Domů     Hýčkat si na prsou nenávist bývá vysilující
Hýčkat si na prsou nenávist bývá vysilující
3 minuty čtení

Je těžké zbavit se nenávisti. Zvlášť, když bylo člověku prokazatelně ublíženo. Myslela jsem, že budeme s bývalým mužem kvůli jeho zradě nepřátelé do konce života.

Nenáviděla jsem ho. Byla jsem přesvědčena, že s tou nenávistí i umřu, že si ji vezmu s sebou do hrobu, v němž budu tiše a zarputile ležet a nenávidět do skonání světa. Bylo to vysilující, protože nenávist bere energii, optimismus a radost ze života.

Člověk je jak růže ve stínu. Neroste, chřadne, vadne – a zuří. Stačí si na toho bídáka vzpomenout, a už si musíte sednout, protože pod vámi podklesávají nohy a srdce buší, až strach.

No, ale zbavte se jí, té nenávisti, když vám manžel uteče se servírkou, nechá vám na krku děti a starosti, a ještě vám sebere chatu, kterou právě ty děti milovaly, a jezdí tam s tou svou servírkou a společným capartem.

A tohle batole má všechno, nač ukáže, zatímco vaše děti se musejí uskromňovat. Dvakrát obracíte každou korunu, i koupit čokoládu je už marnotratnost, a když jede třída na lyžák, vaše děti nejedou, protože na to nemáte peníze. A spolužáci se jim chechtají.

Zapomenout

„Nikdy,“ řekla jsem jim rezolutně. „Jen přes mou mrtvolu. To mě musíte nejdřív zabít. A to se pak oslava narozenin stejně bude muset odvolat, když už nebudu na světě, no ne? Místo narozenin mi půjdete na funus.“ Syn Ma­tyáš si unaveně odfrkl:

„Mami, už jsi s tím trapná. To všechno už bylo, je to pryč, voda to vzala, voli ji vypili.“ Vykulila jsem oči: „Chceš tím říct, že mám zapomenout, co mi tvůj otec způsobil?“ Terezka, moje dcera, namítla: „Je to náš táta a má nás rád.

A když pořádáš velkou rodinnou oslavu svých kulatin, chceme ho tam mít. Říkal, že by přišel rád, že je čas zapomenout na staré křivdy.“ Zvolala jsem: „Jo tak zapomenout? To by se mu líbilo!

Zapomenout, jak mi utekl s osmnáctiletou servírkou, divže ji tenkrát nemuseli zplnoletit!“ Matyáš houkl na Terezu: „Pojď, prosím tě. Tohle je prohranej boj. Máma si nedá říct.“ Křičela jsem za nimi: „No ještě řekněte, že jste na jeho straně! Uvědomujete si, jak strašně mi ublížil?“

Kde ho máte?

Udělala jsem vše, aby se oslava narozenin vydařila, vařila jsem a pekla dva dny v kuse, ba i nechala opravit střechu altánu, aby na hosty nepršelo. Ale Matyáš s Terezou mi po celou dobu připadali smutní.

A taky pořád tak divně pokukovali směrem ke vrátkům, až mi to došlo. „Tak kde ho máte?“ zachrčela jsem. Stál tam s kytkou. Po třiceti letech jsme si, rudí a v rozpacích, podali ruce.

Podařilo se mi promluvit. „Pojď dál,“ vysoukala jsem ze sebe. „Máme jahodové koláče, mívals je rád.“ Když jsme přicházeli do altánu, všimla jsem si, že se mé dospělé děti usmívají tak hezky, jako už dlouho ne.

Ludmila (62), Brno

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může