Domů     Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
3 minuty čtení

Zabloudily jsme s vnučkou na houbách. Už se začalo stmívat. Kde se vzaly, tu se vzaly ‒ dvě veverky přiskákaly. Vyvedly nás z lesa ven.

Byla jsem už rok vdova, manžel mi zemřel na infarkt. Krátce před jeho smrtí jsme koupili domek na okraji vísky v Lužických horách.

Já houbařila a chodila do lesa na výlety, on pobýval jen na zahrádce. Ale i to mu dělalo dobře.

Když můj muž navždy odešel, zůstala jsem v domku sama. Svůj byt ve městě jsme přenechali dceři a její rodině.

Naštěstí to nebylo daleko, tak za mnou s vnoučaty často jezdili na víkend. Vždy jsme si to spolu báječně užili, vnoučata rostla jako z vody.

Když nastala houbařská sezona, desetiletá vnučka Karolínka už byla na houbaření dobrý parťák. Měla oči jako rys a viděla každou houbu na dálku.

Cestou necestou

A tak jsme spolu jedno sobotní odpoledne vyrazily na houby. I když jsem les dobře znala, nejspíš díky tomu, že jsme si s vnučkou pořád povídaly, jsem přešla nenápadnou odbočku a ocitla se v končinách, které jsem neznala.

Nemohla jsem se ze spleti cestiček vymotat. Byla jsem nervózní, navíc už se začalo stmívat, což mě děsilo.

Uklidňovala jsem vnučku, že se nemusí bát, případně přespíme v nějakém krmelci a bude to dobrodružství!

Jak jsme tak bloudily cestou necestou přes kořeny, najednou se u nás objevily dvě veverky. Sedly jsme si bezradně na pařez a zíraly na ně, jak si hrají.

Já vytáhla chleba s máslem a sýrem, co nám zbyl od svačiny. Také jsme měly s sebou vyloupané vlašské ořechy, vzala jsem jich pro vnučku celý pytlík.

Veverky se k nám odvážily blízko. Hodila jsem jim kousek chleba a ony se pustily do jídla.

Máme jít za nimi?

Pak došlo na oříšky! Ty jim chutnaly ještě víc. Až jsme si říkaly s Karolínkou, že by nám veverky za chvíli jedly z ruky.

„Kdybyste nám tak dokázaly poradit, kde je ta moje pěšinka k domovu,“ povzdychla jsem si. Jedna veverka popoběhla, jako bych ji měla následovat.

„Ona chce, abychom šly za ní!“ vykřikla vnučka, vyskočila a běžela. Mně nezbylo nic jiného, než spěchat za vnučkou, aby se mi neztratila.

„Třeba je poslal nějaký dobrý lesní duch!“ povykovala Karolínka a poskakovala za veverkami. Utíkala jsem za ní a najednou spatřila světýlko. Jako v pohádce.

Sebrala jsem všechny síly a běžela dál za světlem. Přede mnou se objevila louka s posedem, kterou jsem znala. Byla kousek od našeho domu. Vtom se veverky kamsi ztratily…

Božena (64), Česká Lípa

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může