Domů     Hned jsem věděla, že on je ten pravý
Hned jsem věděla, že on je ten pravý
3 minuty čtení

Prodavačkou jsem chtěla být už jako malá. Ovšem neměla jsem ani tušení, že mi má vysněná profese přinese i životní štěstí.

Když jsem po škole dostala první místo v obchodě s textilem, byla jsem z toho v sedmém nebi. Ochotně jsem pomáhala lidem s výběrem oděvů a s velkým nadšením pro ně v našem krámku hledala ty nejvhodnější doplňky, jako kloboučky, rukavičky či kravaty.

A právě jedna taková kravata mi přivedla do cesty toho nejlepšího zákazníka – mého budoucího muže.

Vypadal bezradně

Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera, když se rozcinkal zvonek nad dveřmi našeho obchodu a dovnitř vstoupil ten mladý, pohledný a už od pohledu zmatený zákazník.

Stála jsem za pultem a zvědavě ho pozorovala, jak si prohlíží jeden regál za druhým, a vlastně vůbec neví, kam se vrtnout. Vydala jsem se mu na pomoc. „Mohu vám s něčím pomoci?“ zeptala jsem se ho a on se na mě s leknutím otočil.

„Máte kravaty, prosím?“ odvětil mi, když se vzpamatoval a já jsem ho zavedla ke stojanu s kravatami.

Vybrala jsem mu kravatu

Začal se jimi roztržitě přehrabovat a nakonec mě požádal o pomoc. Bylo na první pohled znát, že kravatu kupuje rozhodně poprvé v životě, a to ještě kvůli svatbě své sestry, jak se mi svěřil.

„Já se v tom vůbec nevyznám,“ řekl smutně, a tak jsem se se svým typickým nadšením ujala funkce samozvané oděvní poradkyně. Zkoušela jsem mu jednu kravatu po druhé a radila, která by podle mého názoru byla nejideálnější.

Až po letech se mi přiznal, že mě tehdy vůbec neposlouchal. Celou tu dobu ze mě nespustil oči, a nebudu lhát, protože já z něho také ne. Možná mi to neuvěříte, ale už tehdy, když jsem mu vázala na krk první kravatu, jsem tušila, že tohle je „ten pravý“.

Přišel znovu

Nakonec mi poděkoval, koupil zboží, které jsem mu doporučila, rozloučil se a odešel. Nemohla jsem na něj ale přestat myslet a celý den, i následující týden, jsem nedočkavě hypnotizovala dveře našeho obchodu, zda jimi opět neprojde.

Každé zacinkání vstupního zvonečku mě vyvádělo z míry. Až ho o dva týdny později konečně zase rozcinkal on. Zrovna jsem rovnala nové zboží, když vtom se za mnou ozvalo: „Dobrý den, máte, prosím, košile?“ Hned jsem věděla, komu ten hlas patří.

A tak jsme se, stejně jako tomu bylo naposledy, odebrali ke společnému vybírání, tentokrát té nejlepší košile.

Máme šťastný život

V následujících pár týdnech si u nás zakoupil ještě rukavice a manžetové knoflíčky, byť ani jedno z toho vůbec nepotřeboval, než se konečně odhodlal a pozval mě na rande. Měla jsem pocit, že se známe už roky. Nemýlila jsem se, byl to ten pravý. Už přes čtyřicet let s ním kráčím šťastně životem.

Johana K. (68), Liberecko

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.