Byly to tak hodné děti! Nevím, co se stalo, že je posedla tetovací mánie. Nedá se s nimi vůbec mluvit. Jsou dospělé, a nemůžu jim to zakázat.
Vychovala jsem dvě děti, které měly také v období dospívání své problémy. Syn nosil dlouhé vlasy, dcera si česala na hlavě vysoký kokrhel a malovala oči černými linkami. To všechno ale pominulo, starosti si dneska dělám s vnoučaty.
Mám dvě. Osmnáctiletého Jáchyma a dvacetiletou Moniku, oba ještě studují a bydlí s rodiči. Nemůžeme si na ně nijak naříkat, až na to, že je letos postihla tetovací mánie. Začalo to nejlepší kamarádkou Moniky.
Strašná čmáranice
Vnučka byla z její bohyně Isis na zádech úplně vedle a za měsíc nám pyšně ukazovala orlí křídla na svých zádech. Málem jsem z té čmáranice omdlela.
Udělala jsem jí přednášku o tom, jak si tím zkomplikuje život, a zatáhla do diskuse i její rodiče a mého manžela.
Ten svého tetování, které si nechal udělat na vojně, vždycky litoval. Alespoň to tvrdil. Dcera se zetěm vnučku hájili a můj muž se přidal na mou stranu velmi neochotně. Když jsem oslovila vnuka Jáchyma, řekl, že to je přece pěkné.
Vnučka přišla za půl roku s dalším kouskem, tentokrát na levé paži. A pak se toho chytl i vnuk a nechal si udělat orla přes celé lýtko. Pyšně se vytahoval, že si na to vydělal sám na brigádách.
Děda selhal
Snažila jsem se jim vysvětlit, že si ve svém věku neuvědomují, jak jim tetování může sebrat šanci na nějaké pěkné zaměstnání a že je kvůli tomu budou lidi soudit. Oba se mi ale vysmáli, že to tak dneska už dávno není. Co ale bylo pro mě tou největší podpásovkou?
Když se jednoho dne přihnal domů můj manžel, jejich dědeček, vyhrnul rukáv a hrdě se vnukům ve svých sedmdesáti letech pochlubil obrovským hadem, který se mu plazil po celé ruce. Vnoučata tleskala, já odešla plakat do ložnice. To byla jedna z chvilek v mém manželství, kdy jsem byla nejblíže rozvodu.
Lenka (70), Ostrava