Domů     Má vnoučata si prázdniny užijí, o to se postarám!
Má vnoučata si prázdniny užijí, o to se postarám!
3 minuty čtení

Všechny ty povinnosti ve škole jsou pro děti velkou zátěží. Když nastanou prázdniny, měly by si je pořádně užít. Dcera a zeť to ale nechápou.

Na své dětství vzpomínám ráda. S bratrem jsme byli vedeni k poslušnosti, je pravda, že náš táta někdy sundal řemen a nějakou jsme schytali přes zadek. Nikdy to ale nebylo tak hrozné! Vždycky jsme si ten výprask zasloužili.

Co se ale týkalo prázdnin, naši byli toho názoru, že si musíme pořádně odpočinout a hlavně vybít energii, která se v nás nahromadila sezením ve školní lavici. Proto nás nikdy nehonili v létě spát brzy, naopak jsme mohli běhat kolem domu dlouho do noci.

O škole se nemluvilo celé léto, až tak dva týdny před koncem prázdnin padla zmínka, že se nám to už blíží – a rozhodně nás nikdo nehnal do učení.

Nechápu je

V duchu mého dětství vyrůstala i moje dcera Markéta. Nikdy jsem na ni nevyvíjela přehnaný tlak, aby seděla nad učením dlouhé hodiny. Nehonila jsem ji ani do žádných nesmyslných kroužků, které dítě vůbec nebaví.

Vždycky jsem apelovala na to, že se musí venku vyběhat, protože potřebuje pohyb, čerstvý vzduch a kamarády. Vůbec tudíž nechápu, co to do ní, a hlavně do mého zetě, vjelo, že po mých vnoučatech tak šlapou.

Jako by s někým soutěžili, kdo bude mít lepší vysvědčení a bude mít větší úspěchy ve sportu.

Už mi je nepůjčí?

Každé prázdniny se těším, jak si vnoučata vezmu na chalupu, a budou si užívat prázdniny. Vnuk Martin a vnučka Leontýnka jsou u mě rádi. Jenže dcera se zetěm mi je půjčují rok od roku s větší a větší nevolí.

Loni mi je přivezli i s mnoha knihami, které měl vnuk za léto přečíst. Zeť, jeho táta, mu navíc kladl na srdce, že musí každý den ráno běhat, aby nevyšel z tréninku, neboť z něj prý roste nadějný fotbalista. A vnučka?

Měla jít do školy až za dva roky a já dostala příkazem, že ji mám učit písmenka a počítat až do padesáti. Přišlo mi to hrozné, takové nároky na tak malé děti, zvlášť, když si mají užívat léto, sluníčko, prázdniny.

Celých čtrnáct dní, co byla vnoučata u mě, jsme se na to prostě vykašlali, chodili jsme na koupaliště, do lesa na borůvky, prostě jsme si užívali léta plnými doušky tak, jak to podle mě má být. Děti byly šťastné!

Samozřejmě se to ale dcera dozvěděla a udělala mi přednášku, jak nebudou děti ve škole zvládat výuku, a že si nepřeje, aby se celé prázdniny flákaly. Nakonec pronesla, že mi je příští rok už nepůjčí.

Martínek i Leontýnka to obrečeli, říkali, že se jim u babičky líbí a že chtějí přijet zase za rok. Marně jsem se snažila dceři a zeťákovi vysvětlit, že jejich přístup není správný.

Jsou šťastné

Je mi těch dětí moc líto! Tyto prázdniny mi ale ještě pomohla náhoda. Dcera si zlomila nohu, a tak se jí hodilo, abych si ty dva malé drahoušky k sobě vzala dokonce na tři týdny.

Sice jsem zase dostala přikázáno, co s nimi všechno mám číst, počítat a opakovat, já to ale dělat nebudu. Běhají od rána do večera kolem domu a našli si tady i kamarády. Vidím, jak jim oči září, jak jsou šťastné! A o to přece jde, ať si dcera a zeť říkají, co chtějí!

Anna (67), Most

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé