Domů     Buď zůstanu sama, nebo přijdu o děti
Buď zůstanu sama, nebo přijdu o děti
4 minuty čtení

Je to už skoro rok a půl, co zemřel můj manžel. Nechci ale zůstat sama a moje rodina mi to teď velmi zazlívá.

Mého muže mi vzala nevyléčitelná nemoc, která ho přepadla nečekaně a zákeřně. Před mýma očima se z chlapa plného elánu stala během několika měsíců doslova troska. V posledním stadiu nemoci už byl odkázaný jen na mou péči a já zase na pomoc domácího hospicu.

Bez jejich pomoci bych náročné období asi nezvládla. Bohužel konec byl neodvratný a já zůstala najednou sama, jen se vzpomínkami.

Přišla jsem o vše

V takové chvíli má člověk dojem, že se mu zhroutil svět, že se dál snad nedá žít. První týdny jsem nebyla schopna se soustředit na nic, přitom bylo potřeba vyřídit spoustu věcí a každé úřední jednání mi znovu a znovu připomínalo, že jsem zůstala sama.

Je pravdou, že v nejhorších chvílích mi byly oporou dcery, obě dospělé, s vlastním životem, i pro ně nebylo lehké, že přišly o tátu. Ale nechtěla jsem jejich pomoc zneužívat a snažila se je přesvědčit, že situaci zvládám.

Učila jsem se samotě

První týdny byly opravdu špatné, chodila jsem dál do práce, abych aspoň přes den odvedla myšlenky jinam. Postupně jsem se smiřovala s tím, že se musím naučit žít sama. Dlouho mi trvalo, než jsem se přestala stranit přátel a vzdálenější rodiny.

Časem jsem byla schopna chodit sama na procházky, později, to už bylo skoro po roce, jsem se dokázala sejít s kamarádkami a posedět s nimi. Nakonec jsem s nimi zašla i do kina a na kulturní akce pořádané místní knihovnou.

Měla jsem rande

Po skončení jedné z besed v knihovně mě oslovil muž zhruba mého věku. Nebyl přímo místní, a něco z nedávné historie našeho města si chtěl doplnit. Snad jsem působila zasvěceně, že se s dotazem obrátil na mě.

Dali jsme se pak do řeči nad šálkem kávy v nedaleké kavárně, a přijala jsem pozvání na další besedu v knihovně za dva týdny.

Doma jsem před usnutím dlouho přemýšlela, jestli jsem se se neunáhlila, jestli je vhodné se sejít s cizím člověkem, prostě jsem měla snad i výčitky svědomí, že jsem souhlasila se setkáním.

Ale nelitovala jsem, další schůzka následovala po té besední v knihovně už jako normální rande. Měla jsem zase společnost a svět se mi začal zdát opět normální.

Dcery si všimly změny v mém chování, ale neměly potuchy, že bych měla někoho, s kým trávím volný čas. Myslely, že mě z nejhoršího vytáhly kamarádky.

Daly mi ultimátum

Takže všechno bylo v klidu až do dne, kdy jsme si s přítelem vyšli na vánoční trhy a tam jsem se srazila s dcerou a zetěm. Jen jsme se pozdravili, dceru jsem představila a tím to pro mě bylo pro ten den vyřízeno. Co jsem nečekala, byl „nájezd“ mých dcer.

Přilítly obě a spustily: „To se nestydíš hanět otcovu památku?

A co to je za chlapa, že se s ním chichotáš jako malá?“ Dokonce vyřkly něco jako ultimátum, že pokud budu ve vztahu pokračovat, přestanou ke mně chodit na návštěvu, aby nemusely koukat na cizího chlapa. Nemám nic proti dcerám, ale do života si od nich mluvit nenechám.

Nedám se

Konečně po dlouhé době, která uplynula od manželovy smrti, mám zase pocit, že žiju, že je mi dobře na světě, a hlavně že nejsem sama. Nejsem, myslím, ještě tak stará, abych se musela zavřít doma nebo chodila jen na „babské“ dýchánky do kavárny.

Iva S. (65), Olomouc

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika