Domů     Sejdeme se za 20 let v květnu
Sejdeme se za 20 let v květnu

Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě.

Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva.

Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ Vyhoupla jsem se do chodbičky vlaku. Šinul si to podél řeky a zahrádek do okresního města, kde jsme plánovali uspořádat si tajnou svatbu. Osmnáct nám už oběma bylo.

Nikdo nám to nemohl zakázat. Na úřadě jsme ukázali dokumenty, dohodli se na společném příjmení a rozloučili se s tím, že o čtyři týdny později, v červenci, zde uzavřeme manželství.

Patříme k sobě

Když jsme vyřídili potřebné formality a loudali se zpátky k vlaku, přemýšleli jsme o tom, kde strávíme svatební noc. Fakt je, že peněz jsme moc neměli, leda to, co jsem já vyloudila od babičky a on od mámy. Ani jsme nevěděli, kde budeme po svatbě bydlet.

Nejspíš se zase vrátíme do dětských pokojíčků, ale každopádně budeme vědět, že patříme k sobě a nic nás nerozdělí.

Zamilovaní a bezstarostní

Nic nás nerozdělí, opakovala jsem si, když jsem koukala z okna vlaku na rozkvetlé zahrady nad řekou. Neměli jsme tušení, co se chystá. Byli jsme bezstarostní, skoro ještě děti, po prázdninách nás čekal poslední ročník střední školy.

Těšili jsme se na léto, plánovali jsme, že je strávíme na břehu řeky nebo v kiosku, který byl shodou okolností taktéž na břehu řeky. Zrovna jsem si vybírala svatební šaty. V konfekci v našem městečku, takže žádný zázrak.

Bílé sice měli, ale ne podle mých představ. Rozhodla jsem se, že se je pokusím trochu vylepšit, a nesla je k pokladně, když tu na mě vybafla Martinova mladší ségra Jitka, bledá jako smrt: „Tady jsi! Všude tě hledáme. Martin s tebou musí mluvit.“

Chvíli jenom mlčel

Hrozně jsem se lekla, že se mu něco stalo. Nestalo. Seděl před barákem, v obličeji zelený jak sedma a povídá: „Musím ti něco říct.“ V tu chvíli mi blesklo hlavou, že je konec. Svatba se nekoná. Mlčela jsem, Martin taky, nemohl mluvit, jen chrčel.

Svatba se nekoná

Nakonec ze sebe vysoukal, že rodiče dnes jemu a sestře oznámili, že nazítří se odjíždí do Jugoslávie a odtud do Rakouska – bez zpáteční jízdenky. Rozhodli se emigrovat. Odvezou Martina a Jitku ze země. Na jak dlouho, nikdo nevěděl. Možná i navždy, kdoví.

Všechno bylo pryč

„To nemůžeš!“ vykřikla jsem. Slzely mu oči. Nevěděl, co má dělat. Bylo mu osmnáct a měsíc, mohl tu zůstat, kdyby chtěl. Kdyby se odvážil. „Takže s nimi pojedeš?“ vysoukala jsem ze sebe po dlouhé chvíli ticha. Bezmocně pokrčil rameny.

„Tak nepojedeš?“ zašeptala jsem s nadějí. Ale to už jsem věděla, že mě opustí, že mi zmizí ze života. Dobře že jsem ty svatební šaty ani nestihla koupit, blesklo mi hlavou.

Pomalu jsem odcházela. Ještě jsem se otočila a zavolala: „A kdy se uvidíme? Za dvacet let? V květnu za dvacet let?“ Pak už jsem přes slzy neviděla.

Jako v bublině

Opravdu se to stalo. Opustil mě, bláznivě zamilovanou, šest dní před svatbou. Lze se z něčeho takového vůbec vzpamatovat? Snad. Jen se musíte hodně zatvrdit. Těžko popisovat, jak mi bylo. Žila jsem v bublině. Nějak jsem se dohrabala k maturitě.

Málo jsem mluvila, skoro nejedla a jen zázrakem jsem se neocitla u psychiatra, kam mě chtěli dostrkat naši.

Přišla jsem o kamarádky, chovala jsem se netečně, lhostejně, nikam jsem nechodila, neexistovaly pro mě mejdany, tancovačky, lavičky v parku – a už vůbec ne kluci. Zahrabala jsem se do učebnic. Později, na vysoké, jsem s kýmsi chodila, ale stálo to za starou bačkoru.

Osamělý život

Žila jsem osamělý život. Spojit svůj život s jakýmkoli mužem jsem se ani nepokusila, představa bílých svatebních šatů mě děsila i ve snech. S jedním jsem skoro rok a půl žila, nebylo to ono.

Od Martina přišlo pár pohledů a dva dopisy, ty jsem bez čtení roztrhala a hodila do koše. Ale hodně jsem na něho myslela a představovala si, jaké by to asi bylo, kdyby…

Známý hlas

Přešlo dvacet let, byl listopad 1989 – ani mě nenapadlo, že by se Martin mohl vrátit. Dávno tam má svůj život, pevně tam zakotvil, říkala jsem si. A pak na mě jednou zjara, málem skutečně v květnu, zavolal povědomý hlas. Užasle jsem hleděla do známé tváře.

„Tak jsi to nějak říkala, ne? Za dvacet let na jaře?“ řekl jeho hlas. „No, ano,“ vydechla jsem v šoku. „V květnu za dvacet let.“

Naše pohádka

Objali jsme se a on se bez jakýchkoli úvodů zeptal: „Vezmeš si mě?“ Vytřeštila jsem oči. Připadala jsem si jako ve snu, jako v pohádce. Je to tak, zázraky se dějí. Vzali jsme se přesně tam, kde jsme to kdysi plánovali. A věřte, nebo ne, stihli jsme mít ještě i holčičku.

Alice L. (67), Náchod

Související články
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
epochaplus.cz
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
Blonďák s charakteristickým chraplavým hlasem okouzlil na přelomu 70. a 80. let celou republiku. Měl našlápnuto stát se největší českou hudební hvězdou a prosadit se i v tvrdé zahraniční konkurenci. Jenže přišla jedna osudná noc a všechny sny byly náhle pryč.   Pro děti je vždycky jednodušší pokračovat v povolání svých rodičů, protože svůj vzor mají neustále před
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí