S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž…

Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi ale přineslo štěstí v podobě nového muže.

Dárek

Když jsem od sestry k šedesátým narozeninám dostala nový chytrý telefon, radost jsem hledala jen těžko. Dnešní doba je na mě příliš moderní a já s ní neumím držet krok. Telefon jsem se pomalu bála chytit do ruky, protože mi to přišlo příliš složité. Nakonec jsem ale právě díky němu našla novou lásku.

Stará dobrá tlačítka

Byla jsem poslední z rodiny, kdo vlastnil starý dobrý tlačítkový telefon. Kvůli tomu jsem se stala terčem posměchu. Syn Matěj si ze mě v jednom kuse utahoval. „Mami, ten telefon je jako z pravěku, už si pořiď nový,“ říkal mi a kroutil očima. Já na svém starém pádle, jak tomu syn říkával, neviděla nic špatného.

Překvapení

Uznávám, že mě sem tam zazlobil. Displej občas vynechával nebo se zničehonic sám vypnul. Ani tak jsem neuvažovala o koupi nového, a už vůbec ne chytrého telefonu. Moje sestra Magda ale využila, že se blížily moje narozeniny.

Se zbytkem rodiny dala dohromady peníze a pořídili mi nový telefon. A rovnou ten chytrý.

Rychlé zaškolení

Všichni snad čekali, že nad telefonem budu jásat. Já jsem cítila spíše obavy a strach z toho, jak se taková věc vůbec ovládá. Matěj se hned ujal role učitele a zasvětil mě do světa moderní technologie. Úkol to byl nelehký, protože mi to s ním nešlo.

„Mami, ty jsi nemožná, fakt,“ nadával u toho. Nakonec jsem nebyla jediná, kdo byl z toho telefonu nešťastný.

Jen jsem brala hovory

Když jsem nemusela, s telefonem jsem nemanipulovala. Stačilo mi umět zvednout hovor a poslat krátkou zprávu. Horší to bylo, když jsem měla něco vyhledat na internetu nebo si uložit nový telefonní kontakt. Kdo by to byl řekl, ale právě to mi přineslo štěstí.

Kolegyně v práci mi chtěla dát číslo na švadlenu, kterou jsem tak nutně sháněla. Číslo mi napsala na papírek. Mým úkolem bylo číslo naťukat a následně vytočit. Kupodivu mi na to stačily jen dva pokusy.

Nadšeně jsem číslo vytočila, ale k mému překvapení, to zvedl muž. „Haló?“ ozvalo se na druhé straně. „Dobrý den, tady Průšová. Sháním paní Květu, švadlenu,“ řekla jsem nesměle. „Tak to bude omyl, tady Karel, truhlář,“ zasmál se muž.

„Aha, tak to bude asi vážně omyl, nezlobte se,“ špitla jsem a s omluvou ukončila hovor.

Opět omyl

Podívala jsem se na papírek a zjistila, že jsem přehodila dvě poslední čísla. Pokusila jsem se tedy vyťukat správné číslo. K mému štěstí jsem znovu vytočila pana Karla. Ten se smál tak, až mě vlastně také rozesmál. Takhle se to opakovalo ještě dvakrát, než jsem číslo správně opsala.

Nová láska

Švadlenu jsem sehnala, a navíc mám i novou lásku. Karel mi ještě ten večer napsal zprávu. Přiznal se, že se mu líbil můj hlas. Bylo to od něj milé. Sice musel na moji odpověď čekat skoro půl hodiny, ale vynasnažila jsem se něco napsat.

Po pár dalších hovorech jsme se nakonec ze zvědavosti setkali. Karel je muž mého věku, který žil ještě donedávna sám. Dnes sdílíme jednu domácnost. Ten zatracený chytrý telefon mi pomohl najít novou lásku. Skoro bych řekla, že je to námět na romantický film. Už dva roky jsem zase šťastná a možná i ten telefon jednou vezmu na milost.

Klára P. (62), Svitavy