Vždycky jsem byla toho názoru, že zvíře se do malého bytu nehodí. Dnes ale vidím, že může mít přímo léčivý efekt.

Já i můj muž jsme oba celý život strávili v panelových domech na sídlišti. Vždy jsme žili pouze ve městě, žádné příbuzné s chalupou u lesa či někde na vsi jsme neměli. A v tomto duchu vyrůstala i naše dcera Jana.

Porcelánová princezna, městská holka, která nebyla nikdy na táboře, ani na škole v přírodě. Když byla malá, přišly chvíle, kdy loudila domácího mazlíčka, protože to viděla u spolužaček, které měly doma kočky i psy. To jsme ale byli zásadně proti.

Byt by byl samý chlup a každé ráno a večer bychom museli to zvíře venčit? Dceři neprošly ani rybičky či želva, oba jsme si s manželem stáli za svým − zvíře do bytu nepatří.

Když si vzala naše Jana manžela Vojtěcha, říkali jsme si, že se k sobě hodí. Ona byla zdravotní sestra a on saniťák z nemocnice. Hned po svatbě se odstěhovali do vlastního bytu, který si hýčkali.

Šťastná rodina

U nich doma to vypadalo jako ze škatulky, z podlahy by se dalo jíst. Když se jim narodila dcera Sofinka, byli jsme moc šťastná rodina. Tehdy jsme netušili, že se u vnučky projeví autismus.

Byla uzavřená a tu bariéru se dalo jen stěží prolomit. Dcera s ní běhala po dětských psychiatrech, kteří dávali rady různé, v jednom se ale shodli.

Nota a Bene

Výrazně by na vývoj dítěte zapůsobil nějaký domácí mazlíček. Zvíře totiž dítě vnímá jako svého parťáka mnohem víc, než člověka. „Jestli chceme, aby byla naše Sofi více komunikativní, může pomoct zvířátko,“ oznámila nám dcera.

Každý jsme předložili své názory i názory odborníků, které jsme si přečetli v chytré literatuře. Nakonec jsme všichni uznali, že za zkoušku to stojí. Dcera se rozhodla pořídit králíčka.

Jsou hebcí, milí, nenároční, žádné venčení jako u psa, žádné nebezpečné drápy jako u kočky. Vyrazili jsme se Sofinkou na jejich nákup do zverimexu, aby si vybrala sama. Když jsme viděli, jak pozitivně reagovala, bylo jasné, že tohle je šance.

Jenže ona si nemohla vybrat A tak mají doma králíky dva. Ona je Nota a on Bene. Vnučka očividně ožila, a dokonce se rozpovídala. Hlavně poté, co se dozvěděla, že se jim mají narodit malí králíčci!

Aneta (63), Praha