Domů     Adoptovala děti, a teď se starám já!
Adoptovala děti, a teď se starám já!
4 minuty čtení

Nemohla mít dlouho děti, a nakonec se stala pěstounkou. Manžel si našel jinou a ona zůstala na tři děti sama. To ji zlomilo.

Vzdala to, a já jsem teď na všechno sama, jen abych děti zachránila před ústavem! Byla to doslova trýzeň. Už řadu let jsem s dcerou neřešila nic jiného než děti, které nemohla mít. Byla to klasika. Spousta marných vyšetření, léčitelů, cvičení a bylinek.

Naděje střídala beznaděj, radost depresi. S jejím manželstvím to bylo taky jako na houpačce. Jednou dobré a podruhé skoro rozvod. Nakonec se oba rozhodli pro pěstounskou péči a těšili se na dítě. Vždyť jich je všude v ústavech plno. Ale anabáze začala nanovo, jen v jiném kabátě.

Úředníci se nepřetrhli

Psychologické testy, pohovory a div ne výslechy. Zdlouhavá školení a výsledek? Nic a zase nic. „Ozveme se vám,“ oznámila dceři úřednice z Kraje. Zda to ale bude ještě v tomto století, se zapomněla zmínit. Uběhly dlouhé tři roky a nic.

Dceřin manžel si našel jinou ženu, která s ním zřejmě úplně okamžitě otěhotněla. To byla pro dceru příšerná rána. Lehla si do postele a odmítala vstát. Prý chce umřít. Do této situace zazvonil telefon, a prý že mají volné dítě. A ne jedno.

Ještě další dva sourozence. V rozmezí pěti let rovnou tři kousky!

Předstírali, že jsou spolu

Dcera vyskočila z postele, jako by jí nikdy nic nebylo, a okamžitě měla plán. Zavolala manželovi a přemluvila ho, aby předstíral, že jsou ještě spolu. Že se u nich nic neděje.

„Přece se můžeme jako rozejít až za měsíc či dva!“ Až nám děti nebudou moct sebrat, protože budou u nás zvyklé,“ prosila ho a on souhlasil. Vlastně souhlasila ta jeho nová, přestože měla před porodem. Byla to hodná ženská a soucitná.

Dokonce svolila, aby se dceřin ještě zatím manžel, protože se nestihli rozvést, nastěhoval zpět domů. To, kdyby ty úřednické stíhačky přišly šmejdit. Což se několikrát také stalo. Nakonec kývly. Děti dceři svěří!

Když jsem je s ní poprvé uviděla, málem jsem omdlela. To nejmladší stále jen plakalo a třáslo se. Pětiletý chlapec vyhrožoval a pral se zrovna s nějakým jiným chlapcem. Skoro z něho šel strach. Byl na svůj věk velký a silný.

Vše je tak těžké

Prostřední holčička se usmívala. Jen nemluvila a skoro neslyšela. Každé z dětí mělo jiného otce, což v budoucnu přineslo nečekaně mnoho problémů. Každý soud se odehrával jinde a každý z otců měl jinou výmluvu, proč se nemůže o dítě starat.

Ten jeden měl devět potomků, druhý byl na drogách a třetí strávil v kriminále víc času než na svobodě. Dcera se do dětí okamžitě zamilovala. Jenže tolik dětí se prostě nedalo zvládnout. Pomáhal její manžel i já. Po měsíci to vzdal a utekl.

Sociálce jsme namluvili, že odjel za nemocnou matkou. Naštěstí nám uvěřila. Děti jen kvetly. Vyrostly a zklidnily se. Úplně se nám měnily před očima. Dcera o ně vzorně pečovala. Možná až moc.

Občas pomohla sousedka

Z ničeho nic začala být podrážděná. Netrpělivá. A taky jí občas ulítla ruka, jak se říká. Nejstaršího kluka zfackovala! On si nenechal nic líbit a dal jí pěstí do obličeje. A ta malá? Hned začala vřískat a opět bylo po klidu. Jakoby se vše vrátilo na začátek.

„Jeď si někam odpočinout! Potřebuješ načerpat sílu!“ domlouvala jsem jí a ona mě radostně poslechla. Tak nějak jsem si vůbec neuvědomila, že zůstanu na ty tři raubíře sama. Bylo to peklo. Zmocnila se mě příšerná únava. Naštěstí mi pomohla sousedka.

Skoro proti mojí vůli. Začala mi s nimi chodit ven a občas i uvařila. Jenže i její občasná pomoc byla málo.

Netuším, zda to vydržím

Dcera se vrátila a byla jako vyměněná. O děti nezavadí ani pohledem. Je jí všechno jedno! „Byla to chyba. Asi ty děti vrátím!“ oznámila mi. Zděsila jsem se. Přes všechny problémy jsem je měla ráda. Nemohla jsem je nechat odejít zpět do děcáku!

Tak jsem vše naplánovala. Pro obědy si chodím do jídelny, nejstarší kuk už chodí do školky, tedy pokud ho nevyloučí.

Občas si nechám pohlídat od nějaké agentury. Něco to stojí, ale vyplatí se to. Jsem na všechno sama, a nevím, jak dlouho to zvládnu. Záleží na dětech, jak se dají dohromady! Já jim rozhodně pomůžu.

Zdena P. (61), Chomutov

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může