Domů     Prohrála jsem závod s časem
Prohrála jsem závod s časem
2 minuty čtení

Je hrozné, když jste daleko a blízkému se přihodí něco, co vás navždy rozdělí. A vy se nestihnete rozloučit.

Pamatuji si to jako dnes. Dlouho jsem snila o tom, že se podívám do Paříže. Maminka mne ve snu podporovala, dokonce mi dala peníze na to, ať si koupím něco pro sebe. Že to budu mít od ní. Bohužel ty šaty jsou spíš smutnou památkou.

Okamžitě jsem musela za ní

Tehdy mi volali do hotelu, že maminku postihla mozková příhoda. Jela jsem rychle na letiště, zajistila jsem si nejbližší let. Všeho jsem nechala, výlety stornovala. Bylo mi jedno, že nedostanu peníze zpět.

Vždy mne podporovala

Maminka se ve mně viděla. Byla ráda, když jsem byla šťastná. Fandila mi, když jsem byla odvážná. Což bylo i po revoluci, kdy se smělo cestovat kamkoli. Já snila o Paříži. Romantickém městě, o kterém každý mluvil.

Když jsem si nastřádala peníze na cestu, vzala mamina peníze z úspor a dala mi je na cestu, ať si něco hezkého koupím.

Měla jsem z nich radost

Maminka byla zdravá, nikdy by mě nenapadlo, že si máváme naposledy. Nabádala mne, ať jsem opatrná. Ať hodně fotím, ať z toho pak něco má. To jsem dělala a těšila jsem se, jak jí vše řeknu. Třetí den mého týdenního výletu jsem narazila na krásné květinové šaty.

Takové, jaké měla maminka na jedné fotce z dětství. Říkala jsem si, že to je určitě znamení, že si je mám koupit. Vyšla jsem z butiku a tamní kostel odbíjel třetí hodinu.

Nestihla jsem se rozloučit

Když jsem se vrátila do hotelu, měla jsem na recepci vzkaz, že mám volat bratranci. Zvedl sluchátko a oznámil mi, že maminka dostala mrtvici, 10 minut před třetí hodnou. Všeho jsem nechala a spěchala jsem domů.

Žádné varování nepřišlo

Bohužel s maminkou jsem se ale nestihla rozloučit. Zemřela hodinu před mým příjezdem. Dodnes si říkám, jestli jsem měla jet. Ale maminka mi to tak přála. A nic nenaznačovalo, že by se mohla stát taková tragédie.

Nevíme, proč tak náhle odešla, neměla žádné zdravotní potíže. Naopak byla na svůj věk i fit. I když je to už skoro půl století, stále se občas vzbudím a říkám si, že musím mamince vyprávět o své cestě do Francie. Jenže to už nejde.

Mirka T. (75), Brno

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může