Toho pravého muže jsem si našla podle hvězd. Moje šťastné manželství podle horoskopu trvá až dodnes!

Mládí jsem si chtěla hlavně užívat, a proto jsem se do vdávání nijak nehrnula. Já jsem, na rozdíl od většiny mých kamarádek, po manželovi ani dětech kdovíjak netoužila. Jenže tehdy, před třiceti lety, byla jiná doba, a tak na mě okolí vyvíjelo obvyklý tlak. Neustále jsem musela čelit otázkám, kdy už si někoho najdu a vdám se.

Manželství z povinnosti

Bylo to dost neúnosné, takže jsem nakonec podlehla a po čtvrtletní známosti jsem si vzala bývalého spolužáka Adama. To, že se jedná o omyl, jsem poznala celkem brzy. Naše manželství přežilo pět let a pak jsme se rozvedli.

Měli jsem dceru Jitku, kterou jsem pak vychovávala sama. Pokoušela jsem se najít nějakého dalšího partnera pro život, s nikým mi to ale nevycházelo. Nejdelší z mých vztahů trval dva roky.

Byla jsem smířená s tím, že najít správného muže je úkol těžký, vlastně skoro nemožný. Zhruba v té době jsem se začala zabývat horoskopy. Vlastně mě k tomu přivedla moje sestřenice, která se o astrologii zajímala už dlouhé roky.

Nový koníček

Já jsem byla nejprve skeptická, moc jsem těmto věcem nevěřila, ale postupně jsem zjišťovala, že některé věci opravdu sedí.

Nebyla jsem tak naivní, abych si představovala, že si budu věštit budoucnost, o tom ostatně astrologie ani není, byla to však dobrá pomůcka k tomu, aby člověk poznal sám sebe i druhé lidi.

Zcela mě to pohltilo

Uběhlo jenom pár týdnů a z astrologie se stal můj největší koníček.

Byla jsem do toho opravdu zapálená, a protože jsem byla personalistkou v poměrně velké firmě, a na osobním oddělení se neustále objevovali noví lidé, měla jsem dostatek „materiálu“ ke zkoumání.

Zaměřovala jsem se pochopitelně hlavně na muže. Jakmile jsem viděla, že dotyčný není zadaný a odpovídá zhruba věkově, nenápadně jsem se zeptala na jeho hodinu narození.

Pečlivě jsem studovala jejich horoskopy

Pokud to ten muž věděl, podrobila jsem pak jeho horoskop důkladnému zkoumání. Dokázala jsem odhadnout, jaký typ muže je pro mě ten pravý podle astrologie. To byla ale jen teorie, praxe byla o něco horší.

Měla jsem pevně daná kritéria

Ti nadějní muži neměli správné astrologické znamení nebo mě odrazovala kombinace vztahů planet v jejich horoskopu. Muži obecně o mě většinou projevovali zájem, neměli ale tušení, podle jakých kritérií je hodnotím.

A možná že kdyby o tom věděli, tak by je ten zájem rychle přešel. Já jsem i nadále doufala, že se jednoho dne objeví takový potenciální partner, jehož horoskop souzní s tím mým a který bude odpovídat mým představám.

Byla jsem trpělivá

Kamarádka Irena, která to o mně věděla, se mi trochu vysmívala a říkala, že tímhle způsobem nemám šanci žádného muže najít. Mým přesvědčením ale nepohnula. A moje trpělivost se nakonec vyplatila. Jednoho dne jsem se konečně dočkala.

Jmenoval se Luděk a byl mi sympatický už od pohledu. Poté, co jsem důkladně prozkoumala jeho horoskop, jsem pociťovala nadšení. Zdálo se, že je to skutečně přesně ten partner, na jakého už dlouho čekám. Přede mnou byl ale těžký úkol.

Vzájemné sympatie

Musela jsem to zařídit tak, aby si také Luděk myslel, že jsem pro něho tou pravou. Luděk nastoupil do naší firmy, a tak jsem ho mohla občas vídat. Sem tam jsme se pozdravili na chodbě nebo jsme spolu jeli výtahem. Vždy byl ke mně milý a usmíval se.

Musela jsem ale najít způsob, jak se s ním sejít i soukromě. Naštěstí jsem mu byla rovněž sympatická a tak zanedlouho přišlo z jeho strany pozvání na kávu.

Nevěděla jsem, co dělat dál

Na tu schůzku jsem šla celá rozechvělá. Měla jsem ohromnou radost, ale zároveň i obavy, které se však ukázaly jako zbytečné. Báječně jsme si spolu rozuměli. Luděk byl vtipný, chytrý, prostě okouzlující.

Po několika dalších schůzkách jsme spolu vyjeli i na výlet. Potom ovšem přišla studená sprcha. Alespoň pro mě. Ukázalo se, že s hodinou svého narození se Luděk mýlil. Místo v pět hodin odpoledne se narodil v pět ráno.

Postavení planet v jeho horoskopu se tím sice skoro nezměnilo, avšak vyznívalo trochu jinak. Docela mě to zaskočilo.

Hvězdy nám přejí

Přemýšlela jsem, co se tím u mě mění. Asi bych Luďkovi těžko vysvětlovala nějakou změnu svého postoje. Nakonec jsem si řekla, že tomu dám čas a nechám věcem volný průběh. A rozhodla jsem se správně.

Všechno se vrátilo do starých kolejí a já byla šťastná a zamilovaná jako nikdy. A víte, co se nakonec nestalo? Po rozhovoru se svojí maminkou mi Luděk potvrdil původní čas narození v pět odpoledne. Svatbu jsme si pak naplánovali také podle horoskopu.

A ještě dnes, po více než třiceti letech, mám dobrý pocit z toho, jak mi hvězdy pomohly najít skvělého muže.

Tereza H. (57), Praha