Domů     Mám strach o svoji dceru
Mám strach o svoji dceru
3 minuty čtení

Moje dcera Hanička se ocitla v nelehké životní situaci. Je nemocná, a navíc ji trápí manžel. Jak já jako máma mohu pomoct?

Vždy byla statečná a nechtěla od nikoho pomáhat. Bylo jedno, jestli šlo o vystřihovánky v dětství, nebo vymalování bytu v dospělosti. Teď mi to dochází. I za manželství si musela obstarat spoustu věcí, které spíš náleží mužům.

„Mami, přestaň si už konečně dělat zbytečné starosti. Já to přece zvládnu!“ Takto odmítá moji i manželovu pomoc. Ani kamarádky nic nezmohou.

Ničí ji víc nemoc, nebo manžel?

Hanka bohužel zdědila onkologické onemocnění. U nás to jde ob generaci. Má maminka měla rakovinu, před tím její babička. Mně se nemoc vyhnula, ovšem, a nechci se rouhat, snad bych to za Haničku vzala na sebe. Každá máma jistě pochopí.

Hanka, ta moje statečná holka, se pere nejen s nemocí. Trápí ji i její muž. Hanka nedávno přišla o jedno prso a pravděpodobně přijde i o druhé. Ta příšerná nemoc se prostě nechce vzdát.

Opakuje moji chybu?

I když nemoc Hanka nezdědila po mně, něco jsem jí nechtíc předala. Mirka, jejího otce, jsem si vzala zcela neuváženě velice rychle. Nestačila jsem včas poznat, koho si to vlastně beru. Bohužel. Mirek měl blízko k pití.

Těch pár měsíců, co jsme spolu chodili, se držel. Snad i on pro lásku nemusel tolik pít. Bohužel, jak mě měl jistou, dával si každý večer rum. Víc a víc. A pak ho bavilo psychicky týrat okolí. To jsem se dozvěděla později od jeho sestry.

Teprve, až když našel mne, jí a své matce dal pokoj. Byl typický macho. Dcera ho však měla ráda, byla s ním legrace. A on ji jistě miloval také. Bohužel ne natolik, aby ho napadlo, že ji bude bolet pohled na něj, jak mě psychicky deptá.

Onemocněla z našich hádek?

Hanka byla často nemocná. Vždy po nějaké naší hádce měla potíže se žaludkem, žlučníkem, trpěla na horečky, často nejedla, ale přitom měla pocity na zvracení. Když začala koktat, rozhodla jsem, že se rozvedu.

Myslela jsem, že to bude zase dobré

Podařilo se. Hance bylo deset let. Koktání ji sice přešlo, ale zdraví měla podlomené. Do naší rodiny přišel Zdenda, můj současný muž, se kterým si Hanka rozuměla. Přesto na tom byla psychicky špatně, dlouho si nemohla najít partnera.

Nakonec se ale zdálo, že se vše urovnalo. Vdala se, narodil se jí syn, pak dcera. Vše se zdálo být v pořádku. Do chvíle, kdy si nahmatala bulku v prsu.

Nemůžeš za to

Vyčítala jsem si to. Dcera mě ale ubezpečila, že viníkem není její dětství. Ale Jan. Její muž. Který ji psychicky deptá. Jakoby kopírovala můj život. Stejně si to dávám za vinu. Dcera se nechce rozvádět, nemá na to myšlenky. Jenže potíže s manželem ji trýzní.

Mám obavy

Mé obavy sílí. Nechci si připouštět, že moji maminku ta nemoc zničila brzy. Stejně tak moji prababičku. Hanka je ale zase mladší, má víc síly se s tím poprat. A že ona se umí rvát! Kdyby se aspoň ten její hloupý Honza snažil.

Jana K. (73), Poděbrady

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka