Domů     Ten pašík si získal každého. Vzpomínáme!
Ten pašík si získal každého. Vzpomínáme!
2 minuty čtení

Prasata jsou nejen šikovná, ale dokonce pořádně mazaná. Jeden takový malý čuník si nás doslova ochočil.

Prarodiče měli velký dům na vesnici, a já tam prožívala kaž­dé letní prázdniny. Měli vždycky plno zvířat, chovali je na maso. Vedle slepic, kachen, králíků i krocanů tam žila také prasátka. Zabijačka bývala častým důvodem veselých rodinných sešlostí.

Prarodiče si vystačili s chovem sami a ještě nás, příbuzné z města, zásobili. Jednou se ale stalo, že se narodilo hned deset selátek. Dvě zemřela hned po narození a jedno bylo tak malinké, že mu dědeček nedával žádnou šanci.

Nerozluční kamarádi

Babička uložila selátko do krabice a šup s ním do trouby. Aby bylo v teple. Krmila ho jako mimino mlékem v lahvičce s dudlíkem a dala mu, jako jedinému zvířeti na jejich malém statku, jméno Jozífek.

Selátko rostlo a babička mu udělala pelíšek pod pecí. Tam rád polehával pes Žofík a nahoře na peci se hřála kočka Míca. Jak čas šel, stali se z těch tří kamarádi. Dokázali si spolu úžasně hrát. Jozífek rostl a už z něho byl pořádný kus.

Do chléva k ostatním se mu ale nechtělo. Za svůj domov považoval kuchyň a pohodlný kobereček před vyhřátou pecí. Babička ho v tom podporovala. „Nemělas mu dávat jméno!“ rozčiloval se děda. „Budeš brečet, až bude zabijačka!“

Pod jabloní

Jak šel čas, Jozífek se naučil pod vedením babičky čistotě. Třeba chrochtl u dveří, když chtěl pustit na dvorek na záchod. Naučil se i několik pěkných cirkusových kousků. Bavil tím nejen naši rodinu, ale celou vesnici.

Rád například nosil na hlavě dědův klobouček. Když dosáhl patřičné váhy a dědeček babičce oznámil, že nadešel pašíkův čas, babička mu na to stroze odpověděla, že pokud Jozífka zabije, tak se s ním rozvede.

A tak nám dělal čuník radost ještě mnoho let, až zemřel stářím. Babička jeho smrt oplakala a nechala ho pohřbít pod jabloní, kde si rád pochutnával na spadlých jablíčkách. Vzpomínka na Jozífka mě provází celý život, tak, že si na vepřovém nepochutnám.

Dagmar (61), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud