Kamarádka tvrdí, že každý muž někdy myslí na románek. Pokud to zůstane jen v představách, není to hřích. Můj manžel ale přešel k činům.

Naše manželství byl podle mě lepší průměr. Někdy to mezi námi skřípalo, jindy to bylo lepší. S manželem Radkem jsme si měli vždy o čem povídat a také jsme se spolu hodně nasmáli.

Jsme oba sportovci a pohybujeme se v partě stejně starých a stejně naladěných lidí. Nějakou zradu jsem tudíž ani nečekala.

Dobře sehraná dvojka

Děti jsme už vychovali, a dokonce jsme je už vypustili do světa. Syn se občas vrací, protože studuje v zahraničí, ale má v úmyslu se v Británii také usadit. Ve škole si našel moc milou dívku a ta se do Čech stěhovat nechce. Ani se jí moc nedivím.

S manželem jsme oba dva účetní. Také jsme se seznámili už ve škole. Já ale pracuji sama na sebe z domova, zatímco můj muž dělá pro velkou firmu. Ráno odchází z domova a vrací se až večer.

Anonym mě šokoval

Ani firemní večeře nejsou výjimkou a před uzávěrkou na něj do noci kolikrát ani nečekám. Jsme sehraní. On je hlavní živitel a vydělává opravdu dost a já zvládám vše ostatní. Dlouho mi tak nedocházelo, že je něco v nepořádku.

Anonym v naší schránce tak zapůsobil jako blesk z čistého nebe. „Váš manžel má milenku,“ stálo v něm. A tak jsem si večer na manžela počkala a zeptala se ho, jestli je to pravda. K mému údivu ani nezapíral.

„Víš, Šárko, zamiloval jsem se a chtěl ti to už říci. Budu se stěhovat,“ vydechl a o víkendu si sbalil pár věcí a zmizel. Nechal mě bez vysvětlení a v šoku. Když jsem se oklepala, kontaktovala jsem Radkova kolegu a našeho kamaráda.

Vyumělkovaná panenka

Ten mi nabídl schůzku ještě ten den. „Šári, nezlob se na něj, ale ta holka si na něj jednoduše políčila,“ řekl rovnou bez obalu. Následoval popis jejich nové mladé dvacetileté kolegyně, obdivovatelky panenek Barbie.

Blond vlasy, rty prý našpulené jako k polibku, prsa asi čtyřky. Kulaté boky a opravdu dlouhé nohy. Prostě Barbie, jen živá. Chtěla jsem ji vidět na vlastní oči, tak jsem se vydala za manželem do jeho práce pod smyšlenou záminkou.

Měla jsem štěstí, že jsem na povedený páreček narazila hned na chodbě. Její vzhled byl oslnivý, ovšem ten hlas! Byl vysoký, pisklavý a dráždil uši. „Radečku, kam mě dnes vezmeš?“ slyšela jsem až o patro níž. Nechápala jsem, že tohle mému stále ještě manželovi nevadí.

Shodila se sama

Následovalo pár měsíců, kdy jsem byla nešťastná. Naše setkání s kamarády jsem buď protrpěla, nebo jsem tam raději nešla, abych se s Radkem nemusela potkat. Co mě ovšem zarazilo, byl fakt, že s sebou na naše akce svoji Barbie nikdy nepřivedl.

Potom mi kamarádka vysvětlila proč. Jednou, když jsem tam zrovna nebyla, ji Radek přivedl s sebou do hospody. Všichni chlapi napřed zamrkali, když ale na sebe krasavice začala strhávat pozornost a pištět jako myš, začali na ni měnit názor.

„Ta je ale blbá!“ zkonstatoval jeden náš kamarád, když Barbie odešla na záchod. Radek ji prý ani nebránil, jen se začervenal. A od té doby ji s sebou už nikdy nevzal. A nedávno se objevil u mých dveří. „Jak jsem mohl být takový idiot?

Měl jsem tu nejkrásnější a nejchytřejší ženu a nechal jsem se zblbnout. Prosím, odpust mi, miluji jen tebe!“

Šárka K. (55) Havířov