Domů     Všechno začalo pekelnou hádkou
Všechno začalo pekelnou hádkou
3 minuty čtení

Se sousedem jsme se příliš neznali, paradoxně nás sblížilo, že jsem vyslechla jeho hádku se ženou. Nebyla zdaleka první, moc jim to neklapalo.

Od sousedů se hádky občas ozývaly, ale tentokrát to bylo přespříliš. Soused řval, jako by ho na nože brali. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se schovala do stodoly.

Odtud se dalo pootevřenými dvířky pohodlně koukat do vedlejší zahrady, kde soused hulákal na manželku, která seděla na houpačce a v mém vzorném poli nebyla: „No samozřejmě! Jak jinak! Jsem největší sukničkář na okrese!“ Řval na celou obec.

Bohužel byl natolik bystrý, že zjistil, že vše sleduji, a zavřeštěl: „Jen ať to všichni slyší, i paní tady odvedle!“ Příliš jsem ho neznala, ale říkalo se, že je společenský, snad i hraje v nějaké kapele. Se ženou si občas vjeli do vlasů, ale nikdy ne tak hlučně.

Nejhorší na světě

Když jsme se ráno potkali u vrátek, ve spěchu se mi omlouval: „Mrzí mě to. Vypěnil jsem. Žena si myslí, že jsem nejhorší chlap na světě. Asi jsem moc řval, co?“ Ujistila jsem ho, že mě tím nijak nepohoršil a že chápu, že člověk občas dostane vztek.

Dodal, že dělá, co může, snaží se, ale doma neslyší pochvalu, jak je rok dlouhý. Pak nastartoval vůz a zmizel za zatáčkou. Dlouho jsem pak v ta místa koukala a říkala jsem si, že je to sympaťák. Pak jsem tu myšlenku zaplašila a pustila se do práce.

Pracovala jsem tehdy z domova, dělala z korálků náramky a náušnice. Muž ode mě před dvěma lety odešel, připadala jsem mu nudná. Chtěl zábavnou ženu, tak si zkrátka za mě našel mladší a společenštější náhradnici.

Myšlenky se mi honily hlavou, občas jsem koukla z pootevřeného okna, a vtom zaznamenala, že sousedka nasedá do auta se dvěma kufry.

Po půlnoci

Když chlapík odvedle přijel z práce, překvapeně lomcoval klikou, nečekal, že bude zamčeno. Uvnitř objevil prázdné manželčiny skříně. Ač jsme se příliš neznali a říkali si jen dobrý den, tentokrát na mě zazvonil, asi se z toho potřeboval vypovídat.

„Tak odešla,“ vychrlil na mě. „Teda promiňte,“ zarazil se, „jestli vás to obtěžuje, zase zmizím.“ Byl vyřízený. Uvařila jsem mu heřmánkový čaj na nervy. „Ale já jsem fakt hodnej, slušnej chlap,“ hořekoval.

„Občas si dám někde panáka nebo zavtipkuju s kolegyní, ale nic horšího nedělám. Teď jsme měli firemní večírek, vrátil jsem se po půlnoci, to byla pro ženu poslední kapka.“ Nadhodila jsem, že se třeba vrátí.

Nakonec jsem byla ráda, že se nevrátila, ukázalo se, že si s Otou rozumíme, stal se z nás spokojený pár.

Romana (64), Šumpersko

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud