Domů     Cesta k moři nás málem rozvedla
Cesta k moři nás málem rozvedla
5 minut čtení

Když jsem si Martina brala, už jsem tušila, že ten člověk je tak trochu pecivál. Tedy ne, že by byl líný, to vůbec. Jen nerad kamkoli jezdil.

Pracoval vždy jako ďas, a to nejen v práci, odkuď nosil prémie, pochvaly a diplomy, ale i kolem domku, který měl po rodičích, řádil jako černá ruka, tedy myslím v tom dobrém slova smyslu.

Sekání trávy, to je základ, ale pak neustále něco opravoval a vylepšoval. Akorát na výlety aby ho tahal párem volů, a to mohlo být sebekrásnější počasí, kdepak, Martínek byl nejraději na zahradě, a když se setmělo, tak doma.

Říkala jsem si, že se to časem poddá, i když starého psa novým kouskům nenaučíš, takže jsem pochybnosti měla. A oprávněné, jak jsem se mohla dnes a denně přesvědčovat.

Jediná dovolená

Seznámili jsme se na inzerát a skutečnost, že je Martin o osm let starší, jsem brala jako odpovídající naší situaci. Byla jsem vdova, dvě děti jsem měla už dospělé, chlapík, který nikdy ženatý nebyl, mi vyhovoval.

Měli jsme, a dosud máme, podobné názory a také v intimní sféře je všechno v pořádku. Takového chlápka by chtěla určitě mnohá ženská mého věku. Jenomže v jedné oblasti to, jak říkám, skřípalo.

Chci vám vyprávět o jedné naší společné dovolené, vlastně jediné zahraniční, na které jsme spolu byli. Opakovat to nebudeme, tehdy jsme se málem rozvedli, takže nechci nic přivolávat.

Splněný sen

Když se mi Martina podařilo na nějaký výlet ve dvou vytáhnout, byl to svátek.

Akorát jsem musela poslouchat to jeho nekonečné brblání o tom, jak doma všechno pustne, jak tráva potřebuje posekat, nebo kultivovat, nebo já už nevím co, jak se musí něco opravit, co už beztak čeká na opravu měsíc, jak by tam na zahradě bylo tak krásně…

Musela jsem se smát a dělala jsem si z něj trochu legraci a Martin se nebránil ani neurážel, jen věděl, že mě provokuje.

Těšila jsem se vždycky až na nějakém hradu nebo zámku začne mluvit průvodkyně, že budu konečně poslouchat něco jiného, než ty jeho věčné nářky. Pak jsme měli desetileté výročí od svatby.

A mé děti nenapadlo nic lepšího, než že nám dali jako dárek zahraniční zájezd k moři. Do Egypta. Viděla jsem tu hrůzu v Martinových očích. Egypt, pyramidy, sfinga, to byl odjakživa můj sen, to můj syn věděl.

Měla jsem slzy v očích a možná kvůli nim jsem zatvrzelý, ba naštvaný výraz mého muže nevnímala.

Letíme

Bylo to v lednu, takže do května, kdy jsme měli letět, času dost, doufala jsem, že se můj muž začne těšit také. Ale týdny a měsíce ubývaly a choť se stával naopak čím dál zádumčivější. Snažila jsem se.

Vyprávěla, jak se těším, četla jsem z knížek o historii Egypta a o památkách, které tam na nás čekají… Nanejvýš něco zabrblal o „šutrech“ a „hromadách písku“. Ale nakonec jsme opravdu odletěli.

Mně bušilo srdce vzrušením, Martin vypadal, že si od srdce přeje, aby s námi letadlo spadlo. „Fuj, to je vedro, proč jsme jen nezůstali doma,“ lamentoval už na letišti. Já jsem oponovala slovy o hezkém teplíčku a o tom, jak se těším do moře.

On se hned vytasil se žralokem, který tam na mě nepochybně čeká a o nemocech, které chytnu až na něco šlápnu na pláži. Odvětila jsem, že jsem vybavena obuví a že útok žraloka je nepravděpodobný. No, abych přidala stručný seznam jeho výčitek…

V autobuse byla strašně ledová klimatizace a on nastydne, hotel je ošklivý, na zemi „už v recepci bordel“, místní lidé se na nás prý divně koukají… a kdoví, co nám chtějí udělat, minimálně nás okradou.

Já se rozvedu!

No, vyslechla jsem si toho dost. A pořád jsem se držela. Až nastal výlet k pyramidám. První kámen úrazu byl, že se muselo vstávat v pět hodin ráno.

Vidět v tuhle dobu mého muže, jak se s nadáváním hrabe z postele (která byla samozřejmě naprosto příšerná a jistě celá zavšivená), bych vám nepřála. Naštěstí v autobuse zase brzy usnul.

Když jsme konečně dorazili do cíle a můj muž namísto toho, aby alespoň držel pusu, pronesl něco jako „tak kvůli těmhle šutrům jsme se pachtili až sem“, došla mi trpělivost.

Nevím, kde jsem vzala tu sílu, asi se ve mně něco zlomilo a zařvala jsem, až se lidi ohlíželi: „Nepojedu s tebou už nikam, ani na houby, ani do samoobsluhy, zalkni se doma, zavrtej se do tý svý zahrádky jako žížala, přikryj se kompostem a shnij si tam. Protože já se s tebou, hned jak přijedeme, rozvedu!“

Žralok

Paf z toho mého výstupu byli i opodál stojící Japonci, kteří samozřejmě netušili, oč jde, ale já řvala opravdu asi tak, jak by to dokázala ta sfinga, kdyby ožila. Musela ke mně přijít naše průvodkyně a jen kvůli ní jsem se ztišila.

Zbytek pobytu jsme zarputile oba mlčeli, což mělo alespoň tu výhodu, že jsem nemusela poslouchat hloupé řeči.

Za týden se už Martin zase držel své řvoucí sekačky na trávu a já absolvovala sérii rozhovorů s mými dětmi, které mě přesvědčily, že „ten chlápek“ zase nakonec není tak špatný. Za pár týdnů se dalo mluvit o tom, že jsme opět v normálu. Rozvod se nekonal.

A když pak snaživě neutrálním hlasem Martin přečetl zprávu z novin, že v Egyptě napadl žralok turistku, byli jsme oba asi jediní na světě, kteří se smáli. Určitě ne té turistce, ale sami sobě…

Soňa (61), Semily

Související články
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
3 minuty čtení
Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání. S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka. Vyhráli jsme hlavní cenu a tanc
3 minuty čtení
Dá se říct, že to bylo přátelství na život a na smrt. Moje morče a veverka z nedalekého parku. Kdo by to býval řekl, že v sobě tahle dvě zvířátka najdou zalíbení... Říkala jsem jí Cecilka. Běhala k nám na dvůr z nedalekého parku, vždycky něco dobrého oblízla, a zase upalovala pryč. Byla jsem tehdy ještě malé dítě, zvířátka jsem milovala a z veverky, která u nás byla častým hostem, jsem byla nad
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve