Domů     Kdo nežárlí, nemiluje! Je to ale pravda?
Kdo nežárlí, nemiluje! Je to ale pravda?
3 minuty čtení

Umírala jsem žárlivostí. V naší vesnici žila jedna pěkná ženská vedle druhé. Co když se ten můj manžel do nějaké z nich zakouká?

Vždycky jsem byla žárlivá. Myslela jsem, že to k lásce patří. Přece se říká: Kdo nežárlí, nemiluje. Časem jsem však došla k závěru, že možná žárlím víc než ostatní. Provdala jsem se za hezouna.

Když si vzal brýle proti slunci, koženkovou bundu a džíny, holkám se tajil dech. Mně taky, žárlivostí. Bylo těžké s tou slabostí žít a snažit se, aby se to Petr, můj manžel, nedozvěděl. Postavili jsme si dům v malebné vesničce.

Potají jsem jásala, že jsme vybrali příhodné místo, že tu určitě žijí hlavně důchodci milující klid. Když jsme se však nastěhovali, zjistila jsem ke své hrůze, že jsem se šeredně spletla.

Hned proti nám přes ulici bydlela rodina s asi dvacetiletou dcerou, nádhernou blondýnou. Hospodská z putyky na návsi byla rovněž světlovlasá, vypadala tak na třicet a její hrudník hrozil, že každou chvíli protrhne halenku.

Kde jsi byl?

Pěkná ženská prodávala i v místním obchůdku, a když na mě zazvonila listonoška s doporučeným dopisem, divže jsem nevyjekla. Také ona byla mladá a pohledná.

Můj sen o tom, že tu budeme bydlet jen mezi důchodci, se pomalu rozplýval. Byli tu samozřejmě rovněž, ale atraktivních žen jsem napočítala nejmíň deset. Deset ženských, deset příležitostí k nevěře.

Tak to bude můj konec. Nebylo, komu se svěřit, styděla jsem se, tudíž jsem si tu žila sama se svým trápením a koukala se neustále na hodinky v době, kdy se měl Petr vrátit z práce.

V pět hodin pět minut se mě zmocňovala nervozita a v pět patnáct jsem málem omdlévala.

Když se dveře otevřely v půl šesté, kolikrát jsem se už neovládla a zaječela: „Kde jsi byl?“ Odpověděl s lehkým údivem: „Vždyť jsem ti přece řekl, že musím ještě na poštu.“ A já se zastyděla a sklopila hlavu.

Holka hloupá

No a úplně nejhorší bylo, že jsem se naší vesnicí plnou hezkých žen valila jako tuleň, protože jsem zrovna čekala staršího syna. Jednou jsem se takhle pod tíhou chmurných myšlenek sesypala na lavičku u rybníka.

Zrovna šla kolem místní svérázná babka kořenářka. „Babi, nemáte něco na žárlivost?“ zamumlala jsem. „Leda facku, aby se ti vyjasnilo v hlavě,“ zamumlala nevrlá stařena. „Holka hloupá, ten tvůj tě miluje,“ dodala a zmizela v houští.

Je to nepochopitelné, ale citelně se mi ulevilo. Když jsem pak viděla, jak se můj muž sklání nad novorozeným synem radostí bez sebe, pochopila jsem, že mé obavy byly zbytečné.

Radka (63), Zlínsko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud