Domů     Tak tohle byly dědovy nejkrásnější narozeniny
Tak tohle byly dědovy nejkrásnější narozeniny
3 minuty čtení

Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu?

Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte.

Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkohol, cigarety nebo bůček, ale to všechno mu doktor zakázal. O to těžší bylo vymyslet dárek. A tu se můj muž Jarda uhodil do čela a vzkřikl: „Už to mám!

Vezmeme ho na výlet do rodného kraje. Víš, jak se mu vždycky orosí oči, když mluví o rodném kraji.“ Konstatovala jsem, že to není špatný nápad.

V onen slavný den jsme dědovi ohlásili, že jako dárek k osmdesátým pátým narozeninám dostane výlet, a snažili se ho přemluvit, aby nasedl do auta. Po dlouhém naříkání, že má záda v háji a že ho sezení ve voze zabije, jsme vyrazili. Děda se zajímal, kam jedeme, odpověděli jsme, že je to překvapení.

Bouřkový mrak

Jakmile pochopil, kam míříme, začal protestovat. „Nebyl jsem tam řadu let,“ bránil se. „Už to tam ani nepoznám a všichni moji kamarádi umřeli. Jak vás to vůbec napadlo?“ Lekla jsem se, že mu kazíme narozeniny.

„Dědo, máš tam přece bráchu, copak ho nechceš pozdravit?“ namítl můj muž. Děda se zachmuřil jako bouřkový mrak. Hovor vázl a mně běželo hlavou, že narozeninové překvapení možná ani nebyl tak dobrý nápad.

Ale to už jsme vjížděli do dědovy rodné vesnice a nebylo cesty zpátky. Zaparkovali jsme na návsi a šli se projít. Děda pořád mlčel a vypadal rozzlobeně. Když jsme se blížili k jeho rodnému stavení, pěkně zrekonstruovanému, vylezlo z něho:

„S bráchou nemluvím.“ Jenže to už Jarda bouchal na vrata. Vítali nás dědova neteř s manželem a v pozadí se o holi šoural starý pán, dědův bratr František.

Krásný den

Bratři se na sebe beze slova dívali. Pak se najednou František vrhl k Bohoušovi. Objali se, v očích se jim leskly slzy. „Františku,“ vydechl Bohouš. „Bohouši!“ zvolal František. Domácí nás zvali do zahrady, kde měli posezení, a hned začali nosit na stůl.

„Víte, proč jsme spolu my dva pitomci tak dlouho nemluvili?“ tázal se František. „Kvůli ženský. Přebral jsem ji Bohoušovi. Do roka utekla i mně. A kdybyste ji dneska viděli.

Sto třicet kilo!“ Bratři se během dne asi padesátkrát objali a ujišťovali se, že ta ženská za to nestála a odteď se budou vídat častěji. Když jsme se loučili, děda mi pošeptal:

„Tak tohle byly moje nejkrásnější narozeniny.“ Už je to mnoho let, nikdy na ten den ale nezapomenu.

Markéta (65),jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.