Domů     Pod starým stromem byl zakopaný poklad
Pod starým stromem byl zakopaný poklad
3 minuty čtení

Rádi jsme sedávali na zahradě ve stínu toho košatého, starého stromu. Neměli jsme ani tušení, že se v jeho kořenech skrývá velké tajemství. Strážce byl ale děsivý!

Lenošili jsme pod tím stromem často a rádi. Stál v koutě zahrady u plotu, za nímž tekl potůček. Byl to obrovský dub, který musel být starý snad tisíc let. Tyto stromy se dožívají opravdu vysokého věku a pamatují mnoho staletí.

Děda se na něj díval s velkou úctou. Říkal, že to je nejmoudřejší strom v okolí a že pamatuje Žižku a husity, kteří se naším krajem hnali.

Hromy a blesky

I my, děti, jsme k němu vzhlížely s posvátnou úctou. Když se blížila bouřka, tak nás prarodiče hnali od toho stromu pryč, protože dub přitahuje blesky, jak dědeček tvrdil.

„Co by to bylo za dub, kdyby do něho aspoň jednou neudeřil blesk!“ vyhrožoval vždycky, když jsme se z jeho stínu nehodlali hnout a v dálce se objevil temný mrak. Až se jednou stalo to, co dědeček dlouho předpovídal.

Během ošklivé bouřky, která se usadila nad naší zahradou, uštípl blesk kus větve, svezl se po kmenu a udeřil do země takovou silou, že nám z komína spadly dvě cihly. Babička se modlila a my s ní, zatímco děda sledoval z okna, jestli dub hoří. Naštěstí byl déšť natolik prudký, že strom nevzplál.

Co tam bude?

Když bouře skončila, vzal děda baterku a šel se podívat na dub, jak ho blesk pocuchal. Jako děti jsme musely samozřejmě s ním. Jakmile jsme se přiblížili ke stromu, uviděli jsme díru, která se pod ním objevila. Mezi kořeny tam cosi bylo.

Děda zamířil světlem do té jámy, a tam se objevila malá okovaná truhlička. Oči se nám rozšířily nadšením. „Poklad! To bude určitě poklad!“ křičela jsem nadšeně I děda si poskočil a vrhnul se na kolena navzdory tomu, že byla hlína kolem mokrá.

Snažil se z kořenů dostat truhličku ven. Kořeny ale byly husté a nechtěly své tajemství vydat.

„Děti, buďte tady!“ přikázal nám, „já dojdu do kůlny pro pilku, a dostaneme tu truhlu ven!“ Stály jsme tam s bráchou a sestřenicí jako na stráži a z pokladu nespouštěli oči. Co tam asi bude? Naše dětská fantazie pracovala naplno.

Jenže najednou se z jámy pod stromem ozvalo divné zachrčení a objevily se dvě ohnivé koule, které vypadaly jako oči. Zaječeli jsme hrůzou a dali se na útěk. Řvali jsme tak, že babička vyběhla z domu.

Zmizela

Když přiběhl i dědeček, všechno jsme mu líčili. On ale nevěřil. Lačný po svém pokladu chytl baterku a vyrazil ke stromu. Jaké ale bylo jeho překvapení, když tam žádnou truhličku už nenašel. Jako by se propadla!

Děda pak celý následující den kolem stromu i pod kořeny hrabal, kutal, kopal, vyhloubil jámu snad dva metry hlubokou. Nic ale nenašel. Nakonec musel všechno zasypat.

Dub tam stojí dodnes a jen my víme, že se někde pod ním nachází tajemná truhla, která má strašného strážce. A ten ji jen tak nevydá!

Helena (65), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může