Nemohu říci, že bych měla nouzi o chlapy, ale asi si špatně vybírám. Místo štěstí tak mám ženáče, kterému dělám psycholožku.

Když se dnes ohlédnu zpět, zdá se mi, že výběr mých partnerů má sestupnou tendenci. Z tohoto hlediska byla úplně nejlepší má první platonická láska ještě na základní škole. Adam byl sportovec, chytrý, a ještě k tomu třídní bavič.

Byla jsem tehdy pyšná, že se za ruku vodí právě se mnou. Potom nás čekaly přijímačky a s odchodem na střední školu se naše láska tak nějak rozplynula. On chodil do školy do vzdáleného města a domů jezdil jen na víkendy. Přes týden zůstával na internátu.

I proto, že v krajském městě měl lepší podmínky pro volejbal, který už v té době hrál na špičkové úrovni. I díky tomu mnoho víkendů trávil na závodech. Zkrátka: sejde z očí, sejde z mysli.

Dobře jsme si rozuměli

Prvním milencem se tak stal až Honza. Chodili jsme spolu celou střední školu, a ještě chvíli po maturitě, tedy asi pět let, a myslím si, že v tomto vztahu jsme jeden druhému dost rozuměli.

Bavily nás stejné filmy, rádi jsme navštěvovali fitness centra, obdivovali stejné sportovce nebo kapely. Naši rodiče si dokonce přáli, abychom se vzali. Ale já jasně cítila, že to není ono.

Jeho největším problémem totiž bylo, že neuměl vydělat peníze. Kvůli své povaze si vždy složitě hledal práci, a pokud už ji našel, většinou o ni zase rychle přišel. Není totiž týmový hráč a nikdo ho prý nechápe.

Všechny kolem štval

Honza byl solitér, což se mi na něm líbilo, ale na druhou stranu, pravidla se v práci musí respektovat, a to mu dělalo zásadní problém. Dělal si věci po svém. Nemyslím, že by pracoval špatně, ale vždy si šéfa proti sobě popudil.

Napřed mu strhávali peníze, potom ho rovnou vyhodili. Jeho měsíční příjem tak byl velmi nestabilní a mnohdy žádný! „Mám na lepšího chlapa,“ říkala jsem si. Tak jsem si našla Karla. Karel byl prototypem protřelého chlapa, co se umí prezentovat a umí si vydělat.

Prostě chlap, co se neztratí. Pravý opak nespolehlivého Honzy. Jeho slabostí ale byly ženy. Jediná kolem něho neprošla bez povšimnutí. A tak mi ho svedla holka, co měla na rozdíl ode mě dlouhé nohy, štíhlý pas a pěkné vlasy.

Ve své hrdosti jsem ho nepřemlouvala… Dnes si myslím, že to možná byla chyba, protože po Karlovi nepřišel vůbec nikdo.

Přírodu neošálíš

Zůstala jsem pár let sama. Vlastně jsem díky tomu přišla i o možnost být matkou. Během té doby jsem se soustředila na cvičení a nápravu, co příroda pokazila. Dlouhé nohy vám ale posilovna ani módní salon nepřičarují a silnější tělo mi zůstalo i tak.

Když si mě proto jednou ve fitku našel postarší, leč dobře vypadající Ludvík, byla jsem nadšená. Doufala jsem, že s věkem u mužů přichází rozum a že starší chlap si mě konečně bude hýčkat, a hlavně vážit si mě. Jak moc jsem se spletla.

I když začátek vypadal tak nadějně! Po výměně kontaktů přišlo setkání a káva, později návštěvy obchodních center, kde si mě „oblékal“, jak poznamenal, zatímco v mém bytě mě zase svlékal. Milování sice nebylo nikdy oslnivé, ale jinak to vypadalo slibně.

Byl ženatý

Jen mi můj drahý zapomněl sdělit jednu podstatnou maličkost. A to že má manželku a syna. A nejen to, ještě i starou maminku, o kterou se musí starat, a to nejen fyzicky, ale i finančně.

Zadaného chlapa jsem nikdy neměla, tak jsem to zpočátku brala velmi lehkovážně. „Člověk má v životě zkusit vše!“ říkala jsem dokonce své nejlepší kamarádce, která nade mnou kroutila hlavou.

Ona sama byla vdaná třicet let a z milenky manžela by určitě štěstím nešílela. Ale já jsem výčitky rozhodně neměla. Že kvůli mně podvádí ženu, mi dokonce zpočátku spíše lichotilo. Připadala jsem si důležitá.

Jeho maminka už mi vadila víc, protože s matkou se bojovat nedá. Nedala jsem se a o Ludvíka jsem časem začala bojovat. Když musel z ničeho nic zrušit naše setkání, nebrala jsem mu telefon nebo jsem mu začala upírat sex. A to on těžko snášel.

Když odjel na dovolenou s rodinou, nedovolal se mně týden, a ještě si mohl prohlédnout mé fotky s mým „kamarádem“ na mém facebookovém profilu. „Zkazila jsi mi celou dovolenou,“ vyčítal mi a chtěl snad, abych ho ještě litovala.

Už to není tak fajn

A náš vztah pomalu, ale jistě přestává být zábavou a stává se spíš utrpením. Já ale nechci zůstat sama! A tak, když Ludvík konečně dorazí, má tendenci se mi místo sexu ze všeho jen vypovídávat.

Když po něm vyjedu, mazlím ho a líbám, klidně u toho kouká do mobilu. A když jsem někde venku, ustavičně řeší, jestli nás někdo nevidí. Naposledy mě autem „přivezl“ domů, ale preventivně o ulici dál, aby nikdo nevěděl, že k sobě patříme. Myslím, že další vztah končí…

Radka S. (54),Chrudim