Domů     Stala se z ní nepřítelkyně
Stala se z ní nepřítelkyně
6 minut čtení

Bezstarostné mládí je krásné, ovšem každý jednou musí dospět. Špatné je, když dospíváním „utečete“ kamarádce, která si na vás pak vybije zlost.

Na střední škole jsme byli skvělá parta. I po maturitě jsme se stále vídali, někteří šli dál na vysokou, jiní začali pracovat. Naše životy plynuly tak nějak přirozeně. Naše kamarádka Nina tehdy dostala nabídku, že může pracovat v zahraničí jako servírka.

Žít u moře je můj sen

Tehdy jsme jí možná i trochu záviděli, že má šanci žít u moře, více cestovat než my a nemít klasickou osmihodinovou pracovní dobu. Bylo to na ní i vidět.

Zatímco my jsme řešili první existenciální potíže, ona přijela jednou za čas domů, vysmátá a říkala, že být u moře je její život. Vydělávala si i slušné peníze, až jsme ji podezřívali, jestli kromě nápojů a jídla neprodávala i své tělo, jak se říká. Ale byla to její věc, problém nastal někde jinde.

Je to hnida!

Naše životy se logicky vyvíjely jinak. Někteří zakládali rodiny, budovali kariéru, takže parta se už nescházela tak často, protože nebyl čas. Nina toto nepoznala. Jak cestovala, neměla moc šancí vybudovat si kvalitní partnerství.

Když se jednou za čas objevila, nemohla pochopit, proč někdo nemůže jít na víno, když má zrovna nemocné dítě nebo ho trápí stres z práce a nechce se bavit. Časem tak někteří kamarádi z těchto schůzek i odpadli, jak se říká.

Mnohdy ani nechtěli chodit kvůli Nině, protože si s ní neměli co říct. Některým vadilo, že i parazituje na sociálním systému, jelikož si mnohdy vydělávala načerno. „Je to hnida společnosti,“ pronesl jeden kamarád.

Upnula se pouze na mě

Dnes si zpětně uvědomuji, že se nikam moc neposunula. Pořád si žila ten bezstarostný život, neuměla se přizpůsobit druhým, takže byla trochu jako rozmazlené mimino. Nakonec jsme jí zbyli jen dva kamarádi. Pavel a já. A jelikož já jsem žena, tak na mě se upnula víc.

Nechtěla pracovat

Když nám bylo kolem třicítky, bylo zábavné chodit po klubech a balit chlapy. Ale jak jsem si budovala svůj život, nemohla jsem a vlastně jsem ani nechtěla žít jako na té střední.

Jednoho dne se Nina vrátila ze zahraničí s tím, že už tam nechce být a že si najde zaměstnání v Česku. Trošku jsme to i kvitovali, že konečně dostala rozum a dospěje. Jenže jakékoli snahy o pomoc při hledání práce se setkaly s neúspěchem.

Jedné práce se bála, že to nebude umět, další byla daleko, protože tam nejezdila přímo linka autobusu od jejího domu. Takže nad ní kamarádi opět zlomili hůl. Já jsem měla už své bydlení, Nina bydlela stále u své mámy.

Jednoho večera se však mezi nimi odehrála hádka, kdy mámě Niny došla trpělivost, že nic nedělá, a dala jí ultimátum. „Buď si najdeš práci, anebo odejdi. Nebudu tě živit!“ Co myslíte, že Nina udělala jako první?

Budeme ve třech?

Zavolala mně, jestli by u mě mohla bydlet. Vůbec jí nedošlo, že mám svůj život. Ačkoli věděla, že někoho mám, nápad bydlet spolu jako na koleji jí přišel skvělý. Tehdy jsem jí vysvětlila, že asi není úplně nejlepší nápad bydlet ve třech.

Najednou si snad uvědomila, že mě nemá jen pro sebe. A začala žárlit. Nevím, jestli na mého tehdejšího partnera, anebo záviděla mně, že i já mám to, po čem ona toužila. Vyhlídku na spokojený život s nějakými jistotami.

Nebyla samostatná

Sama byla zvyklá, že ji pánové v těch podnicích obdivovali, ale časem se jejich pozornost soustředila na mladší slečny. Uvědomila si, že jí ujel pomyslný vlak a nechtěla v tom zůstat sama.

Nejprve to na mě zkoušela s tím, jestli partner nemá kamaráda, že by bylo fajn chodit na rande ve čtyřech, podnikat výlety a trávit společně čas. Kamarádi mi tehdy říkali, že jsem jí pomohla dost a že to neocenila.

Nechat si ji takhle vplout do života by byl jen malér. Což jsem pochopila, když jsem Nině dala najevo, že jí nikoho nedohodím.

Hrála na city

Z bývalé kamarádky se stala nepřející saň. Vyčetla mi tehdy snad vše. Hrála na city, jak jsem ji zklamala. Co jsem na to měla říct? Zmohla jsem se na to, že jsem přece nemohla čekat, až se jednou za čas vrátí domů, že budu k dispozici a budu běhat po barech.

Tehdy došla tak daleko, že si zjistila, kde partner pracuje a chtěla v dané firmě získat práci. Naštěstí jí to nevyšlo, protože u pohovoru opravdu nepředvedla kdovíjaké velké schopnosti.

Nechala jsi mě kvůli němu!

Niny agresivní výstupy se stupňovaly. Posílala mi hlavně v noci vyčítavé zprávy. Byla posilněná alkoholem. Nakonec to vygradovalo jistým vydíráním. „Odkopla jsi mě jako psa. Kvůli němu!“ psala mi už v době, kdy jsem s tehdejším partnerem ani už nebyla.

Ale nic jsem jí nepřiznala, neměla jsem už chuť ztrácet čas vypisováním a vysvětlováním.

Stala se z ní „bláznivka“

Jednoho večera mi přišla zpráva: „Sbohem, už to nemá cenu.“ To zase ve mně hrklo a nechtěla jsem ji mít na svědomí. Zalarmovala jsem proto policii. Jak se později ukázalo, byl to jen planý poplach. Našli ji doma opilou, skoro se jim i vysmála.

Neomluvila se ani jim, ani mně. Nejen tato situace mi otevřela oči. Takhle se kamarádka a dospělá žena přece nechová. Tehdy jsme jí i říkali „bláznivka“. Proto jsem jí přestala odpovídat. Asi po půl roce mi od ní přišla zpráva, že už pro ni nemá smysl žít. Že už ji nic hezkého nečeká.

Jak dopadla?

Říkala jsem si, že jí odpovím ráno, protože byla zase opilá. Za dva dny se mi ozvala její máma, že Nina spolykala prášky. Jestli si opravdu chtěla vzít život, nebo všechny vyděsit, to nevíme.

Hospitalizovali ji v psychiatrické léčebně, po pobytu zmizela zase někam do zahraničí, kde žije dodnes. Jestli je spokojená, nevíme. Prý má útulek se psy a spíš tře bídu s nouzí.

Anna S. (57), Praha

Související články
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
3 minuty čtení
Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání. S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka. Vyhráli jsme hlavní cenu a tanc
3 minuty čtení
Dá se říct, že to bylo přátelství na život a na smrt. Moje morče a veverka z nedalekého parku. Kdo by to býval řekl, že v sobě tahle dvě zvířátka najdou zalíbení... Říkala jsem jí Cecilka. Běhala k nám na dvůr z nedalekého parku, vždycky něco dobrého oblízla, a zase upalovala pryč. Byla jsem tehdy ještě malé dítě, zvířátka jsem milovala a z veverky, která u nás byla častým hostem, jsem byla nad
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve