbýt.

I když se mi příliš nechtělo, souhlasila jsem, abych ho neurazila. A bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat.

Opět jsem se usmívala

S Radkem jsme si u kávy povídali asi dvě hodiny. Dozvěděla jsem se, že je to starý mládenec. Nikdy nebyl ženatý. Já jsem mu o sobě také ledascos pověděla. Čas s ním příjemně utíkal a já se přistihla, že se po hrozně dlouhé době opět usmívám.

Bylo mi s ním příjemně a jemu se mnou podle všeho také. Když jsme se loučili, pozval mě na druhý den na večeři. Postupně jsme spolu začali trávit více a více času. Naše přátelství postupně přerostlo v něco víc a po půl roce jsem se k němu přestěhovala.

„Magdičko, nikdy v životě jsem nebyl šťastnější,“ řekl mi a poklekl přede mnou s prstýnkem v ruce. Proč ne, řekla jsem si a odpověděla jsem ANO. A tak jsem se krátce před svými sedmdesátými narozeninami ještě podruhé vdala.

Magda V. (71), České Budějovice

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může