Domů     Proč se to stalo právě nám?
Proč se to stalo právě nám?
3 minuty čtení

Vím, je mnoho podobných osudů. Ale stejně si říkám: „Proč právě my?“ Dcera přišla o lásku. A vnučka? Ta se nedočkala, až ji tatínek vezme za ruku a povede do školy.

Dan byl můj zeť. Od prvního setkání sympaťák. I když jsem byla na chlapce mé dcery Anežky přísná, za něj jsem byla ráda. A i proto, že se s Anežkou našli brzy. Brali se v 25 letech a o rok později se jim narodila Anička.

Byli opravdu šťastná rodina, plná lásky, milovali jeden druhého a nepotáceli se v hádkách a nevěrách jako jejich vrstevníci. Bohužel druhé miminko na svět nepřišlo. Anežka potratila. S Danem si řekli, že další dítko odloží, až Anička nastoupí do první třídy. Jenže k tomu už nedošlo.

Kde je milovaný tatínek?

Byl to divný den. Celý týden bylo krásně. Slunce, příjemné počasí. Ale tu středu bylo dusno. Navečer přišla bouřka. Dan si s Anežkou a Aničkou slíbili, že si zahrají Člověče, nezlob se!

Vždy se vracel kolem sedmé večer domů. Odbila osmá hodina, a Dan nikde. Někdy se zdržel, ale dával vědět. Přesto jej Anežka nechtěla rušit.

Když nebe plakalo, Anička si sedla k oknu a smutně vyhlížela tatínka. Anežka dcerku utěšovala, že tatínek určitě brzy přijede. Skoro plačtivá dcerka ji donutila Danovi zavolat. Telefon však nebral. To už Anežka znervózněla.

Telefon mi vzal úplně někdo cizí

Podruhé telefon zvedl někdo cizí. Anežka byla v šoku a bála se. Muž na druhém konci byl zdravotním bratrem. Sdělil mé dceři, že její manžel měl vážnou nehodou. V tu dobu byl na přístrojích. Dcera byla zcela paralyzovaná, nevěděla, co má dělat. Pak mi volala, já okamžitě přijela, abych pohlídala naši Aničku.

Já bych ho zachránila

V nemocnici nečekaly na Anežku dobré zprávy. Dan byl v kómatu. Nebyl to moc pěkný pohled. Vzala jej za ruku, mluvila na něj, ptala se, jestli má přivést Aničku. On však nereagoval. Nejspíš. I když Anežka říkala, že snad jí lehce stiskl ruku.

Když se vrátila, Anička žadonila, že druhý den musí za tatínkem. „Já ho pohladím a probudí se,“ viděla to pozitivně svýma dětskýma očima.

Opravdu odešel už navždy?

Ráno bylo to nejčernější. Volali z nemocnice, že Dan v pět hodin zemřel. Anička ještě spala. „Co mám dělat, jak jí to mám říct?“ plakala mi do telefonu. Okamžitě jsem za dcerou zase jela. V té atmosféře se před Aničkou nedalo utajit, co se stalo.

Opatrně jsme jí řekly, že tatínek odešel do nebíčka. Pamatuji, že jsem si naivně myslela, že to nějak vezme. Že ta nevinná dětská duše neví, co znamená ten fatální konec. Ale Anička začala tak strašně plakat!

Nezlobím se na tebe,  můj tatínku

Dcera se zhroutila, Anička si začala povídat pro sebe. Zničehonic. Oslovily jsme proto dětskou psycholožku. Ukázalo se, že holčička mluví s tatínkem. Jestli ho viděla, nebo si to říkala jen tak pro sebe, to netušíme. Nechtěly jsme jitřit její rány.

Řekla jen stručně, že si s tatínkem ráda popovídá. Jednou jsem slyšela, jak říká: „Já se na tebe nezlobím, že jsi odešel.“ Je to strašné. Tak malá, a vy jí nemůžete pomoct, protože to, co se stalo, je nevratné.

Barbora H. (59), Karlovy Vary

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika