Domů     O lásce už nečtu, opět ji prožívám
O lásce už nečtu, opět ji prožívám
5 minut čtení

Po smrti milovaného manžela pro mě život ztratil smysl. Neměla jsem už pro koho žít. Jedna cesta na poštu ale všechno změnila.

S mým milovaným Lubošem jsem se poznala kdysi dávno na jedné vesnické zábavě. Bylo mi čerstvých dvacet let a kamarádi mě pozvali, abych s nimi šla na pálení čarodějnic.

Zpočátku se mi nechtělo, nikdy jsem totiž nebyla úplně společenský typ, raději jsem si doma četla zamilované romány, ale nakonec mě přemluvili a já jsem slíbila, že aspoň na chvilku přijdu.

Nakonec jsem tam zůstala až do ranních hodin, a to jen kvůli Lubošovi, který tam byl se svojí partou. Hrál celý večer na kytaru, krásně zpíval a občas se zadíval mým směrem a usmál se na mě. A já jsem mu úsměvy oplácela.

Noční procházka

Krátce po půlnoci, když už „čarodějnice“ shořela, za mnou přišel a zeptal se mě, zda se s ním půjdu projít po náměstí, že mě pak doprovodí domů. Jeho pozvání mě moc potěšilo a souhlasila jsem.

Procházeli jsme se spolu skoro čtyři hodiny a jeden druhému se svěřovali se svými životy a plány do budoucna. Zjistili jsme, že bydlí hned v sousední vesnici a domluvili jsme se, že se uvidíme i druhý den.

Když mě pak doprovodil až před vrátka našeho domku, dal mi letmou pusu a já jsem se celá zachvěla. S Lubošem jsme se do sebe zamilovali a začali spolu chodit. Uplynul necelý rok a požádal mě o ruku. Svatba byla půl roku nato.

Postupně se nám narodili dvě děti, syn Karel a dcera Lucie. Byli jsme šťastná rodina. S Lubošem jsme se nehádali, na všem jsme se vždycky dohodli. Vedli jsme spokojený život.

Pak děti opustily rodinné hnízdo, syn se dokonce odstěhoval do Německa, a my zůstali s Lubošem sami. Život běžel dál. Krátce po Lubošových šedesátých pátých narozeninách nás ale zastihla velká rána. Diagnostikovali mu rakovinu.

Bohužel už byla v pokročilém stadiu a léčba nepomáhala. Za sedm měsíců můj milovaný manžel té zákeřné nemoci podlehl. Zůstala jsem sama. Jeho smrt mě srazila.

Uzavřela jsem se do sebe. Nikam jsem nechodila, s nikým jsem nemluvila. Většinu dne jsem trávila prohlížením společných fotek nebo čtením románů o lásce.

Balíček na poště

Jednoho dne mi volala dcera Lucie, která žila v té době v Brně, že mi posílá balíček prostřednictvím Balíkovny. Řekla mi, že mi přijde normálně na poštu, mám na přístroji vyťukat kód, který mi řekla, a balíček mi vydají.

Když mi to Lucie povídala, zdálo se to být snadné. Ale nebylo. Hned následující ráno jsem vyrazila na poštu. Přístroj stojící u dveří jsem uviděla okamžitě. Přistoupila jsem k němu a začala vyťukávat kód, který mi dcera nadiktovala.

Několikrát jsem se přehmátla, takže jsem musela čísla a písmenka vymazat a začít znova. Asi na čtvrtý pokus se mi podařilo vyťukat celý kód a stisknout tlačítko „odeslat“. Následně se měl vytisknout lísteček s pořadovým číslem, ale to se nestalo.

Celý postup jsem tedy zopakovala, ovšem výsledek byl stejný. Bezradně jsem stála na místě a rozhlížela jsem se kolem. Kromě jedné mladé slečny, která šla zrovna k přepážce, byl v místnosti už jen jeden starší pán, přibližně mého věku.

Když viděl moji bezmoc, vstal, přišel ke mně a zeptal se, zda mi může pomoci. Podala jsem mu lísteček s napsaným kódem a řekla, že mi to nefunguje. Zkusil to a kupodivu se mu vše podařilo hned napoprvé. Lísteček s pořadovým číslem vylezl.

Připadala jsem si jako blbec. Ale on byl moc milý a chápavě se na mě usmíval. „Občas se mi to taky stává,“ podotkl. „To víte, je to jenom technika,“ žertoval. Vzápětí jsem přišla na řadu a o pár minut později už vycházela z pošty s balíčkem.

Na chodníku na mě čekal můj zachránce. „Nechcete s tím pomoci?“ nabídl mi. „To není potřeba, není to těžké a už jste mi pomohl dost,“ odpověděla jsem. „Tak mi alespoň dovolte, abych vás pozval na kávu,“ nedal se odbýt.

I když se mi příliš nechtělo, souhlasila jsem, abych ho neurazila. A bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat.

Opět jsem se usmívala

S Radkem jsme si u kávy povídali asi dvě hodiny. Dozvěděla jsem se, že je to starý mládenec. Nikdy nebyl ženatý. Já jsem mu o sobě také ledascos pověděla. Čas s ním příjemně utíkal a já se přistihla, že se po hrozně dlouhé době opět usmívám.

Bylo mi s ním příjemně a jemu se mnou podle všeho také. Když jsme se loučili, pozval mě na druhý den na večeři. Postupně jsme spolu začali trávit více a více času. Naše přátelství postupně přerostlo v něco víc a po půl roce jsem se k němu přestěhovala.

„Magdičko, nikdy v životě jsem nebyl šťastnější,“ řekl mi a poklekl přede mnou s prstýnkem v ruce. Proč ne, řekla jsem si a odpověděla jsem ANO. A tak jsem se krátce před svými sedmdesátými narozeninami ještě podruhé vdala.

Magda V. (71), České Budějovice

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více