Domů     Prozraď mi, kam se jen ztrácejí lásky?
Prozraď mi, kam se jen ztrácejí lásky?
3 minuty čtení

Bylo mi patnáct a rodiče se rozcházeli. Ne­uměla jsem si představit, že odteď budu žít bez táty. Končilo léto, končily prázdniny.

Končící léto bývá smutné. Tamto bylo zvlášť melancholické. Courala jsem se zlatou pšenicí s máminými slunečními brýlemi na nose. Přivezla si je z dovolené v NDR, kde už ovšem byla nikoli s tátou, ale s panem K.

Bylo mi sotva patnáct a musela jsem se vyrovnat se skutečností, že se manželství mých rodičů rozpadlo. Nějak jsem si s tím neuměla poradit. Kam teď táta půjde? Nebyl tak hezký jako pan K., ale byl to můj táta, jediný, jiného mít nikdy nebudu. Měla jsem ho ráda.

Setřela jsem si slzy a sedla si na schůdky vedoucí do nádrže na návsi, kde se mrskali kapři. Ranní slunce, slabé jako čaj, se pracně prodíralo mraky a mlhou. Zachvěla jsem se zimou a taky jsem sebou trhla, jelikož jsem za sebou zaslechla kroky. Byl to Pavel, i on vstával se slepicemi.

Kamarád z dětství

Pavel a jeho máma obývali sousední chatu. Svého tátu Pavel nikdy nepoznal, kluci se mu odjakživa smáli, že je mamánek. Kamarádil se spíš s holkami, hlavně tedy se mnou. Sedl si o schůdek výš. „Ty to chápeš?“ ohlédla jsem se na něj.

„Kam se ztrácí láska? Kam odchází? Myslela jsem, že se nemůže jen tak vytratit. Že zůstává.“ Po tváři mi spadla další slza. Zasmál se: „Myslíš jako konstantní veličina?“ Plánoval, že půjde na ČVUT, což také později provedl.

Dodal: „Netrap se tím. S tátou se budeš vídat dál, uvidíš. Hlavně nebuď smutná. Koukni támhle na tu hrdličku. Jak šťastně vyzpěvuje. Čeká ji zima, bude bojovat o přežití. Přesto je veselá, koukej.“ Podala jsem mu ruku a on ji stiskl. Pavel byl můj hodný kamarád z dětství.

K mému žalu se později někam ztratil. S mámou, zřejmě z finančních důvodů, aby mohl vystudovat, chatu prodali jakémusi nevrlému rybáři a jeho hašteřivé ženě. To bylo, když jsem chodila na střední školu. Od té doby jsem ho neviděla.

Tvoje holka?

Poslal nám ovšem domů oznámení o ukončení studia. Sice jsem ho léta neviděla, ale řekla jsem si, že mu půjdu pogratulovat, byl to hodný kluk a vždycky se ke mně moc hezky choval. I když jsme se tak dlouho neviděli, hned jsme se poznali. Na první pohled byl rád, že mě vidí, usmíval se, slušelo mu to.

Tiskli jsme si ruce vřele a dlouho, až to nevydržela nějaká semetrika a zapištěla: „Tak Pavle, jdeme, naši čekají.“ Šeptla jsem: „Tvoje holka?“ Provinile kývl. O měsíc později jsem dostala dopis, psal, že už žádnou holku nemá a že za mnou přijede na chatu.

Historie se opakovala: končilo léto, seděli jsme na schůdcích vedoucích do požární nádrže, kde se mrskali kapři. Pavel povídá: „Tady ses ptala, kam se ztrácejí lásky. Myslím, že ta naše se neztratila,“ a navlékl mi prstýnek z pouti. Za tři kačky. Mám ho dodnes, a k němu Pavla za manžela.

Libuše (62), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může