Tolik mě to k tomu klukovi táhlo, že jsem z něj nemohla spustit oči. Neměla jsem ani tušení, že se právě dívám do očí svému sourozenci…

S Adamem jsme se poznali na dovolené. Dohromady nás svedla náhoda, vybrali jsme si zkrátka stejný zájezd k moři. Mně bylo tehdy pětadvacet a jemu o dva roky méně.

Hned, jak jsme se uviděli, přelétla mezi námi jiskra a vzniklo magické pouto, které nás k sobě táhlo. Nedokázala jsem od něho odtrhnout oči, a stejně tak i on na mě zíral jako na svatý obrázek. Bylo to opravdu zvláštní.

Vzteklá

Během jediného týdne se z nás stali nejlepší přátelé, což nesly naše tehdejší protějšky špatně, neboť jsme spolu chtěli trávit každou minutu. Dovolená se proměnila v částečný ráj a částečné peklo.

Hádky s mým partnerem byly proto na denním pořádku a stejně tak tomu bylo i na opačné straně. Den po dni se napětí mezi námi stupňovalo. Myslela jsem, že jsem se do Adama bláznivě zamilovala.

Naštěstí tu byly naše bdělé protějšky, které nás hlídaly ve dne v noci, takže se mezi námi nic nestalo. Vždycky nás jeden, nebo druhý zhrzený partner našel včas. Blížil se konec dovolené a já byla vzteklá. Svého partnera Jardu jsem přímo nenáviděla.

Nemyslela jsem na nic jiného, než na to, jak se s Adamem sejít ještě předtím, než sedneme do letadla a vyrazíme k domovu. A ten večer se stalo něco, co bylo jako ledová sprcha. V našem hotelu se objevila moje teta, sestra mého otce.

Věděla jsem, že za námi přiletí i se strejdou a docela jsem se na ni těšila. Byla to žena moderní a chápavá! Těšila jsem se, jak si spolu poklábosíme a já se jí svěřím se svou srdeční záležitostí a s tím, že jsem se nejspíš pořádně zamilovala.

Teta nebyla žádná světice, razila názor, že každá dobrá manželka má mít milence, aby věděla, jaký poklad v manželovi doma má.

Teta pomůže

Usadila jsem se s ní k baru a začala jí líčit svůj příběh. Teta mě dle očekávání neodsoudila, naopak byla nadšená. Už dávno se jí totiž zdálo, že jsem na svého partnera příliš fixovaná a i podle ní to chtělo změnu.

Nemohly jsme se dočkat, až se objeví Adam a já ho tetičce ukážu. Konečně jsem ho uviděla! Kráčel kolem bazénu a ta jeho klopýtala v jeho stopách. „Dívej, to je on!“ strčila jsem do tety. Zaostřila a pak dlouho mlčela. Významně dlouho. Až se mi zdálo, že nemůže z mého objevu odtrhnout oči.

Osud byl vtipálek

V té chvíli nás Adam míjel, mě si ale vůbec nevšiml, naopak vykulil na tetu oči a zvolal: „Kde se tu bereš, teto?“A tak jsem se dozvěděla tu strašnou věc, že je Adam můj bratr. Přede mnou léta utajovaný, a před mou mámou taky.

Jak se ukázalo, můj táta nebyl žádný svatoušek a z jeho záletů vzešel právě Adam. S tátou se tajně vídal, a s tetou taky. A tak jsem nečekaně měla bratra! Rázem jsem chápala to silné pouto, které mě k němu táhlo. Nebyla to láska romantická, ale sourozenecká.

Dodnes kroutím hlavou nad tím, jaký je osud vtipálek, že nás svedl dohromady tak daleko od domova. A zároveň mu děkuju. Získala jsem díky tomu bratra, který je současně i mým nejlepším kamarádem.

Jitka (58), Zlín