Domů     Dlouho jsem si netroufala přiznat, jak jsem osamělá
Dlouho jsem si netroufala přiznat, jak jsem osamělá
3 minuty čtení

Začala jsem nenávidět sobotní večery, protože paní z bytu nade mnou si pokaždé zvala návštěvy. Hluk a smích bylo slyšet do pozdních nočních hodin a mě to rušilo.

Už mě to opravdu rušilo. Ta žena bydlela o patro výš, mohlo jí být tak něco přes čtyřicet, a když jsem ji potkala na chodbě nebo ve výtahu, působila docela spořádaným dojmem.

Zjevně chodila do práce, člověk by řekl, že je to normální slušná ženská, až na ty soboty, kdy žila společenským životem.

Pokaždé za ní přišel nějaký muž, mám podezření, že ne vždy tentýž, že se jednalo o různé muže, povídali si na balkoně, někdy hodně hlasitě. Bylo slyšet cinkání sklenky o sklenku, pak smích. Hluk utichl zpravidla až po půlnoci.

Nejsem nejmladší a dávno nespím, jako by mě do vody hodil. Potřebuji klid, abych usnula. Ty soboty mi vadily. Zvlášť když bylo léto a otevřená okna, to se pak chichotání rozléhalo, jako by mi cvrlikali do ucha přímo v ložnici.

Na schodech

Nikdy jsem nechtěla dělat v domě rozbroje. Jsem slušná, tichá vdova na penzi, žiji sama, a když za mnou jednou za uherský rok přijede dcera, je to pro mě svátek. Ctím pravidla a řád a vyžaduji totéž od druhých, na tom přece není nic divného.

Když jsem sousedku jednou spatřila sedět na schodech vedoucích k ní do pátého patra, myslela jsem, že je opilá. Měla jsem chuť povědět jí pár břitkých slov, ale vypadala tak zuboženě, až mi jí bylo líto. A tak povídám: „Nepotřebujete pomoct?“ Kývla a rozplakala se.

Odvedla jsem ji nahoru do jejího bytu, uložila ji do postele, uvařila čaj. Zahuhlala: „Promiňte, jsem na antidepresivech, není mi dobře.“ Nedalo mi to a rozčileně jsem zasyčela: „Ale o sobotách býváte překvapivě veselá, nemám pravdu?“

Vděčné oči

Začala se omlouvat. Vysvětlovala: „Víte, mně před třemi lety zemřel manžel při autonehodě. Ještě jsem se z toho nedostala. Těžko snáším samotu. Aspoň jednou týdně si sem někoho pozvu, bratrance, kolegu, kamaráda. Abych nebyla pořád tak hrozně sama, víte?“

A tak jsem ke svému úžasu získala dobrou kamarádku. Začala jsem tím, že jsem jí v bytě vzorně uklidila, už to chtělo, a vyhodila veškeré poloprázdné i skoro plné lahve, které jsem tam našla.

„A co kdybych k vám v sobotu pro změnu přišla já a přinesla třeba něco dobrého k snědku?“ nabídla jsem se.

V té chvíli jsem si uvědomila, že jsem vlastně také zoufale osamělá, ale netroufala jsem si to přiznat. Přítelkyně by se mi hodila. Zvedla ke mně vděčné oči a přikývla. Zjistily jsme, že si i přes věkový rozdíl báječně rozumíme. „Ani moje máma na mě nebyla tak hodná jako ty,“ pověděla mi nedávno.

Alžběta (68), Havířov

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může