Byla jsem dvacet let sama a neměla jsem už v plánu hledat další chlapy. Osud ale chtěl něco jiného. A já potkala Jardu, dávnou lásku.

Když mi bylo necelých padesát let, stala jsem se babičkou na plný úvazek a zároveň přišla o manžela. Časem jsem si zvykla na to, že lásku už prožívám jen skrz červenou knihovnu. Ostatně, ona už to nebyla žádná sláva ani po tolika letech s mým ex.

Nikdy bych proto nevěřila, že začnu znovu „blbnout“ až po sedmdesátce. Jenže pak jsem potkala Jaroslava.

Sraz po padesáti letech

Byli jsme spolu ve dvaceti, teď jsme se viděli na školním srazu po padesáti letech. Pořád jsme si dobře rozuměli. Když pominu jeho bílé vlasy a hůlku, byl to ten samý vtipálek jako kdysi.

Když mi podával sako nebo mi naléval víno, pořád tam mezi námi byla ta jiskra jako zamlada.

Dováděli jsme jako zamlada

Nejprve jsem se vyděsila, jestli nemám infarkt. Už jsem ten pocit v hrudníku neznala. Pověděla jsem o tom Jardovi a on se cítil stejně. Začali jsme se spolu scházet a vyrážet na místa, kde jsme se jako vysokoškoláci vídali nejčastěji.

Bylo to neuvěřitelně romantické a současně i nostalgické. Jarda mě pozval večer na Petřín, kde mi recitoval staré básničky. Popíjeli jsme pivečko v restauraci a já zcela zapomněla, že obvykle chodívám spát po zprávách.

Před půlnocí jsme se honili v parku pod rozhlednou a pusinkovali se pod lucernami.

Vnučka nás překvapila

Jaroslava jsem pak pozvala k nám na chalupu, kde jsem rodině vyprávěla, jak dlouho už se známe. Nejmladší vnučka byla celá vedle z toho, jak prý vypadám svěže a rozverně. „Babi, ty jsi totálně zamilovaná,“ koulela nevěřícně očima.

Chtěla jsem ji vyvést z omylu, ale místo toho jsem ji v tom ještě víc utvrdila. Když jsme neměli s Jardou delší dobu žádné soukromí, schovali jsme se v kumbálku a tam se k sobě chvíli tiskli. Jenže vnučka si tam ve stejnou dobu zamířila pro koště.

Když nás načapala v objetí, málem to s ní seklo. To už jsem si vážně připadala jako poblázněná dvacítka.

Jsem šťastná, že jsme se našli

Když vidím některé své osamělé kamarádky, děkuji bohu, že jsem dostala druhou šanci s Jaroslavem. Láska povznáší ducha a činí život i v mém věku radostnějším. Mám sice báječnou rodinu, přesto jsem se cítila občas osamělá. Chyběla mi mužská společnost. Polibky a pohlazení.

Lásku si užíváme

Chovat se trochu bláznivě a držet se za ruku s milým a šarmantním chlapem je velmi osvěžující. A je úplně jedno, že jsme vrásčití nebo jak někdo říká „za zenitem“.

Já si lásku na stará kolena užívám dokonce víc než zamlada, protože kdoví, jak dlouho na tomhle světě ještě budeme. Dvacet let nám už totiž dávno není…

Magda H. (72), Poděbrady