Na magii jsem nikdy moc nevěřila, jednou mě za jistým šamanem vzala kamarádka. Kdyby tenkrát tušila, co karty prozradí o nás dvou!
S Danielou jsme se poznaly, když mně bylo 23 let, jí o dva roky méně. Byly jsme nejmladší kolegyně, což nás spojilo dohromady. Kdybych měla vypsat nějaké rozdíly, tak bych řekla, že já jsem byla víc při zemi než Daniela.
Získala jsem dříve to, o čem ona snila víc
Ona si snila o princi na bílém koni, já to tak neprožívala a bylo pro mě spíš podstatné, abych se na chlapa spolehla a aby byl parťák do života.
Netoužila jsem po každodenním přísunu květin, rozmazlování, nedělala jsem chlapům ani scény, když jim oko zabloudilo na nohy jiné ženy. A to byl Dančin problém.
Její žárlivost postupně odradila spoustu mužů, takže jsem ve finále já dříve našla svého vyvoleného, Marka.
Čas bouřlivého mládí skončil
Tehdy mi to nepřišlo, ale dnes si uvědomuji, jak si Daniela často povzdechla, jaké mám štěstí, že jsem narazila na tak skvělého chlapa, a proč ona ne. Já ji ještě chlácholila, že jednou svého vysněného najde. S Markem jsme se vzali, když nám bylo 27 let.
Za rok se nám narodila dvojčátka, na nic jiného jsem tak skoro neměla čas. Bláznivé večírky už nebyly na pořadu dne. S Danielou jsme se později občas vídaly, měla pochopení, že mám malé děti. Občas zašla k nám, a dokonce si s děcky i hrála. Nenapadlo by mne, že mi bude chtít to štěstí ukrást.
Nechtěla jsem tam jít, ale přemluvila mě
Když se Dance blížila třicítka, stále neměla vedle sebe toho pravého. „Mámina kamarádka mi říkala, že ten šaman jí poradil, jak dál,“ přišla jednou s tím, že chce zajít za šamanem, který i věští. Sama se ale bála, a tak navrhla, abychom šly spolu.
Nechtělo se mi. Nevěřila jsem tomu. Ale co byste neudělali pro kamarádku.
Přesně mi řekl, co jsem zažila. A co budoucnost?
Jednoho dne jsme vyrazily. Každá jsme měla sezení zvlášť. Šaman, který vypadal jako čert, mi řekl spoustu věcí o mne, až mě zarazilo, jak ví, co zrovna řeším, co jsem prožila. Budoucnost mi nastínil. „Někdo vám bude chtít vzít vaše štěstí. Je to někdo blízko.
Žena, trochu mladší. Vy ale vyhrajete.“ To mne zarazilo. Musím přiznat, že nikdo jiný než Daniela, mi na ten popis neseděl. Nechtěla jsem si to ale připustit.
Věděla jsem hned, co se stalo
Věštba se měla odehrát v horizontu pěti let. Skoro jsem na to zapomněla, když za tři roky poté jsme měli oslavu u nás v domě. Já všechny obsluhovala, takže jsem neměla moc čas hlídat, co se děje kolem. Po několika hodinách jsem ale potřebovala pomoc od Marka.
Nikde nebyl. A Danka také. Nevím proč, ale v tu chvíli se mi vybavila ona věštba. A té noci, v prosvíceném domě i zahradě plné světélek mé oko padlo na tmavý, zahradní domek opodál. Asi tušíte, co jsem tam našla. Můj muž byl totálně opilý a Danka toho využila.
Přiznám se, že nevím, co do té doby stihli. Nikdy jsem po tom nepátrala. Danielu jsem vyhodila z oslavy, posléze i ze svého života. S manželem jsme to překonali, i když lehké to nebylo. S ním ale mám děti, něco jsme vybudovali.
Daniela se mi pak omlouvala, dokonce mě skoro pronásledovala, ale já byla neoblomná. Tohle se kamarádkám přece nedělá.
Helena P. (56), Brno
