Domů     Díky své rodině jsem porazila nebezpečnou nemoc
Díky své rodině jsem porazila nebezpečnou nemoc
3 minuty čtení

Když jsem si před několika lety nahmatala na prsu malou bulku, netušila jsem, jaké trápení mě čeká. Věci nabraly rychlý spád a já neměla čas začít se bát…

Měl to být den jako každý jiný, ráno jsem vstala, šla do koupelny a náhodou jsem si na prsu nahmatala bulku. Věřila jsem, že se jedná o tukovou bouličku. Dcera přesto zavolala lékaři a už druhý den jsem byla na vyšetření. To bohužel odhalilo zhoubný nádor.

Neměla jsem čas se bát, vzápětí mi amputovali levý prs a odstranili spádové lymfatické uzliny. Psychicky mě to zasáhlo až po sundání obvazu, když jsem stála před zrcadlem a nemohla se na své znetvořené tělo podívat. Manžel i dcera mi byli obrovskou oporou. Začala jsem docházet na chemoterapie.

Báli se mě

Vypadaly mi vlasy, bez antidepresiv bych to období nezvládla. Nejvíc mě bolelo, když mě vnoučata uviděla bez paruky a s hrůzou ode mě utekla. Velké opory se mi dostalo od cizích žen.

Dozvěděla jsem se o organizaci, kde se sdružují pacientky s nádorovým onemocněním prsu. Hned od prvního okamžiku mi mezi ženami, které si prošly stejným trápením, bylo dobře.

Zase jsem začala naplno žít, a když mi na jedné kontrole lékař řekl, že jsem v rámci možností zdravá, mé pocity štěstí se slovy nedaly popsat. Ne nadarmo se říká o rakovině, že je zákeřná. Po čtyřech letech nemoc udeřila znovu.

Ztratila jsem víru

Byla jsem přesvědčena, že tohle je konec! Už jsem nedokázala vzdorovat, ztratila jsem víru a přestala chtít žít. A jakmile to člověk vzdá, má to smrt snadné. Tentokrát nepomohly ani kamarádky se společným osudem. Řítila jsem se ke dnu. Jenže mateřská láska je mocná a má velkou sílu.

V ten čas havarovala moje dcera se zetěm v autě. Oba skončili v nemocnici a vypadalo to s nimi moc zle. Vnoučatům bylo osm a deset let. Musela jsem se o ně postarat, manžel neuměl uvařit ani vejce natvrdo.

Nastěhovali jsme si je k nám domů, chodila jsem s nimi do školy, na kroužky, psala úkoly, večer si s nimi povídala a v noci, když jsem nemohla spát, jsem si opakovala stále dokola stejnou mantru: „Musím tu být pro svá vnoučata!“

Říká se, že rakovina startuje psychikou, zejména stresem, a také se dá psychikou prý porazit. Mně se to opravdu povedlo. Jeden léčitel mi to vysvětlil, že ta zázračná léčba se nazývá autosugesce. Už je tomu pět let a zhoubná nemoc se už neobjevila. Zeť i snacha se nakonec domů vrátili ve zdraví, a tak jsme zase šťastná rodina.

Iva (65), Karlovarsko

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může