Asi každý z nás někdy ranil někoho svým odmítnutím. Mně se to podařilo na střední škole, a onen spolužák mi nedokázal odpustit dodnes!
Popravdě Pepu jsem si v první chvíli nevybavila, ani když se na mě na večírku absolventů vrhl. Hnal se ke mně přes celou místnost, ostatní razantně odstrkával a rovnou se na mě pověsil.
Neměla jsem ho ráda
Vzápětí dotčeně vyhrkl: „Že ty si mě nepamatuješ?“ Omluvně jsem se mu snažila vysvětlit, že mám skutečně problémy s pamětí, měla jsem kdysi vážnou bouračku, a ať si to nebere osobně. Evidentně si to osobně vzal!
Z jeho očí v tu chvíli sršely blesky, ale na rtech vykouzlil úsměv! A právě díky tomuto šklebu jsem si ho vybavila. Pronásledoval mě snad celý gympl a už tehdy mi byl skoro až odporný. Byl takový úlisný a podlý. Psal mi takové přisprostlé dopisy.
Nakonec jsem jeden z těch jeho výtvorů přečetla před celou třídou. Všichni z naší třídy se mu tenkrát vysmáli a on toho opravdu nechal. Neměla jsem ho ráda už tehdy a nic se na tom nezměnilo ani teď.
Šel z něho strach
Přesto jsem doufala, že minulost nechá být. „Jarko, pojď se mnou ven! Popovídáme si!“ navrhl mi a já souhlasila, i když se mi s ním nechtělo ztrácet čas. Nechtěla jsem ho ale zase urazit a měla jsem vůči němu přece jen trochu výčitky svědomí.
Ze zdvořilosti jsem s ním tedy vyšla před restauraci, kde se náš sraz odehrával. Moc neváhal a vrhl se na mě. Jako že mě políbí! Bránila jsem se. Všimla jsem si, že drží v ruce mobilní telefon a vše si fotí. Prudce jsem ho odstrčila. „Co to do tebe vjelo?
A proč to fotíš? Jsi snad blázen?“ křičela jsem na něho.
Asi nebyl normální
On se začal zle smát. Až jsem se ho začala bát! Po chvíli podivného smíchu se na mě nenávistně podíval. „Nemysli si, že jsem ti odpustil. Zničila jsi mi tehdy život! O pomstě přemýšlím snad každý den.
Ale teď konečně přijde!“ sípavě na mě syčel s tím, že na fotce je vidět, jak se objímáme. Měl v úmyslu poslat to mému manželovi: „Ten tvůj žárlivec ti to doma konečně spočítá i za mě!“ začal se zle smát! Nevím, jak mohl cokoli vědět o mém manželovi.
Navíc zvlášť žárlivý nebyl. Jen tak obyčejně.
Zmohla jsem se na odplatu
Pak mi ještě vysvětlil, že si moc dobře pamatuje ze šaten, kde nás kluci při tělocviku šmírovali, že mám na zadku mateřské znaménko! A vzadu na zádech taky!
To mě tak vytočilo, že jsem sebrala všechnu svoji odvahu a vytrhla jsem mu ten jeho telefon, který držel jako trofej! Vůbec můj útok nečekal. Rovnou jsem zaběhla na dámský záchod, kde jsem se zamkla. V klidu jsem si prohlédla jeho telefon.
Napřed jsem fotky poslala sama sobě a potom jeho manželce, jak jsem doufala, dle jména a zpráv. Také jsem k tomu připojila vysvětlující text, jaký je její manžel slizoun a podrazák! A také kontakt na sebe, kdyby se mnou náhodou chtěla mluvit.
Všechno mu to spočítá
Když jsem vylezla, stál Pepa před záchody, bílý jako stěna. Vrazila jsem mu do ruky telefon se slovy: „Za všechno si můžeš jen ty sám!“ Sebrala jsem se a odešla domů. Jeho žena mi později odepsala. Prý si o svém muži nedělá iluze!
Jsou v rozvodovém řízení a má improvizovaná pomsta jí poskytla cenné důkazy o charakteru jejího budoucího exmanžela.
Jaroslava K. (56), Litvínov
